V Polsku bylo osloveno celkem 150 organizací a v České republice 81. Návratnost dotazníků byla v Polsku
jen 8 %, v ČR 34 %. Jednalo se většinou o výrobní organizace, které se zabývají především zpracováním
ropy (petrochemií), farmaceutickým či gumárenským průmyslem, základní chemií a plastikářským průmyslem.
Průzkum jasně ukázal, že je třeba usilovat o dosažení lepšího souladu mezi světem vzdělávání a světem práce.
67 % respondentů z Polska a 41 % respondentů z České republiky zastává názor, že vzdělávací programy
spíše neodpovídají potřebám reálného pracovního světa. 83 % respondentů v Polsku a 69 % respondentů v ČR
v současné době navíc obtížně hledá kvalifikované pracovníky. Školy a jejich vzdělávací programy
a vybavení jsou často zastaralé a nemohou držet krok s posledním vývojem v oboru.
Jaké kompetence chybí
absolventům chemických škol?
75 % respondentů v Polsku a 62 % v České republice se domnívá, že absolventi mají dostatečné
teoretické znalosti. Respondenti z obou zemí ale zdůraznili, že absolventům chybí teoretické znalosti chemických
zařízení a moderních technologií. 83 % respondentů v Polsku a 69 % respondentů v ČR je toho názoru,
že žáci během výuky absolvují málo odborného výcviku a praxe, a nemohou proto získat dostatečné praktické
dovednosti. Respondenti především zdůrazňují nutnost praxe v reálném prostředí, která má žákům umožnit seznámit se
s přístroji a zařízením. 58 % respondentů v Polsku a 69 % respondentů v Česku poukazuje na to,
že absolventi nemají dostatečné praktické dovednosti. Respondenti v obou zemích kritizovali nedostatečnou manuální
zručnost, neochotu vykonávat manuální práce a nízkou fyzickou zdatnost absolventů středních škol. Pro práci
v laboratoři absolventům dle vyjádření českých a polských zaměstnavatelů chybí především kompetence
k provádění chemických analýz na základě výrobní a analytické dokumentace.
Polské a české podniky se ve svých odpovědích shodly na tom, že vedle odborných kompetencí chybí absolventům také
takzvané měkké dovednosti, konkrétně rozhodovací kompetence a základní pracovní návyky. Čeští zaměstnavatelé také
zdůrazňovali, že absolventi nejsou dostatečně samostatní, polské podniky u absolventů naopak postrádají schopnost
týmové práce. Jako nejdůležitější kompetenci pro práci v laboratoři označili zaměstnavatelé v obou zemích
kompetenci k provádění chemických analýz na základě výrobní a analytické dokumentace.
U kompetencí pro práci ve výrobě se názory zástupců zaměstnavatelů lišily. České podniky nejčastěji uváděly
kompetenci k řízení technologických procesů v chemické výrobě a v jiných oborech chemického
zpracovatelského průmyslu. Polské podniky si naopak myslí, že nejdůležitější kompetencí je příprava a zpracování
chemických látek a surovin pro procesy chemické výroby.
Mezi kompetence, jejichž význam dle tvrzení zaměstnavatelů v příštích letech výrazně vzroste, patří především
velmi dobré jazykové znalosti a znalosti IT, ochota učit se, adaptabilita a flexibilita. Oblast průmyslu
předpokládá, že se bude zvyšovat důležitost kompetencí v informatice a schopnost týmové práce.
Do tvorby vzdělávacích programů se zapojí zaměstnavatelé
Podniky jako nejčastější formu spolupráce volí nabídku exkurzí, organizaci soutěží a poskytují sponzorské dary,
nejčastěji na vybavení laboratoří. V Polsku bylo na rozdíl od ČR jako jedna z nejčastějších forem uváděno
také vzdělávání učitelů. Průzkum však ukázal, že na tvorbě vzdělávacích programů se nepodílí 66 % respondentů
v České republice a 58 % polských respondentů. A to ani firmy, které běžně spolupracují se střední
školou v daném regionu, ani velké firmy (ze sedmi největších českých firem jde jen o čtyři).
Bez aktivní role a zapojení podniků do obsahu vzdělávacích programů nebo jejich částí lze situaci v odborném
vzdělávání změnit pouze obtížně. Dobrým znamením je přinejmenším skutečnost, že více než polovina firem v České
republice a třetina respondentů v Polsku by byla ochotna spolupracovat při tvorbě společného vzdělávacího
programu, který by odpovídal potřebám praxe.
Projekt TRAWI má na základě získaných údajů nabídnout řešení výše uvedených problémů. Výsledek celého projektu
představují vzdělávací programy, jež by měly vést k tomu, aby profil absolventů v teoretickém
i praktickém ohledu více odpovídal potřebám zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé by podle stávající legislativy měli být
automaticky zapojováni do tvorby nebo zpracování vzdělávacích programů.
TRAWI (Přenos zkušeností při tvorbě na praxi zaměřených odborných vzdělávacích programů ve školsky orientovaných
vzdělávacích systémech) je mezinárodní projekt financovaný z Programu celoživotního učení, který si klade za cíl
posílit spolupráci středních odborných škol a podniků v chemickém sektoru
v ČR a Polsku pomocí příkladů dobré praxe a zkušeností z Německa.
Z českých škol jsou do projektu zapojeny SPŠ chemická v Pardubicích a SPŠ chemická v Brně.
Další informace najdete na http://archiv-nuv.npi.cz/cinnosti/projekty/trawi.
Martina Kaňáková
