Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze proto vytvořila standardizované diagnostické testy řečových
dovedností žáků-cizinců 1. a 2. stupně základních škol. Při tvorbě testů se vycházelo ze Společného evropského
referenčního rámce pro jazyky a Evropského jazykového portfolia. Diagnostický instrument umožňuje testování ve
čtyřech řečových dovednostech – čtení s porozuměním, poslech s porozuměním, úroveň psaného projevu
a schopnost konverzace – vše od nulových znalostí jazyka až po úroveň B1 v případě starších žáků. V současné
době se při zařazování žáka-cizince do běžné výuky vychází ze vstupního pohovoru a věku žáka. Diagnostický test
může napomoci objektivnímu zařazení žáka, sledování jeho pokroku i vytvoření vzdělávacího plánu „na míru“.
Pravidelné testování slouží k motivaci žáka, uvědomění si slabých a silných stránek a pomůže sledovat
individuální pokrok dítěte v průběhu času. Pokud by byl takovýto žákův „jazykový profil v češtině“
zpřístupněn všem vyučujícím, kteří s daným žákem pracují, umožnilo by to zefektivnit výuku i v ostatních
předmětech. Vyučující by mohl výklad, cvičení, formu zkoušení nebo testování přizpůsobit tomu, ve kterých řečových
dovednostech je žák-cizinec nejsilnější. Naopak vhodnou formou, např. pomocí skupinové práce či práce na projektu, by
mohl pedagog rozvíjet žákovy řečové dovednosti i v jiných předmětech.
Kde hledat informace:
Kostelecká, Yvona a kol.: Žáci-cizinci v základních školách. Fakta, analýzy, diagnostika. Praha: Pedagogická
fakulta Univerzity Karlovy v Praze 2013.
Šindelářová, J. – Škodová, S.: Metodika práce s žáky-cizinci na základních školách. Praha: MŠMT 2012.
http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/metodika-prace-s-zaky-cizinci-na-zakladnich-skolach.
Mgr. Jitka Altmanová a PhDr. Jitka Tůmová
