Photo by Thomas Park on Unsplash
Na začátku roku se evropské vzdělávací systémy ocitly v bezprecedentní situaci. Vlivem pandemie viru covid-19 musely čelit nepředvídatelnému společenskému vývoji a co nejrychleji reagovat na související omezení v oblasti vzdělávání žáků. Své reakce na první vlnu pandemie evropské země zdokumentovaly v národních zprávách sítě ReferNet, jejímž prostřednictvím Cedefop (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání) získává informace o systémech odborného vzdělávání a přípravy a o vzdělávací politice členských zemí Evropské unie, Islandu a Norska.
Cedefop následně s pomocí ambasadorů pro řešení předčasných odchodů z odborného vzdělávání zjišťoval, jaká opatření panují v 16 evropských zemích s nástupem nového školního roku a jaké výzvy čekají na poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy.
Přechod na dálkovou výuku
Běžnou reakcí na nástup koronakrize bylo zavření škol, aby se předešlo šíření viru. Výuka tak mohla probíhat jedině online a vyučující byli nuceni přejít ze dne na den na digitální způsob výuky. Ministerstva a místní autority, ale i soukromé firmy a dobrovolníci se starali o to, aby školy měly přístup ke zdrojům, a poskytovali podporu jak vyučujícím, tak žákům a jejich rodičům.
Evropské země podporovaly výuku různými cestami. Relativně hladký přechod na již existující digitální zdroje a nástroje proběhl v Rakousku, Česku, Estonsku, Španělsku nebo Švédsku. Lucembursko uspořádalo pro učitele odborného vzdělávání a přípravy webinář na podporu výuky na dálku, který se zaměřil na praktickou výuku. V Litvě vytvořili speciální vzdělávací videokanál, Rumunsko zase zřídilo platformu, která shromažďuje doporučené e-learningové platformy a online zdroje.
Ukončování vzdělávání
Evropské země i přes panující omezení obvykle umožnily žákům posledních ročníků odborného vzdělávání a přípravy navštěvovat školu, aby se mohli připravit na závěrečné zkoušky a následně je také složit. Zatímco některé země od závěrečných zkoušek upustily a vydaly žákům vysvědčení na základě formativního hodnocení (např. Slovensko), jiné země zkoušky odložily (např. Nizozemsko). Německo s pomocí řemeslných, průmyslových a obchodních komor zajistilo konání závěrečných zkoušek, aby všichni absolventi mohli vstoupit do pracovního života do podzimu 2020. Ve Finsku, kde je závěrečné hodnocení žáků založeno na ověření dovedností na pracovišti, bylo pro tyto účely možné využít také vzdělávací prostředí s charakterem pracoviště, kupříkladu cvičná pracoviště pro stavební obory nebo školní statky.
Udržení žáků v odborné přípravě
V některých zemích se po první vlně omezení školy znovu otevřely. Podmínkou bylo dodržení na národní úrovni definovaných hygienických a bezpečnostních opatření. Pokračovat mohla také příprava učňů ve firmách s výjimkou pandemií nejvíce zasažených odvětví jako pohostinství, gastronomie či maloobchod.
Ačkoliv v Nizozemsku pokračovalo praktické vyučování ve firmách, školy na žáky dohlížely pouze na dálku. Ve Francii byla přijata flexibilní opatření, která umožnila žákům, učňům, uchazečům o zaměstnání a zaměstnancům dokončit jejich vzdělávací program. V Česku byla v souladu s nouzovým stavem pro žáky a studenty, kteří se připravují pro profese ve zdravotních a sociálních službách, vyhlášena pracovní povinnost. Do boje proti pandemii se však mohli zapojit i formou dobrovolných aktivit. Některé země také využily odborné vzdělávání a přípravu k podpoře veřejných zdravotnických služeb, zejména k výrobě ochranných pomůcek pro pracovníky ve zdravotnictví (např. Chorvatsko, Maďarsko a Irsko).
Nový školní rok, nová pravidla
Většina odborných škol v 16 dotazovaných zemích zahájila nový školní rok 2020/2021 s ochrannými opatřeními založenými na omezení shromažďování, posílených hygienických pravidlech a dezinfikovaných a dobře větraných prostorách. Povinnost nosit roušku platí univerzálně, ačkoliv konkrétní pravidla se liší. Panují rozdíly v tom, zda žáci musejí nosit roušky během přestávek (např. Litva a Rumunsko) nebo během vyučování (např. Řecko). V některých zemích je nošení roušky u žáků podmíněno věkem (např. od 4 let v Řecku, od 12 let v Belgii a Německu). Uspořádání třídy musí respektovat rozestupy mezi stoly, obvykle od jednoho do dvou metrů. Školy také musely omezit aktivity jako exkurze či studijní návštěvy a odložit mezinárodní mobilitu žáků i pracovníků na příští rok.
Většina dotazovaných zemí zvolila hybridní systém vyučování spojující prezenční a virtuální výuku. Uplatňují se přístupy jako střídání dopoledního a odpoledního vyučování (např. Maďarsko a Belgie), vyčlenění některých dní v týdnu na online výuku (např. Finsko a Itálie) anebo online výuka vybraných předmětů (např. Portugalsko a Španělsko). Většina zemí rovněž umožňuje výuku na dálku v případě, že učitel, žák nebo jejich rodinní příslušníci spadají do ohrožené skupiny lidí se zdravotními problémy.
Výzvy pro odborné vzdělávání
Podle Cedefopu čeká evropské odborné vzdělávání tento školní rok řada výzev, které lze shrnout do 6 bodů:
- pečovat o osobní pohodu žáků, učitelů a instruktorů, kteří se musejí vypořádávat s novými, mnohdy stresujícími podmínkami;
- dostát ochranným opatřením přes omezenou, nebo dokonce nedostačující infrastrukturu a zajistit spolupráci žáků a jejich rodin;
- vzhledem k omezení shromažďování předefinovat roli školy coby prostoru pro učení a socializaci;
- zajistit kvalitu odborného vzdělávání a přípravy a naplnit očekávané výsledky učení i navzdory nepravidelnému fungování škol a firem;
- udržet pro všechny žáky odborného vzdělávání a přípravy dostupná místa pro učení se prací;
- podporovat žáky, kteří se vzdělávají kombinovaným způsobem nebo pouze online, a zajistit spravedlivý přístup k odbornému vzdělávání pro všechny.
Aby odborné školy tyto výzvy zvládly a mohly motivovat žáky v jejich učení, musí mít k dispozici podporu v podobě různých nástrojů a zdrojů. Důležitou roli bude také hrát profesní rozvoj učitelů a instruktorů, jenž by se měl zaměřit zejména na posilování psychické odolnosti, na schopnost pracovat s nejistotou a na flexibilitu pro vyrovnání se s náhlými změnami. Speciální pozornost pak bude třeba věnovat skupinám žákům ohroženým předčasným odchodem ze vzdělávání.
Připravila Aneta Vencovská
EU countries respond to the effect of coronavirus on their education systems [online]. Cedefop, 23/07/2020 [cit. 2020-09-30]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/news-and-press/news/eu-countries-respond-effect-coronavirus-their-education-systems
September is here: how VET schools in Europe are reopening [online]. Cedefop, 22/09/2020 [cit. 2020-09-30]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/news-and-press/news/september-here-how-vet-schools-europe-are-reopening