Čtenářská a matematická gramotnost, Národní pedagogický institut České republiky (dříve Národní ústav pro vzdělávání)

Čtenářská a matematická gramotnost jsou nezbytnou podmínkou pro dosažení dalších vzdělávacích cílů i odborné přípravy a pro rozvoj řady potřebných kompetencí žáků. Proto je třeba vytvářet předpoklady pro zvýšení jejich úrovně.

Inspiromat projektu P-KAP – příklady z praxe krajů a škol jako inspirace pro vaše akční plánování v oblasti čtenářské a matematické gramotnosti

POJETÍ TEMATICKÉ OBLASTI ČTENÁŘSKÁ A MATEMATICKÁ GRAMOTNOST V PROJEKTU P-KAP

Projekt P-KAP přináší základní poznatky o oblasti Čtenářská a matematická gramotnost využitelné při strategickém řízení a akčním plánování v této oblasti s ohledem na různé cílové skupiny. (Archiv - vývoj pojetí pro realizační týmy KAP a decizní sféru v průběhu projektu)

Co můžete využít při dalším plánování a řízení změn v těchto oblastech?

Projekt P-KAP končí, důležitá témata a potřeba jejich plánování a řízení zůstává...

Čtenářská gramotnost (ČG)

Čtenářská gramotnost představuje porozumění, využívání, posuzování a angažování se v psaných textech za účelem dosažení cílů jedince, rozšíření jeho znalostí a potenciálu a aktivní účasti ve společnosti. Pojďme se podívat, co všechno v sobě zmíněná definice obsahuje:

Porozumění odkazuje přímo na „porozumění psanému textu“, které je uznávanou složkou čtení.
Využívání se vztahuje k pojmům jako uplatnění a účinek, tj. žák dokáže na základě přečteného textu nějak jednat.
Posuzování má zdůraznit, že čtení má interaktivní povahu: čtenář při práci s textem čerpá z vlastních myšlenek a zkušeností.
Angažování se zahrnuje motivaci číst, rovněž ale soubor osobnostních charakteristik jako zájem a potěšení z četby, umění vybírat si, co člověk přečte, zapojení se do společenské roviny čtení, jakož i různorodé a pravidelné čtenářské aktivity.

Výraz „psané texty“ zahrnuje všechny ucelené texty, ve kterých se využívá jazyk ve své grafické podobě: ručně psané, tištěné nebo elektronicky zobrazené. Nepatří sem poslech jazyka, jaký nabízejí např. zvukové nahrávky, ani film, televize, animované vizuální obrazy nebo obrázky bez textu. Patří sem však vizuální útvary, které v sobě v nějaké formě obsahují psaný jazyk (např. titulek). Mohou jimi být různé diagramy, obrázky, mapy, tabulky, grafy nebo kreslené příběhy.

Pasáž o „dosažení cílů, rozšíření vědomostí a potenciálu “ vyjadřují myšlenku, že čtenářská gramotnost umožňuje naplňovat tužby jedinců – ať už jde o ty přesně definované, jakými je dosažení vzdělání či získání zaměstnání, anebo ty, které obvykle nespecifikujeme tak přesně, ale jež obohacují a rozšiřují náš osobní život a celoživotní vzdělávání.

Pojem „aktivní účast“ vyjadřuje, že čtenářská gramotnost umožňuje lidem přispívat do společnosti a také uspokojovat své vlastní potřeby.

Součástí ČG je také metakognice – schopnost jedince přemýšlet a uvažovat o vlastních myšlenkových procesech, především s cílem zlepšit své kognitivní schopnosti. Nejen metakognici rozvíjejí dílny čtení, jako pravidelná součást výuky.

Předpokladem rozvoje ČG je vyučování čtenářských strategií. Čtenářské strategie jsou postupy, které čtenáři pomáhají, aby lépe porozuměl čtenému textu. Cílem je, aby se žáci naučili pracovat se strategiemi vědomě, aby věděli, kdy mají které použít, a hlavně aby přemýšleli, proč a jak by je měli použít. Ale strategie jsou jen prostředkem vedoucím k cíli, kterým je to, že žáci budou přemýšlet o tom, co a jak čtou, a naučí se, jak porozumět informacím a myšlenkám textu.

