Přečtete si více
Příliv migrantů do vyspělejších částí světa staví školy před otázku, jak nově příchozí děti a mládež integrovat ve školách. V mnoha případech neumějí tito noví žáci jazyk, v němž probíhá výuka. V průměru trvá čtyři roky, než takový žák získá jazykové schopnosti srovnatelné s vrstevníky ve třídě. Kromě toho má ale žák za sebou vzdělání v jiné zemi, jehož obsah není vždy známý. Lišit se mohou nejen tematické celky, se kterými se žáci ve škole seznámili, ale také metody a způsoby práce v hodinách.
Podle dosavadních zkušeností je velmi důležité, aby učitelé žáky-cizince aktivizovali. „Nestačí, že jsou takové děti třeba hodné, měly by opravdu na něčem pracovat. To znamená, že je pro ně třeba připravit takové úkoly, které odpovídají jejich situaci a předcházejícímu vzdělání, výuka tedy má být diferencovaná. Také je třeba zjednodušit pokyny, podle nichž se tito žáci řídí, jinak je nemusí pochopit. Velké problémy jim totiž může způsobovat cizí terminologie,“ upřesňuje Jitka Altmanová, která se problematikou zabývá v NÚV.
Důležitá je také spolupráce rodičů se školou. Přitom je ale třeba počítat s tím, že rodiče nebudou umět svým dětem pomáhat při domácí přípravě, a toto znevýhodnění dětí cizinců také v přípravě hodin a práce zohledňovat.
Na pomoc při řešení těchto problémů vznikl materiál Výuka matematiky v jazykově a kulturně heterogenních třídách, jehož autory jsou Antonín Jančařík, Hana Moraová a Jarmila Novotná z Pedagogické fakulty UK. Byl vytvořen v rámci úkolu Čeština pro žáky-cizince v lednu 2016 pod vedením Jitky Tůmové a Jitky Altmanové z Národního ústavu pro vzdělávání. Metodický materiál pro výuku matematiky by měl být první z řady podobných příruček, které mají vzniknout i pro další předměty. „Je třeba si uvědomit, že když se žák-cizinec učí matematiku nebo třeba přírodovědu, učí se současně i jazyk,“ dodává Jitka Altmanová.
celý materiál Výuka matematiky v jazykově a kulturně heterogenních třídách ke stažení
