OVP podporuje inovace v ekonomice a ve společnosti
Zatímco mnozí uznávají roli vysokoškolského vzdělá- vání jako motoru inovací, role OVP je podceňována. OVP ovšem může stejně jako akademické vysokoškolské vzdělávání stimulovat inovace na všech úrovních. I když většina inovací nepochází z OVP, Inovační unijní skóre (Innovation Union Scoreboard) ukazuje, že vliv středoškolského vzdělávání na inovace v EU se zvyšuje. A to je významný údaj, protože podle Eurostatu bylo v Evropské unii v roce 2013 zhruba 49 % z 22 milionů žáků na středoškolské úrovni v OVP. Rozvíjení jejich schopnosti inovovat může přinést značný ekonomický a sociální prospěch. Učení na pracovišti má také pozitivní vliv na vytváření inovací.
Země EU si to uvědomují a snaží se využívat potenciál všech žáků OVP. Nizozemsko považuje OVP za základ „učící se“ ekonomiky, Francie stanovila v roce 2013 zlepšení OVP za národní cíl, který by měl podpořit hospodářské zotavení, Dánsko integruje kreativitu a inovace do programů OVP, aby posílilo jeho pozici ve znalostní společnosti.
OVP podporuje i sociální inovace. Občanské kompetence a kompetence sociálního povědomí osvojené prostřednictvím OVP nejen zlepšují organizaci práce, ale také posilují občanskou společnost. Programy OVP integrující v Německu mladé dospělé se speciálními potřebami do učňovství v mechatronice ilustrují úzké partnerství mezi OVP a sociálními inovacemi. Programům byla udělena cena (Hermann–Schmidt–Preis) za inovace v OVP a přispění k sociálním inovacím. Podporují nestrannost integrováním znevýhodněných lidí do trhu práce, přičemž rozvíjejí sociální a interpersonální kompetence včetně tolerance ve společnosti jako celku.
Jiné země také používají OVP ke změnám ve společnosti. V rámci strategie sociální inkluze v Maďarsku jsou klíčové kompetence romské populace rozvíjeny v dalším OVP, přizpůsobeném jejím specifickým potřebám. Estonsko a Litva ovlivňují postoje ke znevýhodněným používáním OVP k rozvíjení klíčových kompetencí nejen pro zaměstnanost, ale i pro podporování inkluzivní a tolerantní společnosti.
Důvody pro inovace v OVP a jejich druhy
Má-li počáteční a další OVP vést lidi k inovacím, musí se samo stát kreativnějším a inovativnějším. Existují důkazy o tom, že OVP se mění v celé Evropě. Síť ReferNet, kterou spravuje Cedefop, funguje v členských státech EU, na Islandu a v Norsku (tzv. EU+) a poskytuje příklady nedávných inovativních iniciativ a důvodů, které k nim vedly (viz obr. 1).
Obr. 1. Důvody nedávné inovace iniciativ v OVP, EU+, 2014 Pramen: Cedefop na základě příkladů z ReferNet.
Mezi tyto důvody patří i potřeba nových kompetencí jako důsledek technologických změn a globalizace. Například v Německu digitalizace a flexibilní výrobní procesy vyvolaly debatu o nových přístupech k OVP, které zdůrazňují digitální kompetence (rámeček 1). Inovace v OVP souvisejí i s jinými faktory, např. s demografií, finančním omezením a snahou získat pro OVP více žáků. Evropská komise, členské státy, kandidátské země EU a sociální partneři na setkání v Rize v červnu 2015 znovu potvrdili inovace jako princip modernizace OVP. Evropská politika podporuje inovace v OVP na všech úrovních různým způsobem včetně nových vyučovacích metod, využívání technologií a nových finančních mechanismů. Propaguje také užší spolupráci, zejména v učení na pracovišti, mezi institucemi OVP, vysokými školami, výzkumnými organizacemi a podniky. ReferNet použil evropskou politiku OVP jako výchozí bod a poskytl vhledy do druhů inovací, ke kterým v OVP dochází (obr. 2). Je třeba poznamenat, že příklady odrážejí inovace v zúčastněných zemích. Inovace spočívají v tom, že se věci dělají odlišně, a to, co je v jednom kontextu inovací, může být v jiném kontextu standardní praxí.
