P-KAP

Příležitost k tomuto setkání vytvořil webinář „Aktivity a náměty I-KAP pro oblast Čtenářská a matematická gramotnost se zohledněním specifik SOŠ a SOU – výměna zkušeností a inspirace“ realizovaný 26. června 2020 projektem P-KAP v rámci série online setkání na aktuální témata obsahových oblastí krajského akčního plánování.

Téma

Hlavní myšlenkou webináře bylo představit přístupy a konkrétní aktivity, které se ve vybraných regionech osvědčily v rámci realizace projektů implementace krajských akčních plánů vzdělávání (I-KAP) a o kterých se lze domnívat, že pozitivně přispívají ke zvyšování úrovně čtenářské a matematické gramotnosti žáků středních škol. Především pak těch tzv. nestudijně zaměřených, tedy žáků oborů středního vzdělání s výučním listem, u kterých se cílený rozvoj funkční (zejména čtenářské) gramotnosti v rámci výuky často opomíjí, v horším případě se na něj, pod tíhou nízké motivovanosti a připravenosti jak žáků, tak pedagogů, rezignuje úplně.

Pokud ovšem žáci nejsou schopni s porozuměním číst a orientovat se v textu, nedokáží dohledávat potřebné informace, mají problém na základě vlastního úsudku informace z textu využít, číst z většího počtu zdrojů, posuzovat věrohodnost textu či záměr autora, bude jejich uplatnění v běžném životě výrazně ztíženo (typicky např. obchodní či úřední dokumentace a korespondence, smlouvy, formuláře, manuály, uživatelské příručky, technologické předpisy aj.).

Na pozadí příprav webináře tak nejsilněji rezonovala snaha upozornit na potřebu změny postoje k tématu rozvoje čtenářské gramotnosti žáků nematuritních oborů a zdůraznit možnost a zároveň nutnost systémově a aktivně se na zvládnutí tohoto dlouhodobě nepříznivého stavu podílet.

Je třeba společně hledat cesty, jak rozvíjet čtenářskou gramotnost těch žáků středních škol, kteří selhávají v porozumění čtenému, mají nedostatky v technice čtení, jsou neochotnými čtenáři, čtení je nezajímá (zejména to ve škole), nevidí v něm pro sebe užitek. A je třeba si vzájemně ukazovat, že to jde a má smysl.

Příběh

Důležitou roli při koncipování webináře sehrála skutečnost, že se setkání mělo uskutečnit distanční formou v prostředí MS Teams. Poměrně značnou pozornost jsme proto věnovali dvěma otázkám: Jak v daném čase a při omezených možnostech interakce zajistit žádoucí „napojení se“ účastníků na téma? Jakým způsobem podpořit otevřenost a intenzitu sdílení zkušeností z praxe, a to i těch, které ukazují, co se nedaří nebo zdá být neúčinné?

Nakonec jsme sáhli po osvědčené metodě – modelování. Na modelovém příkladu jsme se pokusili popsat všechny podstatné problémy rozvoje čtenářské gramotnosti v učňovských oborech a s jeho pomocí dát všem účastníků ještě před samotným konáním webináře možnost intenzivněji se zapojit, naladit na téma a podělit se o názory, náměty a praktické poznatky.

Podklad pro modelování jsme vybrali ve spolupráci s Českou školní inspekcí (dále ČŠI), konkrétně s paní Danou Pražákovou, vedoucí kanceláře ústředního školního inspektora, která se na přípravě konceptu webináře podílela. Modelový příklad, sdílený s registrovanými účastníky před online setkáním, byl postaven na reálném příběhu popsaném jednou školní inspektorkou tak, jak ho pozorovala na jedné střední škole při prezenční inspekční činnosti věnované hodnocení podpory čtenářské gramotnosti.

Práce s příkladem

Tematická prezenční inspekční činnost ČŠI zaměřená na hodnocení podmínek a průběhu vzdělávání v oblasti čtenářské gramotnosti byla, před uzavřením škol z důvodu mimořádných epidemiologických opatření, realizována ve 2. pololetí školního roku 2019/2020 také na vybraných SŠ skupin oborů H a E. Použitý modelový příklad popisuje zkušenost ze školy vzdělávající žáky oborů kategorie E, kteří se uplatňují jako pomocní pracovníci ve stravování a službách. Jeho analýzou jsme identifikovali šest zjištění, která poměrně komplexně vystihla úskalí rozvoje čtenářské gramotnosti žáků nematuritních oborů. Ta jsme je formulovali jako:

Z1:       Absence vlastní (školní) strategie rozvoje čtenářské gramotnosti v písemné podobě.

