Funkční čtení na Obchodní akademii Liberec

Rozvoji čtenářské gramotnosti se vyučující českého jazyka a literatury věnují poměrně dlouho. Vzhledem k potížím, které studenti (obvykle 1. ročníku) měli s textem, jsme se rozhodli zavést v rámci předmětu český jazyk a literatura funkční čtení.

Potíže studentů Obchodní akademie Liberec spočívaly především ve špatné schopnosti pracovat s textem, porozumět mu, vyhledat potřebné informace, pochopit smysl textu, rozlišit mezi podstatnými a nepodstatnými informacemi apod. Dále pak měli studenti potíže nalezené informace adekvátně zpracovat, roztřídit a seskupit. V neposlední řadě se problémy vyskytovaly v organizování zápisů vyhledaných informací. U studentů přetrvával odrážkový systém zápisu, často bez souvislostí a hlubšího porozumění.

girl-1034421_1920.jpg

Hledání nejúčinnějšího způsobu

Funkčnímu čtení jsme zpočátku věnovali 1 hodinu týdně po celý první ročník. A metody podporující čtenářskou gramotnost jsme samozřejmě dál využívali celou dobu studia. Docházelo však k tomu, že jsme potřebovali například při hodině literatury použít metodu, které jsme se dosud ve funkčním čtení nevěnovali. Proto jsme změnili časové rozložení. Celé funkční čtení jsme přesunuli na začátek 1. ročníku. Věnovali jsme se mu soustavně (tj. každou hodinu českého jazyka a literatury – 4 hodiny/týden) přibližně 2 měsíce. Ale ani tento model se neukázal jako praktický a vyhovující. Studenti byli se všemi metoda seznámeni a měli je aktivně používat v různých předmětech. Po celý rok si měli zaznamenávat do tabulky, jakou metodu kdy použili, jak se jim daná metoda osvědčila, jaké spatřují klady a zápory. Na konci roku měla proběhnout reflexe. Studenti ale nebyli schopni metody samostatně používat a bohužel ani spolupráce s ostatními kolegy nefungovala.

Přistoupili jsme tedy ke třetímu modelu, který držíme doposud. Opět na začátku září (v 1. ročníku) se studenti seznámí pouze se základy a jednotlivé metody vysvětlujeme a demonstrujeme v průběhu celého studia. Každý vyučující si tak může zařadit metodu tam, kde jemu, popř. třídě bude vyhovovat, či tam, kde uzná za vhodné. Mezi vyučujícími potom dochází k vzájemné reflexi, sdílení kladů a záporů použitých metod, k předávání poznatků a k maximální spolupráci.

Rozvoj kritického myšlení

V hodinách využíváme mnoho metod kritického myšlení, které jsou použitelné nejenom v hodinách českého jazyka a literatury. Některé metody znají studenti již ze základní školy, ale není to bohužel pravidlem, že by danou metodu znali všichni v jedné třídě.

Při zavádění nového tématu často využíváme např. brainstorming. Výhodou této metody je, že i zdánlivě bezvýznamný, či dokonce chybný nápad může jinému pomoct. Při práci s textem využíváme metodu trojího čtení, metodu i.n.s.e.r.t., metodu tvorby (třístupňových) otázek. Pro shrnutí či opakování volíme například myšlenkové mapy, grafické organizéry, pětilístek či diamant, metodu kostky apod. Vytváříme výukové plakáty nebo malé lapbooky.

Při hodinách literatury pracujeme vždy se čtenářskými kostkami (i když nemusí mít přímo podobu klasických kostek), začleňujeme čtení s předvídáním, učíme vést studenty podvojný, popř. trojitý deník. Pokud to časové možnosti dovolí, praktikujeme čtenářské dílny (myšleno na četbu celého díla).

 Prakticky při každé hodině sledujeme úroveň čtenářské gramotnosti a tomu také přizpůsobujeme různé používané metody. Klasické testování tedy neprovádíme, není třeba, neboť výsledky lze pozorovat postupně při práci s textem a mírou dopomoci učitele. Někdy provádíme srovnání čtenářské gramotnosti pomocí stejné metody a stejného tématu u různých ročníků. Dovoluje nám to vidět posun u starších ročníků, i to, na čem je třeba zapracovat u mladších ročníků.

