Jedním ze základních a tradičně sledovaných ukazatelů v rámci šetření prováděných mezi absolventy středních škol je uplatnění absolventů ve vystudovaném oboru. Výsledky průzkumu v této souvislosti ukázaly, že většina absolventů středních škol (kolem 75 %) měla v závěru svého studia zájem zahájit pracovní dráhu ve vystudovaném oboru, reálná situace byla ale nakonec podstatně odlišná. Ve skutečnosti získalo po ukončení střední školy práci ve svém oboru v rámci sledovaného vzorku jen 45 % dotázaných absolventů učebních oborů a 27 % se uplatnilo v příbuzném oboru. Zbývajících 28 % vyučených tedy zahájilo pracovní dráhu v jiném oboru. V kategorii absolventů maturitních oborů začalo pracovat po ukončení střední školy přímo v oboru 35 % a v příbuzném oboru 26 % absolventů. V jiném oboru se uplatnilo kolem 39 % absolventů. S odstupem tří let od ukončení studia na střední škole se podíl absolventů, kteří odcházeli pracovat do jiného oboru, ještě dále zvyšoval (přibližně o 10 p. b.). Tato tendence se projevila především u absolventů, kteří po ukončení studia začali pracovat v příbuzném oboru, naopak absolventi, kteří zahájili pracovní dráhu přímo ve svém oboru, v něm již zpravidla zůstali.
Maturanti pracují mimo obor častěji než vyučení
Zařadíme-li tyto výsledky do širšího kontextu dlouhodobých trendů, můžeme na základě porovnání s výsledky průzkumů realizovaných v NÚOV před nástupem ekonomické krize vysledovat dva významné posuny. Zatímco podíly vyučených pracujících v oboru a mimo obor se ve srovnání s obdobím před krizí nezměnily, v kategorii absolventů maturitních oborů se v rámci sledovaného vzorku podíl absolventů pracujících v jiném oboru zvýšil, a to zejména na úkor těch, kteří se dříve uplatňovali v příbuzných oborech.
Další významnou změnu najdeme v oblasti příčin odchodů do jiných oborů. Dominantním důvodem se v době ekonomické krize stává problém se získáním pracovního uplatnění v oboru, a to častěji u maturantů (77 % z těch, kteří pracují mimo obor). V kategorii vyučených tento důvod rovněž převažuje (62 %), určitou roli v jejich rozhodnutí odejít do jiného oboru ale hrají i širší faktory, jako nevyhovující platové (58 %) nebo pracovní podmínky (45 %), případně i ztráta zájmu o práci v oboru (48 %) nebo neperspektivnost původního oboru (41 %). V souvislosti s těmito výsledky je třeba zároveň upozornit na další aspekty úspěšného uplatnění na trhu práce. Míra nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s maturitou se dlouhodobě pohybuje na podstatně nižší úrovni než v kategorii vyučených – v dubnu 2012 činila 9,0 % oproti 16,7 % u vyučených. Menší uplatnění v oboru je tedy na druhé straně zřejmě kompenzováno nižší mírou nezaměstnanosti.
Jak je vidět, současná ekonomická krize se do oblasti využití získané kvalifikace promítá nepříznivě. Přestože většina absolventů má na konci studia zájem pracovat ve svém oboru, reálná situace je vede k nutnosti přehodnotit původní záměry a hledat práci mimo vystudovaný obor, případně i přijmout pracovní místo na méně kvalifikované pozici.
Ukazuje se tak významná potřeba posilování role kariérového poradenství a nutnost brát při výběru oboru v úvahu nejen zájmové zaměření žáka, ale i aspekty budoucího uplatnění na trhu práce.
Publikace „Využití kvalifikace absolventů středních škol na trhu práce“ je dostupná na www.nuv.cz. Komplexní informace pro výběr oboru poskytuje informační systém www.infoabsolvent.cz.
Jana Trhlíková