Obr. 2. Druhy inovativních opatření v OVP, EU+, 2014
Rámeček 1: OVP budoucnosti (Berufsbildung 4.0)
Flexibilní produkce v inteligentních továrnách, které integrují různá pracovní stadia a procesy prostřednictvím digitalizace a sítí interakčních systémů a nástrojů – to je vize Průmyslu 4.0*, neboli 4. průmyslové revoluce. Nové technologie, pracovní prostředí, organizační struktury a různé formy interní a externí spolupráce v rámci Průmyslu 4.0 mají velké důsledky pro počáteční a další OVP na všech úrovních. Kvalifikovaní pracovníci budou kromě dobrých technických a všeobecných dovedností a kompetencí potřebovat i digitální kompetence, kompetence k řešení problémů a způsobilosti v managementu znalostí (knowledge management). Sociální a komunikační kompetence, schopnost týmové práce a samostatnost budou také stále důležitější. Německý Spolkový ústav odborného vzdělávání (BIBB) mluví s experty z praxe a výzkumu odborného vzdělávání a zpracovává návrhy k tomu, jak může Průmysl 4.0 získat potřebné kompetence a způsobilosti. Učení bude nutné strukturovat odlišně. Virtuální učební prostředí (které může snížit náklady drahé profesní přípravy), nová partnerství, různá učební místa a hybridní kvalifikační cesty ve spolupráci s vysokoškolským vzděláváním by mohly být součástí Berufsbildung 4.0 – OVP budoucnosti. |
*VDI; ASME (2015). Industry 4.0. White paper. A discussion of qualifications and skills in the factory of the future: a German and American perspective.
Nové formy spolupráce
Inovace spočívá ve spolupráci s novými partnery a v čerstvých myšlenkách, které mohou přinést nové kontakty. Spolupráce mezi zaměstnavateli a OVP se posiluje. Česká republika testuje nové modely spolupráce mezi poskytovateli OVP a podniky při podporování učení na pracovišti. „College concept“ ve Švédsku je založen na úzké spolupráci mezi různými úrovněmi vzdělávání (středním, vysokoškolským a vzděláváním dospělých) a světem práce. Obchodní a průmyslová komora v Maďarsku je nyní klíčovým partnerem vlády ve všech záležitostech spojených s OVP. V Irsku má průmysl významný vliv na kurikula OVP, v Polsku jsou kurikula schvalována radami zaměstnanosti. Mezinárodní spolupráce také přináší inovace. Lubušské vojvodství v Polsku a Braniborsko v Německu založily vzdělávací skupinu k podporování spolupráce. Skupina sdílí zdroje (pracovníky, žáky a infrastrukturu) mezi obcemi, poskytovateli vzdělávání a podniky, i mezi vysokými školami a výzkumnými institucemi. Italské středisko pro poradenství, odborné vzdělávání a zaměstnanost Porto futuro čerpá ze zkušeností francouzského Citée des métiers a španělského Porta 22.
Prostřednictvím Evropské aliance pro učňovství poskytují země se silnou tradicí v přípravě učňů své zkušenosti s vytvářením učení na pracovišti. V rámci aliance a s podporou Cedefopu revidují některé země, např. Řecko, Itálie, Litva, Malta a Slovinsko, své systémy učňovství. Rozvíjí se také spolupráce mezi různými druhy a úrovněmi vzdělávání i mezi výzkumem a podniky. Ve Francii spojuje OVP se světem práce 31 nových kampusů povolání a kvalifikací (campus des métiers et des qualifications), a tím se usnadňuje vstup na trh práce. Kampusy vytvářejí síť spojující OVP a všeobecné vzdělávání, střediska profesní přípravy, vysokoškolské vzdělává- ní a výzkumné instituce a podniky. Poskytují programy OVP na všech úrovních, aby posílily spojení mezi počáteční a další profesní přípravou. Nová střediska kompetencí v OVP v Lotyšsku také zahrnují všeobecně vzdělávací programy. Irsko aktivně podporuje partnerství mezi OVP a vysokoškolským vzděláváním a Dánsko propaguje inovace v OVP pomocí experimentů (rámeček 2). Inovativní spolupráce v OVP se však neomezuje na vzdělávání, výzkum a podnikání. Například v Rakousku učňovství zapojuje kulturní instituce a podporuje objektivitu a toleranci v názorech.
