Mezinárodní šetření zaměřené na mapování reálných dovedností a schopností žáků v oblasti počítačové
a informační gramotnosti se uskutečnilo poprvé a zapojilo se do něj 19, zejména evropských zemí. V České
republice proběhlo šetření ICILS na reprezentativním vzorku 170 škol, v rámci nichž se zapojilo celkem 3100 žáků
8. ročníků ZŠ (nebo odpovídajících ročníků víceletých gymnázií) a 2150 učitelů.
Žáci vypracovávali test počítačové a informační gramotnosti a odpovídali na otázky v žákovském
dotazníku.
Dalšími nástroji šetření ICILS 2013 byly učitelský a školní dotazník. ICILS je organizováno Mezinárodní asociací
pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA, www.iea.nl), která uskutečňuje také další mezinárodní šetření, např. TIMSS
(matematika a přírodověda) a PIRLS (čtení). V České republice šetření provádí Česká školní inspekce
v rámci projektu Kompetence III, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
ČR.
Žáci České republiky dosáhli v testu 553 bodů, srovnatelný výsledek byl zjištěn pouze u žáků z kanadské
provincie Ontario (547 bodů). Předčili nejen žáky Austrálie, Polska, Norska a Korejské republiky, jejichž výsledek
přesahoval 530 bodů, ale vedli si např. lépe než jejich vrstevníci z Německa (523 bodů), Slovenska (517 bodů),
Chorvatska (512 bodů) či Slovinska (511 bodů). Žáci dvou zemí, Thajska a Turecka, dosáhli ve srovnání
s ostatními zeměmi výrazně podprůměrného bodového skóre (373, resp. 361 bodů).
Ve všech zemích dosáhly dívky v testu informační a počítačové gramotnosti ve srovnání s chlapci lepšího
výsledku, přičemž s výjimkou Thajska a Turecka byl ve všech zemích tento rozdíl statisticky významný.
Průměrný rozdíl činil v zúčastněných zemích 18 bodů (dívky dosáhly v testu průměrně 509 bodů, zatímco chlapci
491 bodů).
Průměrný výsledek českých žáků podle pohlaví a druhu školy
Měrný výsledek v testu Základní škola Víceleté gymnázium
Celkem 546 604
Dívky 550 613
Chlapci 541 594
Dívky v České republice předčily svým průměrným výsledkem 559,2 bodů chlapce, kteří dosáhli průměrného výsledku
547,6 bodů, nicméně tento dvanáctibodový rozdíl byl ve srovnání s ostatními zeměmi jeden z nejnižších. Rozdíl
mezi dívkami a chlapci byl o něco vyšší v rámci víceletých gymnázií (dívky dosáhly v průměru
o 19 bodů více) než v rámci základních škol (zde rozdíl činil 9 bodů). Průměrný výsledek žáků víceletých
gymnázií byl ve srovnání se žáky základních škol vyšší o 58 bodů.
Zázemí ICT ve škole
V rámci šetření se ukázalo, že čeští učitelé vnímají ICT zázemí vůbec nejpozitivněji ze všech zúčastněných zemí. Pouze
13 % českých učitelů (nejméně ze všech zúčastněných zemí) souhlasilo s tím, že nemají dostatečnou technickou
podporu kolegů starajících se o ICT vybavení (v zúčastněných zemích se jednalo průměrně o 45 % učitelů).
Jenom 17 % českých učitelů nemá dle svého vyjádření dostatečné podmínky pro rozvíjení vlastních odborných znalostí
práce s ICT (tento podíl je rovněž ze všech zapojených zemí nejnižší; mezinárodní průměr činí 40 %). V České
republice je též nejnižší podíl učitelů (22 %), kteří se domnívají, že jejich škola nemá dostatečné ICT vybavení
(mezinárodní průměr je 42 % učitelů).
Dvě třetiny českých učitelů používají počítač při výuce minimálně jednou týdně (27 % učitelů tak činí každý den).
V porovnání s ostatními zeměmi zapojenými do šetření ICILS se jedná o mírně nadprůměrný údaj
(mezinárodní průměr činí 62 %). V České republice používají počítač ve výuce ve vyšší míře muži (alespoň jednou
týdně jej využívá 75 % učitelů) než ženy (62 %). Svoji roli v používání počítače hraje také věk. Zatímco
minimálně jednou týdně používá počítač ve výuce 71 % učitelů do 49 let, u učitelů od 50 let výše se to týká jen 56
% z nich.
Vliv počítačů na výuku
Podíl učitelů, kteří se domnívají, že využívání ICT ve výuce pomáhá u žáků vzbuzovat větší zájem o studium,
je v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi jeden z nejnižších, přesto tento názor zastávají dvě
třetiny českých učitelů. Obdobně nízký je v České republice podíl učitelů, kteří si myslí, že využívání ICT ve
výuce zlepšuje studijní výkony žáků (53 %). Tři čtvrtiny českých učitelů naopak zastávají názor, že využívání ICT při
výuce a studiu ve škole vede ke zhoršení písemného projevu žáků (průměrný podíl takových učitelů v rámci zemí
ICILS činí 67 %). Nadprůměrný je též podíl učitelů, kteří se domnívají, že využívání ICT ve výuce jen vede ke
kopírování materiálů z veřejných zdrojů.
Jak vysvětlit rozpory
Zveřejněné údaje jsou v mnoha ohledech překvapivé a paradoxní. Žáci sice dosáhli nejlepších výsledků
a učitelé se podle šetření domnívají, že jsou velmi dobře vybaveni pro práci s počítači, ale zároveň
projevují k využívání ICT ve výuce velmi kritické postoje. Například tři čtvrtiny si myslí, že využívání počítačů
vede ke zhoršení písemného projevu žáků a mnozí se domnívají, že využívání ICT ve výuce jen vede ke kopírování
materiálů z veřejných zdrojů. Jen polovina učitelů si myslí, že využívání ICT ve výuce zlepšuje studijní výkony
žáků.
Vynikající umístění českých žáků překvapilo také odborného konzultanta v oblasti digitálního vzdělávání Ondřeje
Neumajera, který se podílel na vzniku ministerské Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020. Vzdělávání
v oblasti informačních a komunikačních technologií na základních a středních školách podle Neumajera
nestačí rychlému vývoji posledních let. Rámcové vzdělávací programy, podle nichž se školy musejí řídit, v této
oblasti platí od roku 2004, takže odrážejí tehdejší situaci. Ta se však výrazně změnila, proto považuje Neumajer za
nutné je revidovat. O vítězství českých osmáků v testování těchto dovedností proto řekl: „Pro nás je to velký
šok. S vysokou pravděpodobností za to nemůže škola.“
Zoja Franklová s využitím materiálů ČŠI
Podrobnější informace – http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/ICILS
