SPŠD, a. s., Praha 5-Motol: Úspěšní Motol Speeders závodí a hledají ve škole své nástupce
Motol Speeders, pětice studentů 3. ročníku oboru Mechanik elektrotechnik Střední průmyslové školy dopravní, a. s., obsadila při svém debutu v roce 2017 čtvrté místo v celostátní soutěži dálkově ovládaných RC modelů aut na hybridní vodíkový pohon. Díky svému technicky propracovanému modelu si tým zároveň odnesl ocenění za nejkratší čas strávený během 6hodinového závodu v pit stopu (zastávkovém boxu).
Soutěž H2AC (Hydrogen Horizon Automotive Challenge) organizuje společnost Horizon Fuel Cell Europe, spol. s r. o., současně v Evropě, Asii a Severní Americe. Cílem projektu je vzbudit zájem středoškoláků o technické vzdělání a moderní technologie využívající obnovitelné zdroje energie. Celý soutěžní projekt má tři části: teoretickou, praktickou (sestavení modelu, tréninkové jízdy) a vytrvalostní závod. Organizátoři tak zvolili velmi atraktivní formu zkoumání, experimentování a hledání řešení komplexních problémů, jež vrcholí celostátním závodem dálkově řízených modelů.
V roce 2017 se H2AC zúčastnilo 19 středoškolských týmů z celé republiky. Šestihodinový závod se jel 8. 4. 2017 v prostorách vysokoškolského Kampusu Dejvice. A Motol Speeders z motolské dopravní průmyslovky si svým vystoupením okamžitě získali respekt.
Jak to všechno začalo
S nápadem přihlásit se do soutěže přišla Michaela Franková, která má ve škole na starost marketing a další vzdělávání. Kluci z třetího ročníku oboru Mechanik elektrotechnik se už aktivně zapojili do spolupráce na natáčení krátkých výukových videí pro e-Twinning, která jsou zaměřená na robotiku. Takže sestavit model auta na hybridní pohon – to by je mohlo bavit! Michaela Franková se nemýlila. Pro byl i učitel odborné praxe Petr Válek.
A tak na přelomu listopadu a prosince do školy dorazil Energy box – velká bedna s pomůckami ke zkoumání různých druhů obnovitelných zdrojů energie, jimž je věnovaná první, teoretická část soutěže. Druhá bedna obsahovala základní výbavu pro stavbu RC modelu: šasi, palivový článek, 20 vodíkových náplní, nabíječku na vodík a 4 baterie. Za čtyři měsíce se měl konat závod.
„Původně jsem si myslela, že v projektu H2AC bude víc aktivit, které se dají dělat v rámci výuky. Nakonec jsme zjistili, že řada z nich jde nad rámec našeho školního vzdělávacího programu, ale kluky ta myšlenka nadchla, přestože všemu, co se soutěží souviselo, se věnovali po vyučování. Zůstávali ve škole do sedmi, do osmi, když trénovali jízdy, někdy i do devíti hodin,“ říká Michaela Franková.
Konstruktéři v akci
Z každé části soutěže musí tým pořídit dokumentaci v podobě videa. Konstrukci auta je navíc nutné krok za krokem popsat i v technické zprávě a zpracovat výkresy – soutěžní týmy totiž mají v rámci předem daných pravidel možnost základní model technicky inovovat. „Na šestihodinový závod je k dispozici pouze omezené množství paliva – baterek a vodíku. Během sestavování modelu museli kluci přemýšlet, jak auto připravit, aby mělo co nejmenší spotřebu a co nejlepší jízdní vlastnosti,“ vysvětluje Michaela Franková.
Dva z členů Motol Speeders využili svoje předchozí modelářské zkušenosti a všichni společně s učitelem odborné praxe Pavlem Válkem zkoušeli různé materiály, rozložení váhy a propočítávali jejich vliv na rychlost i ekonomičnost jízdy.
„Většinu plastových dílů jsme nahradili hliníkovými,“ popisuje Petr a video zachycuje, jak do desky držící palivový článek, řídicí desku a přijímač vyvrtává malé dírky, aby byla stabilní, a zároveň lehčí, což umožní zvýšit rychlost jízdy. „Podle pravidel se musely odstranit tlumiče, nahradili jsme je pevnými vzpěrami,“ doplňuje Pavel Válek. Součásti vyrobené z pevného, tuhého kevlaru kluci stříhali a upravovali maličkou pilkou. „Jde to hodně pomalu, ale jde to,“ shrnul hodiny úsilí Adam.