Rámeček 2: Dánská laboratoř vzdělávání
Projekt Dánské laboratoře vzdělávání, zahájený v roce 2012, zpochybňuje způsob, jakým vzdělávací instituce zvažují a rozvíjejí vzdělávání, organizaci, řízení a poradenství v OVP. 10 vzdělávacích a čtyři výzkumné organizace provedly více než 120 experimentů od úrovně OVP až po úroveň doktorátu, aby zjistily, jak udělat systém OVP flexibilnější a lépe orientovaný na poptávku. |
Znovu promyslet kurikula a vyučování v OVP
Kurikula OVP se transformují, protože potřebují rozvíjet transverzální kompetence, např. řešení problémů, reflexi, kreativitu, kritické myšlení, schopnost učit se učit, iniciativu, přebírání rizika a spolupráci (všechno, co pomáhá lidem inovovat).
Posun k výsledkům učení stimulovaný národními rámci kvalifikací, které umožňují srovnávání kvalifikací, podporuje flexibilnější kurikulární moduly. To proto, že výsledky učení zakládají kurikula na tom, co člověk zná a může dělat na konci absolvování jakéhokoliv druhu formální nebo neformální učební zkušenosti. To se liší od učebních vstupů, které strukturují kurikula podle délky trvání a místa učení. Malta vyvinula moduly podnikatelství pro postsekundární OVP a je v pokročilém stadiu produkování rámce výsledků učení, který pokrývá všechny vyučovací předměty v povinném vzdělávání, včetně počátečního OVP. Před vstupem do EU vytvořilo Chorvatsko učební moduly v souladu s evropskými prioritami politiky OVP.
Většina počátečního OVP probíhá na sekundární úrovni, programy OVP se však v zemích EU nyní objevují i na postsekundární a terciární úrovni3 . Poptávka zaměstnavatelů po aktuálních profesních kompetencích je uspokojována tím, že kurikula jsou upravována, aby poskytovala více učení na pracovišti. V důsledku reformy, která proběhla v letech 2011–13 ve Švédsku, stráví žáci středních odborných škol alespoň 15 týdnů profesní přípravou v podniku.
Některé země podporují inovace v kurikulech OVP organizačními změnami. Například Slovinsko přesouvá rozhodování z národní na lokální úroveň a přizpůsobuje vyučování pomocí „otevřených kurikul“. Polsko poskytuje školám větší autonomii při využívání fondů EU a při spolupráci se sociálními partnery a s vysokými školami.
Inovativní vyučování je spojeno s vývojem kurikul. Rozvíjí se skupinová práce a přístupy založené na řešení problémů a na projektech (rámeček 3). Největší litevské středisko OVP nabízí netradiční učební model, který věnuje 40 % času klíčovým kompetencím. Ve Spojeném království poskytuje vzdělávací model „studio school“ osobní učební plány a přístup k osobním koučům ve snaze podporovat samostatné učení a řešení problémů.
Rámeček 3: Inovativní OVP v Norsku a na Kypru
|
Přebudováním domů postavených v 70. letech na energeticky efektivní „pasivní domy“ získali žáci OVP v norském regionu Aust–Agder znalosti o technologii energeticky úsporných domů a sektor stavebnictví se zaměřil na nedostatek kvalifikací v této oblasti. V partnerství s magistrátem, bankami, vysokou školou a s architekty škola jedná jako podnikatel, stavějící a renovující domy pro zákazníka (obvykle magistrát). Zákazník uznává, že učební proces má prioritu před časovým rozvrhem. Projekt začal jako pilotní v roce 2009 a žáci OVP kombinují učení o technologii, zeleném stavění a energetické efektivitě s komplexním stavebním projektem, který probíhá podle rozvrhu. Pracovní skupiny učitelů a žáků odborných škol na Kypru, podporované profesními poradci, provedly průzkum trhu, rozvíjely myšlenky a navrhovaly prototypy produktů. Byly to například garáže se solárními panely pro nabíjení hybridních/elektrických automobilů a lavičky zásobené solární energií s USB pro dobíjení mobilních telefonů na autobusových zastávkách nebo v parku. |
OVP proměňují i technologie. Česká republika zahájila v roce 2014 Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, která posunuje vyučování ke komunikaci a logickému myšlení. Španělsko vytváří virtuální učební prostředí pro OVP, Rakousko v projektu E-cool podporuje inovativní didaktiku vyučování pro samostatně organizované učení založené na kompetencích.
