Morfologie a syntax, neboli způsob, kterým jsou různé formy slov spojovány, patří k nejobtížnějším aspektům
učení se jazyku. Zatím se ale nevědělo, zda je to pro dítě s kochleárním implantátem náročnější než pro normálně
slyšící dítě. Projekt MORLAS (Morfologicko-syntaktické jazykové dovednosti neslyšících dětí s kochleárním
implantátem: spojená lingvistická studie o nizozemštině a němčině), financovaný Evropskou unií, se proto
zaměřil na posuzování řečové úrovně dětí s kochleárním implantátem, které vstupují do základní školy,
a zkoumal jejich porozumění morfologii a syntaxi. Studie zahrnovala německy a nizozemsky mluvící děti
proto, aby se zjistilo, zda jsou mezi různými jazyky nějaké rozdíly.
Výzkumní pracovníci nejprve vytvořili teoretický rámec, který kvantifikoval rozdíly v morfologicko-syntaktické
struktuře mezi oběma jazyky a umožnil srovnávat výsledky mezi německy a nizozemsky mluvícími dětmi. Byla
shromážděna data od deseti dětí s kochleárním implantátem a deseti normálně slyšících dětí ve Flandrech
(nizozemština) a od deseti dětí s kochleárním implantátem a třiceti normálně slyšících dětí ve Vídni
(němčina).
V projektu MORLAS se zjistilo, že mezi německy a nizozemsky mluvícími dětmi existují jen nepatrné rozdíly. Děti
s kochleárním implantátem většinou vykazovaly stejné styly učení jako normálně slyšící děti s výjimkou
tvoření množného čísla podstatných jmen, které jim šlo o trochu hůře. Tato informace může pomoci učitelům
a rodičům zlepšit lingvistický vývoj dětí s kochleárním implantátem.
Přeložila Anna Konopásková
Pramen: Language development in deaf children. Research*EU, 2014, No 35, p. 18–19.
http://cordis.europa.eu/research-eu/magazine_en.html
Jazykový vývoj neslyšících dětí
Kochleární implantáty pomohly mnoha neslyšícím dětem naučit se mluvit a usnadnily jim život. Stále se uvažovalo o tom, že by mohly existovat rozdíly v mluvené řeči mezi neslyšícími dětmi a dětmi, které slyší normálně. Vědci však nedávno zjistili, že tyto rozdíly jsou jen nepatrné.
