Možnost vzdělávat se mimo školu má každý

2.5.2014    Právo -  Celoživotní vzdělávání je tématem, které mezi odborníky v poslední době rezonuje. Kvůli rapidnímu pokroku ve využívání moderních technologií budou některé profesní oblasti postupně zanikat, zároveň bude růst tlak na zaměstnance, aby rozšiřovali své dovednosti, které jim škola nedala. Také trh práce se je stále pružnější, a kdo nebude ochoten se naučit kdykoliv něčemu novému, bude mít problém udržet se v zaměstnání, popřípadě si novou práci najít. Jak upozorňují odborníci, lidé by měli být připraveni, že se budou vzdělávat po celý život.

Schopnost práce s počítačem na uživatelské úrovni je už dnes očekávanou dovedností u většiny uchazečů. Stále častěji jsou požadovány i u dělnických profesí. Doplnit si vzdělání v oboru IT lze poměrně snadno, protože nabídka kurzů pro výuku práce s počítačem je na internetu bohatá.

                Jak ale platí u všech oborů, znalost něčeho navíc vždy pomáhá. Například v případě jazykových znalostí zaměstnavatelé už pokládají za standard, že uchazeč o zaměstnání ovládá angličtinu na komunikativní úrovni.

                Jenže co jim zpravidla chybí, je znalost druhého jazyka. Díky zaměstnanci se znalostí dvou jazyků může totiž firma konkurovat zemím, ve kterých je světový jazyk mateřštinou.

Rekvalifikace od šesti do 21 tisíc korun

 Také z jazykových kurzů by si mohl člověk vybírat dlouho. Řádově mohou vyjít na tisícikoruny. Někde vyjde hodina výuky na stovku, jinde na 250 Kč. Často se doporučují kurzy v zahraničí, které jsou dražší, zato podle odborníků efektivnější. Samozřejmě i díky samotnému cestování po cizích zemích si člověk svou jazykovou výbavu vytříbí.

                Vedle kurzů je ale také k dispozici otevřený školský systém. Střední i vysoké školy nabízejí různé formy studia, které vycházejí vstříc pracujícím. Některé střední školy například nabízejí tzv. distanční formy vzdělávání, neboli e-learning, které se uskutečňuje převážně nebo výhradně prostřednictvím informačních technologií. Podle zákona je délka takového vzdělávání nanejvýš o jeden rok delší než doba vzdělávání v klasické denní formě.

                Učně zaujme nabídka tzv. zkráceného studia, v jehož rámci lze získat druhý výuční list už během jednoho roku, protože školy mohou uznat všeobecné vzdělání, které je všem školám společné, a věnují se pak jen odborné stránce vzdělání.

                Některé střední školy dnes v rámci projektu UNIV, který koordinuje Národní ústav pro vzdělávání, poskytují rekvalifikační kurzy pro dospělé. Jejich cena se liší podle materiální náročnosti. Více informací o projektu je k dohledání na stránkách www.nuv.cz.

                Různé rekvalifikační kurzy lze dohledat i na internetu, je třeba si dát především pozor, zda mají odpovídající akreditaci ministerstva školství. Nabídky jsou například na webech www.sluzbyapodnikani. cz nebo na www.jobs.cz. Kurzy ale stojí peníze, například základy obsluhy počítače vyjdou na šest tisíc korun, ale třeba kurz managementu pro praxi stojí 21 tisíc.

Univerzitní přednášky jsou veřejné

Rekvalifikační kurzy nabízí svým klientům v nouzi i úřad práce, který je zároveň zaplatí a přispěje i na další výdaje, pokud musí nezaměstnaná osoba v evidenci úřadu například dojíždět. Záleží však jen na konkrétních úřednících, zda a jaký kurz zvolí. Nezaměstnaný zase může kurz odmítnout.

E-learning se postupně prosazuje i na vysokých školách, oblíbenější jsou ale stále různé druhy dálkového studia, v jejichž rámci je třeba absolvovat 200 až 220 konzultačních hodin, například o sobotách.

                Výjimkou nejsou ani večerní formy, kdy student podstupuje několikrát týdně v odpoledních a večerních hodinách 10 až 18 hodin. Časté jsou kombinace různých typů forem vzdělávání.

                Za další studium VŠ se platí, přičemž výše poplatku se odvíjí od nákladů pro daný obor. Například semestr studia Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která nabízí spíše levnější obory, vyjde na deset tisíc korun.

                Také VŠ nabízejí různé kurzy, ať už zájmové, nebo zaměřené na výkon povolání. Jejich cena se značně liší, může vyjít na pár stovek za semestr, nebo i na 200 tisíc. Nicméně všechny přednášky na VŠ jsou přístupné veřejnosti zdarma.

                Univerzity mají také program pro seniory, kteří si sice už nedělají velké ambice na nové tituly, ale chtějí se stále dovídat nové věci. Posluchačem tzv. univerzity třetího věku se může stát každý občan, který dosáhl důchodového věku, anebo držitel průkazu ZTP pro zdravotně postižené osoby.

                Na Univerzitě Karlově je u většiny kurzů podmínkou pro přijetí středoškolské vzdělání s maturitou. V některých případech může být podmínka středoškolského vzdělání prominuta. Poplatek za kurz se pohybuje od stovky do 500 korun za semestr. Absolventi získají osvědčení Univerzity Karlovy, které je pak slavnostně předáváno v aule Karolina.

Znalost něčeho navíc vždy pomáhá

Celoživotní vzdělávání patří mezi nejvýraznější trendy v současném vzdělávacím procesu. Totéž vidíme na UNYP u absolventů MBA programu s americkou profesionální akreditací IACBE. Výzkum provedený mezi absolventy ukázal, že většina absolventů MBA na UNYP byla povýšena do 8 měsíců od získání diplomu, začala vydělávat o 46 procent více než jejich protějšky bez MBA a 3 roky po ukončení studia hlásila lepší kvalitu života. Naši absolventi programů MBA si v rámci studia budují silné osobní a profesní sítě, které jim pomáhají dosahovat jejich životních cílů díky pomoci stejně smýšlejících jedinců a společností. ANDREAS ANTONOPOULOS, M. Eng., MBA, Ph. D. rektor University of New York in Prague