Inovace mění OVP také pro učitele a instruktory. Multinacionální projekt v Bulharsku vyvíjí a testuje novou metodiku pro školení odborných učitelů, kteří vyučují budoucí pracovníky bezpečnostních složek v oblasti občanských a sociálních kompetencí. Svou roli hraje i technologie (rámeček 4).
Rámeček 4: Technologie v profesní přípravě žáků a učitelů
Dánská platforma emu.dk pomáhá učitelům a žákům v OVP zlepšovat kvalitu vzdělávání v této oblasti.Rakousko podporuje vyučování digitálních kompetencí pro učitele prostřednictvím projektu EPICT (European Pedagogical ICT Licence – Evropská pedagogická licence pro IKT).Chorvatsko rozvíjí e-learning ve snaze zlepšit vyučování a učinit z OVP atraktivnější volbu vzdělávání.Estonsko vyvíjí e-learningové materiály a podporuje digitální kompetence učitelů OVP, aby jim umožnilo vytvářet e-kurzy založené na národních kurikulech. |
Další inovace v OVP
Mění se i metody hodnocení. Litva zkouší flexibilnější metody hodnocení, včetně sebehodnocení nebo skupinového hodnocení. Mnohé země validují výsledky neformálního a informálního učení. Například na Islandu si mohou pracovníci v sektoru tavení hliníku nechat své kompetence ohodnotit ve formálním procesu nazvaném raunfærnimat (validace reálných kompetencí), to může vést k formálním kvalifikacím.
Inovace podporují rovněž soutěže a vyznamenání. Žáci v OVP na Maltě se účastní mezinárodních soutěží, např. soutěže Young Enterprise, která vyzývá žáky k zakládání nových podniků a k získání zkušeností se zahájením podnikání. V Rumunsku udělují vyznamenání poskytovatelé OVP, kteří podporují vynikající výkony a inovace. Rozpočtové škrty ovlivňují OVP v mnoha zemích. Udělat toho více s menšími prostředky vyžaduje nekonvenční řešení, aby se kvalita poskytovaného OVP udržela a tam, kde je to možné, zvýšila. Dokonce i země méně ovlivněné hospodářskou krizí hledají efektivnější modely financování. Například Norsko a Nizozemsko zavádějí nové způsoby financování OVP, které by měly časem vést k diplomu.
Cesta vpřed
Inovace je složitá, ale odpovídající politické strategie ji mohou podporovat. OVP se postupně stává motorem inovací, i když se to ještě systematicky neodráží v indikátorech a výsledcích inovací. Evropa však ještě plně nevyužila svůj potenciál k podpoře inovací v podnicích a ve společnosti.
Inovace na trhu práce pozměňují OVP. To vyžaduje, aby se samo OVP stalo dynamičtější a inovativnější. Inovativnější OVP může zvýšit potenciál lidí inovovat a měnit hospodářství a společnost. OVP potřebuje inovovat také proto, aby se stalo relevantnější a atraktivnější vzdělávací volbou a bylo podniky považováno spíše za investice než za náklady. Podporování učení na pracovišti prostřednictvím pracovního prostředí, které vede k učení, poskytuje příležitost, jak svést dohromady učení a inovační politiku a podporovat inovace čerstvými myšlenkami a mezigeneračním učením.
OVP postupuje vpřed díky novým partnerstvím, reformám systémů, vývoji kurikul, novým metodám vyučování a hodnocení, různým finančním modelům a dalším opatřením. Výše uvedené příklady odrážejí rozmanitost opatření, poskytují však jen stručný pohled na poslední vývoj v Evropě. Nová práce Cedefopu o ekosystémech kompetencí poskytne více vhledů, jedna věc je však jistá – OVP a inovace nejsou oddělené oblasti – vzájemně se podporují a vylepšují.
Přeložila Anna Konopásková, zveřejněno ve Zpravodaji Odborné vzdělávání v zahraničí 1-2016
Pramen: Cedefop. Innovation and training: partners in change. Briefing Note, November 2015, No. 2 ISSN 1831-2411, 4 p. S přihlédnutím k francouzské Innovation et formation: un partenariat pour le changement a německé verzi Innovation und Berufsbildung: Partner im Wandel.