To, že některé metody studenti sami začínají používat i v jiných předmětech než v českém jazyce, nás utvrzuje v tom, že jsme zvolili správnou cestu a budeme nadále pokračovat v rozvoji čtenářské gramotnosti našich studentů. Nastolený model se nám zatím jeví jako nejvíce přínosný a jsme rádi, že i někteří vyučující odborných předmětů začínají pomalu tyto metody také používat. Zavádění některých metod je poněkud obtížnější, protože o nich studenti nemají žádné povědomí, takže je učíme tzv. od píky. Je to sice náročnější práce (vyžaduje víc času a někdy i zjednodušení), ale rozhodně je přínosem. Sami studenti hodnotí používané metody velmi kladně. Podle jejich slov díky metodě konečně objevují souvislosti nebo konečně pochopí smysl nějakého tématu.

Mgr. Tereza Podholová, vyučující českého jazyka a společenských věd na OA Liberec


 INSPIRACE PRO VAŠI PRÁCI

Malý princ – metody práce s textem

sunset-3190576_1920.jpg

 

ČTENÍ S PŘEDVÍDÁNÍM

Představte si, že vůbec neznáte knihu Malý princ. Pomocí názvu, žánru a ilustrací se pokuste předpovědět, o čem příběh bude, jak se bude vyvíjet, co od něj můžeme očekávat. Důležitou složkou této metody je vaše odůvodnění, proč si to myslíte právě takto. Po přečtení knihy porovnejte své předvídání s realitou.

 

Jak se bude příběh vyvíjet?

Proč si to myslím.

Jak to opravdu dopadne.

název:

Malý princ

     

žánr:

filosofická pohádka pro dospělé

   

ilustrace:

   

PODVOJNÝ DENÍK

Při čtení si zaznamenávejte zajímavé pasáže do podvojného deníku. Nezapomeňte k tomu připsat vlastní komentář.

Citace ke každé kapitole – doslova si opiš tu část textu, která na tebe nějak zapůsobila, např. ti připomněla něco, co jsi sám zažil, s čím rozhodně souhlasíš/nesouhlasíš, co tě oslovilo, co tě udivilo apod.

Vlastní komentář – napiš souvislý text ke zvolené citované části o tom, proč sis zrovna tuto část vybral, s čím souhlasíš/nesouhlasíš, jaká myšlenka tě nadchla, co tě ve vývoji děje překvapilo apod.

I.

 

II.

 

III.

 

IV.

 

V.

 

VI.

 

atd.

 

 ČTENÁŘSKÝ DENÍK 

(toto je víceméně obecná šablona čtenářského deníku; kromě fakt obsahuje i to, jak dílo na čtenáře „působí“ - to je potom východisko pro následnou diskusi)

1) AUTOR

- v jaké době autor tvořil - zařaďte autora časově

- představitel směru, proudu

- čím byl ovlivněn

- popř. nějaká zajímavost

2) DÍLO

A. Obecná charakteristika

- literární druh: lyrika, epika, drama; poezie, próza, drama

- literární žánr:

- typ žánru:

- v jaké době dílo vzniklo

- k jakému směru dílo patří

- jak se konkrétně směr odráží a projevuje v díle

- čím je dílo ovlivněno

- téma/námět díla

- anotace

- hl. myšlenka - tj. co dílo ukazuje, přináší, jaký má smysl...

- kompozice (= uspořádání) - chronologická, retrospektivní, paralelní; uspořádání básní / povídek - co mají společného apod.

- popř. nějaká zajímavost

B. Příběh + postavy

- kdy se příběh odehrává

kde se příběh odehrává

Návodné otázky:

V jakém prostředí se kniha odehrává? Jak se podařilo autorovi srozumitelně popsat prostředí?

Které detaily jsou charakteristické pro prostředí? Jaké předměty, smyslové vjemy, živly...?

Jaký význam mělo prostředí pro příběh? Bylo něčím zvláštní? Čím?

V jaké scéně nebo části knihy sehrává prostředí velmi důležitou roli?

Připomnělo mi prostředí v knize něco z mého okolí? Byl už jsem na podobném místě? Odehrálo se něco v mém životě v podobném prostředí? Vyvolalo prostředí v knize nějakou mou vzpomínku?

