Z vysokoškolského studia odcházejí před úspěšným absolvováním nejčastěji studenti, kteří zvolili technické obory –
strojírenské obory mají 39 % předčasných odchodů a obory chemie 30 %. Častěji ze studia odcházejí také ti, kteří
začali studovat matematiku a fyziku (29 %) a zemědělství (33 %). Naopak nejúspěšnější jsou studenti oborů
práva, medicíny a zdravotnických oborů a studenti oborů umění, což je zřejmě dáno možností výběru
nejkvalitnějších uchazečů vzhledem k vysokému zájmu o tyto obory.
Ke studiu na vysoké škole se stále hlásí více než 80 % absolventů maturitních oborů a více než 65 % jich je ke
studiu přijato. „Vysoký podíl odchodů ze studia však nemusí svědčit jen o nižší úrovni uchazečů, ale může
vypovídat také o skutečnosti, že stávající programy vysokých škol nenaplnily očekávání uchazečů,“ uvádí
spoluautorka publikace Mgr. Simona Pikálková, Ph.D. „Pro vysoké školy může být tato situace signálem, že zde chybí
programy, které by odpovídaly poptávce, tedy programy typu profesního bakaláře.“
Uchazeče o studium na VŠ ovlivňují při výběru studijního oboru různé faktory. Jedním z hlavních je zájem
o obor a s tím související představa o budoucí profesi, vliv má i možnost uplatnění na trhu práce
ve vystudovaném oboru a výše finančního ohodnocení dané profese. Roli hraje ale i snaha získat vysokoškolský
titul bez ohledu na obor, jen aby absolvent získal lepší pozici na trhu práce.
Úspěšnost podle typu školy
Absolventi různých typů středních škol vykazují v případě výběru vysokoškolského oboru určitý charakter chování.
„Absolventi všeobecně zaměřených oborů středních škol se k vysokoškolskému studiu hlásí častěji, vybírají si širší
škálu oborů a jsou při přijímacím řízení úspěšnější, zatímco absolventi odborných škol si spíše vybírají obor
obdobný tomu, který absolvovali, případně ekonomii,“ uvádí další z autorů publikace Ing. Jiří Vojtěch
a dodává: „Na vysoké školy se jich hlásí menší podíl a u přijímacího řízení jsou i méně úspěšní.“
Ve vysokoškolském studiu jsou nejúspěšnější absolventi gymnázií a lyceí, kteří předčasně ukončují studium
v daleko menší míře (13 % a 21 %) než absolventi odborných škol (obory kategorie M – 28 %).
Ještě méně jsou ve studiu úspěšní absolventi oborů s odborným výcvikem. Z těch, kteří maturovali
v letech 2009–2012, jich ze studia předčasně odešlo 48 %.
Alžběta Polzová
Publikace Úspěšnost absolventů středních škol ve vysokoškolském studiu, předčasné odchody ze vzdělávání vznikla
v rámci projektu VIP Kariéra II – KP, na který přispívá Evropský sociální fond. Tato i další publikace jsou
k dispozici v informačním systému o uplatnění absolventů škol na trhu práce na www.infoabsolvent.cz.
Kdo nedokončí vysokou školu?
Národní ústav pro vzdělávání vydal novou publikaci, nazvanou Úspěšnost absolventů středních škol ve vysokoškolském studiu, předčasné odchody ze vzdělávání, která popisuje chování absolventů středních škol – zaměřuje se zejména na jejich setrvání ve studiu, přechod mezi obory, případně odchody z vysokoškolského studia. Analýza sleduje absolventy z let 2009 až 2012 a popisuje situaci absolventů po pěti letech od absolvování střední školy (podchyceny jsou tedy i následné návraty do studia).