Preferované metody výuky jsou kooperativní, činnostní. Důraz je kladen na vedení výuky konstruktivistickým způsobem s poskytnutím dostatečného prostoru pro samostatné objevování získávaných dovedností. Pro úspěšný rozvoj čtenářské gramotnosti jsou základním předpokladem vhodné materiální a organizační podmínky ve škole.

Česká školní inspekce do hodnocení rozvoje ČG zahrnuje též hodnocení ve formativní funkci – dovednost učitele, kdy nehodnotí žáky mezi sebou, ale posuzuje pokrok žáků, kterého dosáhli v průběhu učební jednotky ve vztahu ke konkrétním cílům. To jednak slouží jako prostředek zvýšení motivace žáků a jednak pomáhá učiteli rozhodnout, kdy jsou žáci připraveni na další učivo.

Zde najdete inspiraci pro své akční plánování rozvoje gramotností.

Garant oblasti:

Mgr. Květa Popjuková

Mgr. Veronika Fiedlerová

Matematická gramotnost (MG)

Matematická gramotnost spočívá:

v potřebě jedince opakovaně zažívat radost z úspěšně vyřešené úlohy, pochopení nového pojmu, vztahu, argumentu nebo situace a v důvěře ve vlastní schopnosti,
v porozumění různým typům matematického textu (symbolický, slovní, obrázek, graf, tabulka) a v aktivním používání či dotváření různých matematických jazyků,
ve schopnosti získávat a třídit zkušenosti pomocí vlastní manipulativní a spekulativní (badatelské) činnosti (nejčastěji metodou pokus-omyl),
v zobecňování získaných zkušeností a objevování zákonitostí,
v tvoření modelů a protipříkladů a dovednosti vhodně argumentovat,
ve schopnosti účinně pracovat s chybou jako podnětem k hlubšímu pochopení zkoumané problematiky,
ve schopnosti individuálně i v diskuzi (především se spolužáky) analyzovat procesy, pojmy, vztahy a situace v oblasti matematiky.

S ohledem na problematiku středních škol je třeba zdůraznit, že MG zahrnuje též schopnost užívání různých pomůcek a nástrojů (včetně prostředků výpočetní techniky), které mohou pomoci při matematické činnosti, a dovednost používat je s vědomím hranic jejich možností.

Aktivity pro rozvoj MG, které učitelé budou žákům středních škol předkládat, by měly zohlednit následující požadavky:

náměty aktivit u všech věkových kategorií musí být pestré, zajímavé a motivační pro danou věkovou skupinu,
aktivity umožní žákům různé postupy řešení (jak při samostatné, tak při skupinové práci), „nesvazují“ žáky, dávají dostatečný prostor pro jejich vlastní bádání,
důležitá je cesta ke správnému výsledku, proto je třeba žákovská řešení v rámci evaluace s žáky rozebírat a hodnotit,
vhodně voleným námětem aktivit rozvinout u žáka v maximální možné míře využitelnost získaného matematického aparátu ve vztahu k zaměření odborné školy a k situacím z reálného života.

Definice matematické gramotnosti dle PISA

Za základní definici MG je považováno vymezení v mezinárodním výzkumu PISA (Mezinárodní šetření PISA 2015: Národní zpráva ČŠI, str. 24.)

V současné době v ČR je preferováno vymezení MG, které využívá při návštěvách škol Česká školní inspekce (viz ČŠI: Tematická zpráva Rozvoj čtenářské, matematické a sociální gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2015/2016, Praha, listopad 2016)

Zde najdete inspiraci své akční plánování rozvoje gramotností.

Videometodiky:

Videometodiky projektu P-KAP vznikly v prvních fázích projektu k nastavování procesu akčního plánování a ke stručnému seznámení s tématy jednotlivých oblastí (tzv. oblastí intervence) a nabídly příklady činností, jimž se školy mohou věnovat. Tyto základní informace byly v průběhu projektu dále rozpracovány a jsou publikovány v dalších materiálech metodické podpory (viz výše).

Po závažných technických problémech s YouTube účtem NPI v číjnu 2021 byly videometodiky v souvislosti s ukončením projektu již jako neveřejné archivovány.