Z2:       Vnímání nižšího vzdělávacího potenciálu žáků nematuritních oborů ze strany vedení školy,
pedagogů jako překážky rozvoje čtenářské gramotnosti těchto žáků.

Z3:       Nízká kvalifikovanost a motivovanost pedagogických pracovníků k dalšímu vzdělávání v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti žáků nematuritních oborů (chybějící povědomí o důležitosti čtenářské gramotnosti bez ohledu na cíle spojené s přípravou k MZ).

Z4:       Minimální (nízká) míra vytváření příležitostí k práci s textem ve výuce.

Z5:       Neexistence společného plánování, přípravy a realizace rozvoje čtenářské gramotnosti na škole ve spolupráci více osob (s metodikem, skupinou pedagogů apod.).

Z6:       Nedostatečné materiální podmínky pro rozvoj čtenářské gramotnosti (ve smyslu utváření příležitostí ke čtení).

Na text modelového příkladu navazoval dotazník, ve kterém se účastníci webináře mohli vyjádřit k tomu, jakými podpůrnými opatřeními/aktivitami by podle jejich zkušenosti, názoru, příkladu z praxe apod. mohla být jednotlivá zjištění řešena. Také nás zajímalo, zda některá z uvedených zjištění účastníci považují za obtížně řešitelná právě v oborech středního vzdělání s výučním listem.

Online setkání

Záměrem online setkání bylo sdílet praktické poznatky z rozvoje čtenářské a matematické gramotnosti žáků středních škol napříč Českou republikou, vzájemně se inspirovat a podpořit v úsilí o kvalitativní posun středoškoláků v dané oblasti, zejména pak těch, kteří sítem podpory nezřídka kdy propadávají.  

V prvním bloku zástupci osmi krajů představili zkušenosti, které realizační týmy získaly při naplňování cílů krajských akčních plánů konkrétními aktivitami projektů I-KAP I. Prezentující jsme požádali, aby se ve svých příspěvcích zaměřili pokud možno podrobněji na aktivity realizované pro žáky či pedagogy SOŠ a SOU.

Karlovarský kraj věnoval v implementačních aktivitách pozornost rozvoji pedagogů formou letních škol, pravidelných setkání platformy učitelů, workshopů a sběru dobrých příkladů z praxe s cílem vytvoření jejich sborníku. Žákům nematuritních oborů středních škol byly určeny besedy a exkurze, zaměřené převážně na podporu čtenářství.

Moravskoslezský kraj rovněž vytvářel systém vzdělávání pro učitele s platformou, sdílením a metodickou podporou. V příspěvku webináře byly detailněji představeny tři příklady dobré praxe, které budou dále rozvíjeny v rámci I-KAP II. Jednalo se o koncept žákovských studijních klubů (které vznikaly ve spolupráci s odbornými středními školami vzdělávajícími v oborech L, M a H) a aktivity realizované ve spolupráci s Mensou ČR Abaku do škol (rozvoj matematické gramotnosti žáků základních škol) a Škola 4.0 (změna přístupu ke vzdělávání pilotovaná na vybraných základních školách).

Kraj Vysočina představil systém cílené podpory pedagogů realizovaný v rámci projektu I-KAP, jehož cílem bylo zvýšit počet žáků, kteří ve škole zažijí podpůrné prostředí pro sebepoznání, budou více zapojováni do výuky a v hodinách používat to, co se naučili v jiných předmětech. Účastníci webináře byli blíže seznámeni se zaváděním inovativních (aktivizačních a transferových) nástrojů do výuky a jejich dosavadním využití v praxi. Součástí příspěvku byly ukázky těchto metodických nástrojů jak pro čtenářskou, tak matematickou gramotnost.

