Propracované národní systémy dovedností jsou zásadní pro spravedlivé a dobře fungující trhy práce – jeden z hlavních cílů Evropského pilíře sociálních práv. Evropský index dovedností (ESI), nástroj pro sledování dovedností vyvinutý jako podpora zavádění pilíře, pomáhá členským státům EU porozumět komplexním socioekonomickým jevům.
Souvislost mezi vývojem silného systému dovedností a genderovou rovností poprvé identifikoval Cedefop počátkem roku 2020. Vztah mezi nimi byl znovu přezkoumán po vydání aktualizovaných verzí – květnového Evropského indexu dovedností (Cedefop) a říjnového Indexu genderové rovnosti (Evropský institut pro genderovou rovnost). Cedefop hledal odpověď na otázku, zda je pokrok směrem k větší rovnosti ve společnosti spojen s pokrokem směrem k lépe fungujícím systémům dovedností se zaměřením na rozvoj dovedností.
Expert Cedefopu pro vývoj Evropského systému dovedností, Ilias Livanos, upozorňuje, že „rozvoj propracovaného systému dovedností má socioekonomické přínosy, které jsou často opomíjeny. Náš výzkum ukazuje, že genderová rovnost souvisí s vývojem spravedlivého a inkluzivního systému dovedností, jehož výstupy rovněž ovlivňují společenské struktury.“
Analyzovaná data naznačují, že dobře fungující systém dovedností je skutečně jedním z předpokladů pro dosažení lepší úrovně genderové rovnosti, což znamená, že první dva principy pilíře (tj. rozvoj dovedností a genderová rovnost) jdou ruku v ruce.
Obrázek 1 znázorňuje pilíř rozvoje dovedností Evropského indexu dovedností oproti Indexu genderové rovnosti. Země s dobře fungujícími mechanismy pro rozvoj dovedností lidí prostřednictvím vzdělávání a učení jsou obecně spojovány s vyššími úrovněmi genderové rovnosti. Příkladem jsou země jako Švédsko, Finsko a Dánsko, kde se institucionální struktura zaměřuje na to, jak zjednodušit kombinování rodičovství, odborného vzdělávání a přípravy a práce, a povzbuzuje ženy nejen k aktivní účasti na trhu práce, ale také k průběžnému vzdělávání. Oproti tomu země zaostávající v rozvoji dovedností (např. Řecko, Rumunsko, Kypr a Bulharsko) zjevně dosahují podprůměrných výsledků i v genderové rovnosti. Ve většině případů jde o země s nízkým celkovým výkonem systémů dovedností (tj. země s nízkými výsledky v ESI). Nakonec existence zemí přibližně srovnatelných, pokud jde o rozvoj dovedností, ale s různými úrovněmi genderové rovnosti (např. Estonsko a Švédsko), nebo naopak zemí s podobnými úrovněmi rovnosti, ale rozdílným výkonem v rozvoji dovedností (např. Finsko a Francie) naznačuje, že kauzální vztah mezi lepším rozvojem dovedností a vyšší genderovou rovností probíhá oběma směry.
Přímější hodnocení diskriminační povahy institucí v dané zemi poskytuje OECD prostřednictvím Indexu sociálních institucí a pohlaví (SIGI). Měří existenci diskriminačních formálních i neformálních zákonů, postojů a postupů, které ženám omezují přístup k právům, spravedlnosti a příležitostem k posílení postavení. Srovnání mezi nejnovější verzí SIGI (vydaného v roce 2019) a pilířem rozvoje dovedností ESI z roku 2020 pro státy EU-27 (bez Lucemburska, na něž se SIGI nevztahuje) na obrázku 2 ukazuje jasně negativní vztah mezi těmito dvěma indexy. Ačkoli to nemusí nutně poukazovat na kauzalitu, znamená to, že adekvátnější rozvoj dovedností v zemi v zásadě souvisí se sociálními a ekonomickými institucemi, které jsou vůči ženám méně diskriminační.
Srovnání také ukazuje, že země zaostávající v rozvoji dovedností mohou mít instituce s velmi rozdílnými úrovněmi diskriminace. To platí i pro země se slabšími systémy dovedností (země s nízkými výsledky v ESI). Například Řecko a Španělsko jsou přibližně vyrovnané, pokud jde o rozvoj dovedností, ale Řecko má oproti Španělsku téměř dvojnásobnou úroveň diskriminace. Jak se ale rozvoj dovedností (včetně systémů dovedností obecně) zlepšuje, klesá zjevně úroveň diskriminace i její rozptyl v různých zemích, což naznačuje, že příčinná souvislost mezi dobře fungujícími mechanismy rozvoje dovedností a větší genderovou rovností je zvláště silná. V praxi to znamená, že ženy, kterým je umožněno adekvátně rozvíjet své dovednosti, dosahují vyšších mezd na trhu práce i vlivného postavení a v důsledku toho se zmenšují rozdíly mezi pohlavími v různých aspektech každodenního života.
Přeložila Aneta Vencovská
Cedefop links gender equality to better skills systems [online]. Cedefop, 25/11/2020 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/news-and-press/news/cedefop-links-gender-equality-better-skills-systems