Nejvíc kluky potrápil nekvalitní membránový spínač, drobná součástka řídící přívod vodíku z bombičky. „Vodíkový článek se často vypínal, tak jsme ho začínali vážit, abychom zjistili, jestli se vůbec nabíjí,“ popisuje Petr.
„Karoserii chyběl přední a zadní nárazník se spojlerem, vypadalo to jako auto připravené na Dakar. Pravidla soutěže však počítala s nárazníky. Kluci to vzali za správný konec – jednou z variant řešení bylo vytvoření vlastní karoserie, tak se do ní pustili,“ doplňuje Válek. S designem pomohly spolužačky aranžérky (Aranžér je jedním z osmi oborů zakončených výučním listem, který SPŠD nabízí vedle šesti oborů maturitních).
„Jeden soutěžní tým z gymnázia přilepil na šasi kousky laminátu – šlo jim opravdu jen o to, aby auto bylo schopné vyjet na trať. Uvědomila jsem si, jak se může lišit přístup k řešení jednoho problému. Ocenila jsem, jací byli naši kluci perfekcionisti,“ říká Michaela Franková. Některé závodní modely byly po šestihodinovém závodě úplně zničené, ale Motol Speeders s pomocí učitele odborné praxe sestavili tak odolné auto, že s ním v témže roce zvítězili ještě na závodech v SOU v Hubálově a 1. místo obsadili i na závodech, které v říjnu uspořádala Škoda Auto pro týmy z původní soutěže.
Ale už na soutěžním okruhu v prostorách Technické univerzity si kluci s přibývajícími koly začínali získávat respekt zkušenějších soupeřů. „Napřed si dělali legraci, že máme kastli Ford, ale sponzoruje nás T.P.C.A, ale pak se divili, jak to, že nám to ještě svítí a že nestrávíme tolik času v pit stopu…“ dodává David, další člen týmu.
Příští rok budeme lepší!
K pětičlennému závodnímu týmu se přidávali i další spolužáci. Další Adam si vzal na starost přípravu webových stránek a překlad pravidel, s nímž pomáhala i vyučující angličtiny. Ta do výuky při té příležitosti zařadila i témata s technickou terminologií, aby se žáci v této oblasti lépe orientovali.
„Navázali jsme spolupráci se studenty strojní fakulty ČVUT,“ pokračuje Michaela Franková. „Pomáhali našim klukům hlavně s náležitostmi technické zprávy a s výkresy.“
I díky projektu H2AC a spolupráci s vysokoškolským pracovištěm mají Adam a Petr jasno o svém dalším profesním směřování. Po maturitě chtějí studovat ČVUT. „Teď jste dělali takové zajímavé praktické věci, nebude vám vadit, že na vysoké bude moc teorie?“ zkouší jejich odhodlání kolega, s nímž jsme se za žáky dopravní průmyslovky vypravili. „Teorie je přece potřeba,“ odpovídá Adam s přehledem.
Motol Speeders plánují, že se soutěže H2AC zúčastní i v následujícím roce, přestože budou v maturitním ročníku. „Na výstavě Model hobby jsme obcházeli stánky vystavovatelů a hledali sponzory,“ vypráví Adam „Podařilo se nám sehnat mediálního partnera, časopis RCModely, a firma 4ISP nabídka, že nám pomůže vyrobit celé hliníkové nápravy na nový model auta – my si zajistíme materiál a předáme jim plány. Už se těšíme, protože tohle konstrukční řešení bude lehčí a kvalitnější.“ Kluci zároveň začali hledat do týmu mladší spolužáky, kterým předají své know-how do dalších let. „Už netrpělivě čekáme na nové stavebnice a návrat našeho kolegy z ČVUT z projektu ERASMUS+ z Itálie,“ říká k nadcházejícímu ročníku soutěže Michaela Franková.
Co je třeba investovat?