- kdo je vypravěč, jakou formou je dílo vyprávěno: ich-forma, er-forma

- charakteristika hlavní postavy/hlavních postav

Návodné otázky:

Vyvíjely se v průběhu knihy jednotlivé postavy? Proč?

Jak se vývoj některých postav odrazil na změnách jiných postav?

Co bych udělal jinak, kdybych byl v kůži některé z postav?

Zachoval bych se stejně jako hlavní hrdina při řešení některého problému?

Mohu se s touto postavou ztotožnit? Připomíná mi některá z postav lidi, které znám? Čím?

Co jsem se naučil z toho, jak postavy v této knize jednají a jak myslí?

Chovaly se postavy věrohodně? Proč ano, proč ne?

Chtěl bych si přečíst další knihu se stejnými hrdiny? Proč ano, proč ne?

Kterou postavu mám nejradši? Jaký je to člověk a proč právě on se mi tak líbí, proč ho mám rád, proč je mi sympatický?

C. Jazyk

- podrobnější charakteristika stylu autora - tj. jaké užívá jazykové prostředky, souvětí...zda je to náročné na čtení, jaké vrstvu jazyka používá, jaké básnické figury apod.

Návodné otázky:

Jaká zvláštní nebo nezvyklá slova autor používá? Proč je použil?

Mluví nějaká postava nebo postavy jinak než ostatní? Čím se jazykově odlišuje? Proč tak mluví?

Opakuje autor nějaké obrazy, některé nezapomenutelné obraty apod.? Používá napínavé věty, vtipné výroky? Mohu uvést nějaký příklad? Jak výběr slov a ostatních jazykových prostředků ovlivňuje působivost příběhu?

D. Podrobnější děj

- zapište si podrobnější děj, tak abyste později věděli, o čem dílo je

- zvýrazněte si případné vrcholné okamžiky (rozhodující, zvraty...)

Návodné otázky:

Jaký hlavní problém nebo konflikt kniha nastoluje? Jak se v průběhu děje řečí?

Co nebo kdo komplikuje problém? Co nebo kdo ho pomáhá vyřešit?

Jaké další zajímavé problémy nebo konflikty autor vymyslel?

Byl jsem už někdy v podobné situaci? Řešil jsem podobný/é problém/y nebo konflikty?

Zajímalo mě, jak to dopadne? Proč? Co udělal autor pro to, aby mě to zajímalo?

Jak docílil autor toho, že jsem během četby neztratil zájem o knihu?

E. Citát

- vyberte část/úryvek, který vás nejvíce oslovil, vypište/zkopírujte + důvod (vaše zdůvodnění musí být DŮKLADNÉ!!!)

F. (Delší) Ukázka

- vyberte si delší úryvek a proveďte rozbor:

zařazení úryvku do kontextu celého díla

hlavní myšlenka úryvku

anotace úryvku

postavy – charakteristika

prostředí

problém/zápletka

jazykové prostředky

G. Vlastní názor

- uveďte svůj názor na dílo - tj. s čím např. souhlasíte/nesouhlasíte, jaká postava vás oslovila, či se kterou se můžete ztotožnit ... + proč (vaše zdůvodnění musí být DŮKLADNÉ!!!)

Návodné otázky:

Co řekl autor touto knihou o životě? Co chtěl sdělit čtenářům?

Co z toho má smysl právě pro mě?

Bylo to to, co jsem od knihy očekával? Proč ano, proč ne?

Jaké nové názory mám teď, když jsem knihu dočetl? Co nového nyní vím?

Dají se v knize najít i názory samotného autora? Mohu uvést příklad? Souhlasil jsem s jeho názory?

Kdybych psal tuto knihu já, co bych chtěl sdělit čtenářům?

V jakém smyslu je ze mě po přečtení této knihy lepší čtenář?

V čem spočívá největší síla (účinek) knihy?

 3) BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE

vzor: Příjmení, jméno: Název díla. Nakladatelství, Místo rok, ISBN

nebo můžete použít generátor citací: www.generator.citace.com

Graf

Pokuste se znázornit příběh Malého prince graficky.

Uvědomte si, odkud Malý princ odešel, kde putoval, kam se vrátil. Jedním z možných záznamů může být tedy kruh.

 foto: Pixabay - fotobanka zdarma (Image by klimkin on Pixabay)