Národní pedagogický institut České republiky (dříve Národní ústav pro vzdělávání)

Témata jsou základní součástí jednotných zadání závěrečných zkoušek, a to ve všech jejich částech – ve zkoušce písemné, ústní i praktické. Tvorba nových témat probíhá hlavně v těch oborech, kde se učí velké množství žáků. Nová témata vznikají například tehdy, když některé ze zaměření daného oboru není zatím dostatečně pokryto. Třeba v oboru Strojní mechanik dosud chyběla témata zaměřená na letectví, doplňují se tedy otázky věnované materiálům typickým pro toto odvětví, diagnostice trhlin či technologii spojů. „Státní zkoušky vítáme, a bude-li k dispozici dost témat pro naše zaměření, tak se k nim rádi přidáme,“ říká Ing. Karel Vyhnal ze Střední školy letecké a výpočetní techniky Odolena Voda.
Jiná situace je v oboru Železničář. Tady se vytvářejí nová témata, která lépe odrážejí vývoj v dopravě a jsou univerzálnější. Např. praktická zkouška v zaměření na průvodčího bude nově obsahovat ještě další úkoly s jiným zaměřením, např. na výhybkáře, posunovače nebo se zaměřením na nabídky a služby. „Jde o to, aby absolvent měl univerzálnější znalosti a dovednosti a jeho zaměření nebylo příliš úzké,“ říká editor jednotného zadání Milan Sloup z NÚV. Témata v tomto oboru je kromě toho třeba na konci každého roku aktualizovat, protože se mění tarify i pravidla pro slevy či další služby. Všechny změny se musejí projevit jak v zadáních, tak ve správných řešeních a hodnocení žáků.
Další svébytný případ představují automobilní obory. K tvorbě nových témat pro tyto obory dochází na základě připomínek Škody Auto, a. s., která má své vlastní učiliště. „Snažíme se, aby všichni vyučení absolventi zůstali ve firmě, proto potřebujeme, aby byli připraveni na její podmínky a vysokou technologickou úroveň. Tím se lišíme od ostatních škol,“ říká zástupce ředitelky školy Jan Hanuš a dodává: „Po doplnění témat si dokážeme sestavit zkoušky tak, abychom žáky vyzkoušeli z toho, co potřebujeme, a zároveň, aby to odpovídalo státním požadavkům.“
Obory pro žáky s handicapem
Specifická situace je u učebních oborů kategorie E, kde se učí převážně žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Závěrečné zkoušky zde probíhají většinou ve cvičném prostředí škol a témata tomu musejí odpovídat. „Například v oboru Pečovatelské služby má žák podat jídlo klientům, ale není možné to uskutečnit přímo v nějakém ústavu,“ upřesňuje editorka jednotného zadání Renata Votavová z NÚV. Zároveň jsou témata formálně upravena podle postižení žáků, jsou názorněji zpracována, používají víc obrázků či větší písmo.
Také v těchto oborech ale dochází k doplnění témat v oblastech, které zatím nebyly dostatečně pokryty, například v oboru Stravovací a ubytovací služby se doplňuje téma zdravé výživy, v oboru Zednické práce se nová témata věnují např. sádrokartonovým konstrukcím či obkladům a dlažbám. „Nová témata ale vznikají také v souvislosti se zaváděním moderních technologií. Např. u Zednických prací to bylo tzv. přesné zdění,“ říká editor Michael Stibůrek z NÚV.
Udržitelnost projektů ESF
Příprava jednotných závěrečných zkoušek probíhala od roku 2005 postupně v rámci projektů Kvalita I, Nová závěrečná zkouška a Nová závěrečná zkouška 2, na něž přispíval Evropský sociální fond. Finanční podpora tvorby jednotných zadání z projektů skončila v červnu 2014. Od srpna 2014 zabezpečuje nové závěrečné zkoušky Národní ústav pro vzdělávání ve své hlavní činnosti. Spravuje databanku témat pro závěrečné zkoušky, ve spolupráci se školami aktualizuje zastaralá témata a vytváří témata nová, která postihnou důležité inovace v oboru. O financování se stará Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které do budoucna odhaduje náklady na tvorbu a inovaci témat na zhruba 6,1 milionu korun ročně.
Zoja Franklová