Podle šetření frankfurtské Obchodní a průmyslové komory (Industrie- und Handelskammer, IHK) z roku 2015 nyní v Hesensku chybí 48 tisíc kvalifikovaných pracovníků. Do roku 2020 má jejich nedostatek vzrůst více než dvojnásobně na 126 tisíc a pro rok 2030 je předpovídán deficit 204 tisíc odborných pracovníků.
V současné době scházejí v Hesensku především kvalifikovaní pracovníci v technických profesích (38 tisíc lidí). Šetření IHK předpovídá, že se poptávka po technicky vzdělaných odbornících bude do roku 2030 i nadále pohybovat v tomto rozmezí. Odlišný vývoj se naopak očekává v oblasti obchodu, kde je nyní pracovní trh s nedostatkem dvou tisíc kvalifikovaných pracovníků téměř vyrovnaný. V důsledku silného úbytku osob s touto kvalifikací se ovšem předpokládá, že v roce 2030 bude v Hesensku chybět 153 tisíc kvalifikovaných obchodníků, tedy čtyřikrát tolik než odborníků v technických profesích.
Studie zadaná hesenským ministerstvem hospodářství na druhou stranu prokázala, že v roce 2009 nemělo v této spolkové zemi více než 443 tisíc osob výdělečně činných dokončené profesní vzdělání. Podle aktuálních údajů z roku 2014 vzrostl jejich počet na 450 tisíc. V celém Hesensku se jedná o 17 % osob výdělečně činných ve věku 20 až 60 let. Více než jedna třetina z nich je mladší 30 let, 13 % z nich tvoří věková skupina mezi 50 a 60 lety. Přibližně 60 tisíc těchto nekvalifikovaných osob bylo v době průzkumu bez práce.
Zaměstnanci bez profesního vzdělání pracují zejména v maloobchodu (27 tisíc), sociální oblasti (18 tisíc), zdravotnictví (16 tisíc) a gastronomii (13 tisíc). Také v zemědělství a zahradnictví schází doklad o ukončení profesního vzdělání téměř čtvrtině zaměstnaných. Jejich výhodou jsou přitom dostatečné pracovní zkušenosti, které jim umožňují doplnit si kvalifikaci v duálním systému profesní přípravy.
Prokázání pracovní praxe je totiž podle zákona o profesní přípravě (Berufsbildungsgesetz) zásadním předpokladem pro získání dokladu o profesním vzdělání. V Hesensku si tímto způsobem doplňuje kvalifikaci okolo 1500 lidí ročně, z toho 1200 v obchodní sféře. V technické oblasti jsou vyhledávané zejména elektrotechnické profese.
Iniciativa ProAbschluss podporuje firmy i zaměstnance
S cílem pomoci lidem s nižší kvalifikací založila v roce 2015 hesenská zemská vláda iniciativu nazvanou ProAbschluss. Hesensko jako první spolková země za tímto účelem zřídilo poradenský systém pokrývající celé území. Na jeho podporu se do roku 2021 plánuje vy- členění 33 milionů eur z prostředků spolkové země a Evropského sociálního fondu.
Podstatou iniciativy je působení vzdělávacích koučů, kteří získávají malé a střední firmy pro myšlenku, aby si jejich nekvalifikovaní zaměstnanci doplnili vzdělání. Koučové zaměstnancům radí s výběrem profesní závěrečné zkoušky, případně s nezbytným dalším vzdělává- ním a jeho financováním. Koučové by kromě toho měli zájemcům o další vzdělávání pomoci s přípravou portfolia jako podkladu k doložení profesní zkušenosti. Poradenství je bezplatné a koná se zpravidla přímo ve firmě. Před domluvením termínu jsou firmy informovány o důvodech pro konzultaci a její přidané hodnotě, přičemž dveře do firem otevírají především demografické výpočty a šetření o kvalifikaci pracovní síly prováděná Obchodní a průmyslovou komorou.
Témata konzultací s vedením firem se týkají zejména otázek získávání a udržení zaměstnanců. Zvláště při návštěvách v hoteliérství a pohostinství jsou koučové přímo konfrontováni s akutním nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Do podobné situace se poradci dostávají u řemeslných oborů, jako je zpracování kovů nebo výroba nástrojů. Zde si firmy stěžují na problémy se získáváním jak kvalifikovaných pracovníků, tak žáků pro duální vzdělávání.
Dotazy týkající se hledání zaměstnanců představují pro poradce dobrý výchozí bod – společně s podnikateli mohou promyslet, zda by volné pozice nemohli obsadit současnými zaměstnanci po dosažení odpovídající kvalifikace. Vedení podniků totiž podle názoru koučů často nerozpozná potenciál svých nekvalifikovaných zaměstnanců a podceňuje také náklady spojené s náborem nových pracovníků.
Zaměstnanci firem získávají od poradců informace o podmínkách pro složení externích zkoušek nebo chtějí vědět, jak jejich profesní životopis odpovídá požadavkům pro určitou profesní zkoušku. Velká část z nich přitom disponuje mnohaletými pracovními zkušenostmi, a tak pojem „málo kvalifikovaný“ jen stěží odpovídá jejich skutečným kompetencím a schopnostem.
Pracovníci se dodatečného doplňování kvalifikace často obávají, neboť bývá spojeno s časovými a finančními nároky, byť je v některých případech možné získat finanční podporu. Vzdělávací kouči působí v tomto ohledu motivačně, případně klienty během dalšího vzdělávání provázejí.
Bankovnictví inspiruje kvalifikačním programem
Další vzdělávání v oblasti bankovnictví pro zaměstnance ve věku 40 nebo 50 let, kteří nemají kvalifikaci v oboru, bylo donedávna nemyslitelné. Očekávaný nedostatek kvalifikovaných pracovníků stejně jako poznatek, že jsou tito lidé nadprůměrně učenliví a přizpůsobiví, vysoce motivovaní a angažovaní, když je jim nabídnuta pracovní perspektiva, přiměly v květnu 2013 GenoAkademii3 , partnera pro personální rozvoj firem sdružených v zaměstnavatelském svazu, k tomu, aby ve spolupráci s IHK ve Frankfurtu nad Mohanem vyvinula kvalifikační program pro pracovníky, kteří do bankovnictví přišli z jiných profesí.
Vznikl tak dvoustupňový program určený pro zaměstnance Raiffeisenbanky: první stupeň vede k profesi bankovního asistenta, druhý stupeň umožňuje získat kvalifikaci bankovního obchodníka potvrzenou externí zkouškou u IHK. Dvoustupňového kvalifikačního programu se nyní účastní zaměstnanci, kteří pracují bez kvalifikace v oboru nebo jsou kvalifikovaní v jiné bankovní oblasti. Velká část z nich absolvovala profesní vzdělání v maloobchodě nebo hotelnictví, ojediněle přicházejí lidé, kteří nedokončili studium. Dosavadní zkušenosti s programem ukazují, že jsou účastníci vysoce motivovaní, angažovaní a velmi vděční za příležitost k získání kvalifikace v oboru. Zkouška pro bankovní obchodníky je plánována na rok 2017.
Přeložila Alena Nová, zveřejněno ve Zpravodaji Odborné vzdělávání v zahraničí 1-2016
Pramen: Scheuerle, Brigitte. Fachkräftereserve entdeckt. Die Mobilisierung von Geringqualifizierten. Berufsbildung – Zeitschrift für Praxis und Theorie in Betrieb und Schule, 2015, Nr. 156, S. 7–9.