Jihomoravský kraj prezentoval aktivity rozvíjející matematickou gramotnost, které byly realizovány během uplynulých tří let v rámci projektu Polygram (I-KAP). V příspěvku bylo popsáno devět klíčových aktivit – M-kabinety, M-workshopy, M-portál, M-dílny pro učitele matematiky, M-kroužky, M-exkurze, M-tábory, M-soustředění a M-konference – kterými byly v daném regionu podpořeni jak žáci, tak učitelé středních a základních škol.

Olomoucký kraj ve svém implementačním projektu vytvořil patnáct krajských metodických kabinetů, z nichž tři se věnují rozvoji funkční gramotnosti. Příspěvek představil činnost kabinetu matematické gramotnosti, který se primárně věnuje podpoře pedagogů. Kabinet se zabývá širokým spektrem aktivit, zmíněny byly například realizace seminářů, natáčení modelových výukových jednotek a webinářů, vyhledávání a třídění výukových materiálů a příkladů dobré praxe či opora v období distanční výuky.

Hlavní město Praha má rovněž v implementačním projektu krajského akčního plánu obsaženy aktivity rozvíjející gramotnosti žáků středních škol. Příspěvek se zaměřil na jednu z nich, a sice na školení čtenářské gramotnosti pro pedagogy SOŠ a SOU. Pohledem lektorky byly reflektovány zkušenosti a praktické poznatky z realizovaných školení, která probíhala v prezenční i online formě.

Liberecký kraj realizoval pro pedagogy v pravidelných intervalech setkání platforem pro čtenářskou a matematickou gramotnost, v aktivitách zaměřených na matematickou gramotnost pak i semináře s důrazem na aktivizující metody výuky a letní školu. Další aktivitou představenou v příspěvku bylo testování čtenářské a matematické gramotnosti žáků vybraných základních a středních odborných škol a učilišť.

Pardubický kraj do aktivit, jejichž hlavním cílem bylo provázat gramotnosti s výukou všech předmětů, zapojil primárně střední školy s obory E a H a základní školy s žáky se slabšími vzdělávacími výsledky. Na každé ze zapojených škol vznikly zhruba desetičlenné týmy pedagogů, kteří byli proškoleni, metodicky vedeni a podporováni interními mentory přímo ve své výuce. Dále se projekt I-KAP zaměřil na testování čtenářské a matematické gramotnosti žáků (ve spolupráci se společností Scio), kterému byla v příspěvku taktéž věnována pozornost.

Na sdílení aktivit a příkladů osvědčené praxe z krajů navázal druhý blok, který se zaměřil na význam společenství praxe knihovníků a učitelů pro rozvoj čtenářské (a informační) gramotnosti žáků.

Výstupy aktuálního celostátní průzkumu Národní knihovny ČR (2019) ukázaly, že míra spolupráce ve vzdělávání mezi veřejnými knihovnami a SOŠ a SOU je nízká, 17 %, resp. 12 % (pro srovnání: ZŠ I. stupeň 86 %, ZŠ II. stupeň 56 %, gymnázia 20 %). Zároveň se v praxi potvrzuje, že propojování knihoven a škol se neděje samozřejmě, ale vždy na úrovni cílené spolupráce. Pro krajské akční plánování a implementační projekty se tak otevírá prostor k úvahám o aktivitách, které propojení formálního a neformálního vzdělávání v tomto směru posílí a rozvinou.

Inspirací se může stát v příspěvku představený projekt „Co nebylo v učebnici“, který má za cíl na úrovni celorepublikových aktivit, založených na spolupráci knihovníků a učitelů, vytvořit, realizovat a evaluovat vzdělávací programy rozvoje čtenářské a informační gramotnosti pro žáky základních a středních škol, nematuritní obory nevyjímaje. Výukové jednotky či lekce, které v projektu vznikají, metodicky vycházejí z aktivizujícího a konstruktivistického přístupu, pracují s třífázovým modelem učení E-U-R, s metodami kritického myšlení, místně zakotveným učením apod. a snaží se rozvíjet informační a čtenářskou gramotnost napříč předměty. Příspěvek poukázal nejen na téma učícího knihovníka, ale celkově na proměňující se roli knihoven. Knihovny už dávno nejsou „jen“ půjčovnami knih, naopak se stávají stále významným partnerem na poli vzdělávání.