Co znamená taková účast v soutěži pro školu po finanční stránce, shrnuje M. Franková: „Stavebnici jsme získali díky sponzoringu Moravia Steel, další financování stavby modelu už bylo na škole, šlo zhruba o 12 000 Kč, finanční prostředky ve výši 6 700 Kč poskytlo SRPŠ, sponzoring T.P.C.A činil 10 000 Kč. Finance byly použity převážně na nákup komponentů, barev a dalšího drobného materiálu. Škola hradila odměny zapojeným studentům z ČVUT, učiteli OV a klukům. Odměny byly ale spíše symbolické. Všichni jsme investovali především svoje nadšení a zápal pro věc, což bylo, myslím, na výsledku vidět a doufám, že to tak bude i v dalším ročníku této soutěže.“
Motol Speeders vzbudili se svým autem zasloužený zájem i na několika akcích pro veřejnost, kde prezentovali svoji školu, potažmo jejího zřizovatele Dopravní podnik hl. města Prahy. Svým nadšením pro věc a profesionálním přístupem nadchli i vedení Dopravního podniku, které uvažuje o spolupráci se školou při pořádání vlastních závodů RC modelů.
Dak (2017) foto: archiv SPŠD, a.s.
INSPIRACE PRO ŠKOLNÍ AKČNÍ PLÁNY
Na příkladu žáků oboru Mechanik elektrotechnik z SPŠD, a. s., je vidět, že zapojení do soutěže dokáže přispět k rozvoji hned několika oblastí, které jsou předmětem akčního plánování.
Odborné vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli |
Při soutěžích organizovaných zaměstnavateli dochází prakticky vždy k rozvoji i odbornosti. Soutěže podněcují schopnost využít a uplatnit odborné znalosti a dovednosti a zároveň přibližují žákům konkrétní témata z reálné praxe. Dále podporují a rozvíjejí týmovou práci, pečlivost i zodpovědnost. Účast v soutěži se bude dobře vyjímat i v portfoliu žáka. |
Podpora polytechnického vzdělávání |
H2AC a podobné typy soutěží vyžadují nejen teoretické znalosti, ale i jejich aplikaci při řešení praktických úkolů, při nichž se uplatňují i konkrétní dovednosti a kompetence k řešení komplexních problémů využíváním mezipředmětových vazeb. |
Podpora kompetencí k iniciativě, tvořivosti a podnikavosti |
Soutěž, která vyžaduje nebo umožňuje vlastní inovativní řešení, významně přispívá k rozvoji tvořivosti. Pole pro iniciativu a podnikavost se otevírá prakticky u všech soutěží, například při shánění sponzorů, materiálu, tvorbě PR soutěžního týmu, prezentaci soutěžících, výsledků soutěže či soutěžních výtvorů v rámci školy, směrem k veřejnosti atd. Ve zmíněné soutěži byli žáci vedeni ke zpracování finanční rozvahy a k plánování potřebných kroků v časovém sledu, ale i rozdělení si úkolů v týmu podle svých schopností. |
Rozvoj kariérového poradenství |
Kontakty s pracovníky a pracovišti zaměstnavatelů, kteří soutěže organizují nebo se na nich různým způsobem podílejí (jako mentoři, konzultanti, někdy i členové smíšených soutěžních týmů atd.) mohou být cíleně využity k aktivitám, které přispívají k ujasnění názoru žáků na určitý obor či profesi a přispět tak k jejich rozhodnutí o svém dalším směřování. V tomto případě se do realizace zapojila také vysoká škola, která žákům ukázala jeden z možných směrů jejich dalšího profesního směřování. |
Rozvoj gramotností, ICT kompetencí i výuky jazyků |
Pořizování vlastní dokumentace z přípravy a průběhu soutěže, práce s cizojazyčnými podklady, ale i českými propozicemi, zadáním, instrukcemi, technickými výkresy atd. klade nároky na jazykovou i matematickou gramotnosti, na znalosti cizojazyčné odborné terminologie, na práci s řadu ICT aplikací… |
Celoživotní učení |
Ukazuje se, že i učitel sám se musí odborně rozvíjet, aby mohl žáky při účasti v takové soutěži vést. Je to zároveň dobrý příklad pro žáky, kteří vidí, že vzdělávání se týká i jejich kantorů Učiteli se tím též otevírá možnost zařadit některá z témat, kterým se při soutěži věnoval, do výuky a zprostředkovat tak nové poznatky i dalším žákům. |
Díky tomu, že soutěžící žáci jsou obvykle silně motivovaní, vidí bezprostřední význam toho, co se učí, a získávané poznatky uplatňují při vlastní činností, mají v sobě soutěže silný potenciál, který lze ve škole mnohostranně využít.