Vedle cenné výměny námětů a dobré praxe, která mezi účastníky webináře probíhala v prvním a druhém bloku (i prostřednictvím chatu), sledoval webinář ještě jeden cíl. Otevřít diskuzi na téma účinných strategií podpory čtenářské gramotnosti žáků SOŠ a SOU, zejména pak žáků nematuritních oborů, a motivovat k podpoře zavádění opatření, která budou reagovat na specifické potřeby této cílové skupiny.

Opatření, která podpoří nestudijně zaměřené žáky a všeobecnou složku vzdělávání na SOŠ a SOU, mohou být na školách realizována v podobě pilotních projektů I-KAP II (viz povinná aktivita 2g vyhlášené výzvy). Zjištění a doporučení, která by v nich měla být reflektována, přiblížil třetí blok webináře. Jeho koncepce a obsah vznikaly ve spolupráci s Českou školní inspekcí (problematika učňovských oborů je jednou z priorit oddělení kanceláře ústředního školního inspektora).

ČŠI v příspěvku upozornila na několik skutečností, z nichž se mnohé opakovaně promítají do vydávaných doporučení. Vzdělávací výsledky žáků v oborech H a E se poměrně významně liší oproti výsledkům oborů maturitních. Učitelé se soustředí pouze na probírání učiva a zřídka žáky aktivizují. Málo se zohledňují potřeby a specifika žáků oborů SOV bez maturitní zkoušky, a to i přesto, že v nematuritních oborech se v současné chvíli vzdělává zhruba třetina populačního ročníku. Důležité upozornění se týkalo souvislosti vzdělávacích výsledků žáků a vnímání chování učitelů k nim.

Na modelovém příkladu z tematické inspekční činnosti pak bylo detailněji ukázáno, kde je třeba intervenovat, aby mohlo dojít k žádoucím změnám v přístupu k rozvoji čtenářské gramotnosti cílové skupiny žáků i kvalitativnímu posunu jejich výsledků. Účastníci byli rovněž seznámeni se zákulisím vzniku webináře i výstupy dotazníku, který byl součástí přípravné fáze.

V závěrečné části bloku byly představeny metodické kapitoly pro inspiraci a praktické využití ve výuce, které jsou součástí publikací vydávaných Českou školní inspekcí, a nabídka seminářů zaměřených na rozvoj gramotností na základě uvolněných úloh z mezinárodních šetření (určených primárně školám, ale možné dohodnout např. i pro realizační týmy I-KAP).

Pokračování příště…

Popsaná reálná situace jedné ze škol navštívených inspektory ČŠI vystihla v podstatě všechny překážky, které se promítají do neuspokojivého stavu rozvoje, resp. dosahované úrovně čtenářské gramotnosti žáků odborných středních škol.

Webinář vytvořil příležitost sledovat, zda a jakým způsobem opatření realizovaná v první vlně projektů I-KAP řeší nebo reagují na neuspokojivá zjištění popsaná v modelovém příkladu. Vystoupení jednotlivých krajů i náměty v dotaznících ukázaly, že se tak děje (alespoň částečně) a je tedy na čem stavět.

Stále se ale setkáváme s přesvědčením, že zejména v oborech středního vzdělání bez maturity je tato problematika velmi obtížně řešitelná. Účastníci webináře takto vnímali zejména nízkou kvalifikovanost a motivovanost pedagogických pracovníků k dalšímu vzdělávání v oblasti (Z3) a neexistenci společného plánování, přípravy a realizace rozvoje ČG na škole ve spolupráci více osob (Z5).

A protože v úvodu tohoto textu zaznělo, že je nezbytné společně hledat a vzájemně si ukazovat cesty, jak to jde, další webinář na téma rozvoje čtenářské gramotnosti žáků nematuritních oborů se zaměří na představení účinných strategií a postupů s využitím domácí i zahraniční praxe.

 Mgr. Veronika Fiedlerová, 10. 9. 2020

 Pozn.: Webinář byl nahráván, záznam je zveřejněn na YouTube kanálu NPI ČR.

Foto: Unsplash, fotobanka zdarma (Dhimas Arya, Unsplash)