P-KAP

Právě s těmito klienty pracuje v Kadani a okolí zapsaný spolek Světlo Kadaň. Ve spolupráci s výchovnými či kariérovými poradci základních i středních škol (v Kadani zejm. se Střední školou technickou, gastronomickou a automobilní Chomutov – SŠTGA, středisko Kadaň) motivují žáky k dokončení ZŠ a k podání přihlášky na střední školu. Provázejí je i při středoškolském studiu a posléze jim pomáhají s hledáním zaměstnání.

Co všechno je potřeba udělat, aby si děti vyrůstající v rodinách, pro které vzdělání nepředstavuje významnou hodnotu a kde panuje spíše pasivní přístup k životu bez velké motivace k překonávání překážek, vůbec podaly přihlášku ke studiu a nastoupily do školy, popisuje koordinátorka cílové skupiny Pavlína Holubová: „Ještě na základní škole je potřeba opakovaně vysvětlovat žákům i jejich rodičům, proč má význam získat nějakou kvalifikaci. Poté je třeba pomoci s vyplňováním přihlášky, se sháněním finančních prostředků na zaplacení poplatků za lékařské potvrzení a za výpisy vysvědčení, žáka k lékaři kvůli potvrzení přihlášky doprovodit a požádat krajský úřad o zápisové lístky. Převážně se jedná o klienty, kteří jsou již evidováni na úřadu práce. Intenzivně jsme ve spojení s klienty také koncem prázdnin, abychom je motivovali k nástupu do školy, a první školní den je doprovázíme.“

Prostupnost napříč obory pomáhá

Podpora žáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, kterým se místní nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM) provozované spolkem Světlo Kadaň dlouhodobě věnuje, začíná ještě před nástupem do SŠ. Jako velký přínos k jejich setrvání ve vzdělávání se ukázalo zřízení středoškolských E oborů přímo v Kadani v tamním středisku SŠTGA v roce 2013. P. Holubová k tomu říká: „Předtím byla malá úspěšnost studujících daná převážně tím, že klienti museli dojíždět do jiných měst – a rodiny neměly finanční prostředky na dojíždění, na svačiny, a také se klientům nechtělo vstávat o hodinu dříve.“

Snadná prostupnost vzdělávání v různých kategoriích oborů, které SŠTGA ve všech čtyřech střediscích nabízí, umožňuje operativně reagovat na situaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Žáci z nepodnětného rodinného jsou však i přesto ohroženi předčasným opuštěním studia, upozorňuje Ing. Ivana Müllerová, učitelka odborného výcviku pověřená vedením, ze školního střediska Kadaň. „Nastoupí sice do školy, ale kdykoli v průběhu studia odcházejí – někdy dokonce i pár měsíců před ukončením posledního ročníku. S těmito žáky nám pracovníci Světla Kadaň opravdu hodně pomáhají. Mají k nim blíž než my, lépe znají jejich mentalitu a mnohému se díky tomu učíme,“ vysvětluje pedagožka, která si mimo jiné doplnila svou kvalifikaci o studium speciální pedagogiky. Jako vyučující matematiky, fyziky a chemie měla zkušenost především s motivovanými žáky maturitních oborů. Její současní žáci však mnohdy vyrůstají v rodině, kde ani jeden z rodičů nikdy nepracoval.

Mentoři v průběhu studia

Terénní pracovníci či mentoři přijatých uchazečů ze „Světla“ seznamují střední školu s projekty pomoci žákům kariérovým a pracovním poradenstvím a nastavují si pravidla vzájemné spolupráce.  Po dohodě s pedagogy docházejí do školy – zejména na hodiny teoretické výuky, ale i na praktické vyučování, pokud s ním má konkrétní žák problémy.

„Pokud se mentor účastní výuky ve škole, jeho rolí je vnímat klima ve třídě, pochopit probrané učivo, aby ho mohl procvičovat s klienty v rámci domácí přípravy. Díky tomu, že mentor získává reálný náhled na situaci ve třídě, může pak pracovat s klienty na budování vztahu se spolužáky a na vztahu žák – učitel, vede klienty k dodržování školního řádu. Ukazujeme jim modelové situace a snažíme se, aby se vcítili do role učitele. Při řešení případů nevhodného chování nacvičujeme rozhovory s učiteli i spolužáky a podobně. Chlapcům a děvčatům vysvětlujeme i to, jak skloubit vztah se školou. Díky této pomoci se žáci postupně učí přebírat odpovědnost za své činy,“ objasňuje P. Holubová. 

Velkým tématem ve školní docházce žáků ohrožených školním neúspěchem jsou absence. O jejich řešení může třídní učitel se souhlasem rodiny i žáka požádat mentora. „Často se stává, že žák do školy nepřijde, protože se bojí. Mentor za ním zajde, promluví si s ním, zjistí příčinu, pomůže s jejím odstraněním a žák začne znovu do školy chodit. Důvodem bývá stud, konflikt s učitelem, lenost, a jelikož žáci pocházející z nepodnětného prostředí nemají vnitřní motivaci ke studiu, tyto překážky nechtějí sami překonávat“, vysvětluje koordinátorka.

Mentoři nebo terénní pracovníci se účastní i pedagogických rad, kde sdělují pohled druhé strany, například při rozhodování o vyloučení žáka ze školy.

Společně hledáme, co funguje

Pavlína Holubová oceňuje jako velké plus, že učitelé kadaňského střediska SŠTGA druhé straně opravdu naslouchají: „Například hlavní mistrová Ing. Müllerová po nás vyžaduje zpětnou vazbu, chce, abychom se zamysleli nad tím, zda i pedagogové něco nedělají špatně a zda by neměli něco změnit.

Pokud je mentor na praxi, pomáhá klientovi s činnostmi, které žáci právě dělají – vyrábět výrobky, hrabat listí… Ukazuje se, že i to zvyšuje motivaci žáků a přispívá k jejich udržení se ve studiu.  K docházce na praxi jsou ale žáci částečně motivovaní odměnou na produktivní činnost, větším problémem bývají absence v teoretické výuce, zejména koncem týdne.  A tak jsme pedagogům navrhli, aby žáci dostávali odměnu za práci vždy ve škole, v pátek až po poslední hodině teoretického vyučování,“ doplňuje koordinátorka cílové skupiny Pavlína Holubová.

„Toto opatření skutečně pomohlo, v pátek jsou třídy plné,“ potvrzuje učitelka odborného výcviku Müllerová, která odměny žákům po vyučování vyplácí.

Každý drobný úspěch má smysl

Jako naprosto zásadní vidí pedagožka Ivana Müllerová individuální přístup k žákům i poněkud jiný styl komunikace směrem žákům a rodičům: „Učitelé jsou zvyklí, že když rodiče informují o kázeňských nebo studijních problémech jejich dítěte, rodina je zpravidla podpoří. Snaží se, aby se dítě prospěchově zlepšilo, zajímá se o důvody absencí, hned je řeší. Pavlína Holubová a další pracovníci Světla nám ukázali, proč rodiny mnohých našich žáků takhle nefungují. V jejich případě je takový postup naprosto kontraproduktivní – po kritice rodina naopak dítě tlačí k tomu, aby do školy přestalo chodit, aby radši pomáhalo doma starat se o sourozence atd.“

Jaký přístup tedy pomáhá k tomu, aby škola měla šanci vést žáky k jiným vzorům a hodnotám, než se kterými se běžně setkávají v rodině?

„Za prvé jsou velmi důležité pozitivní příklady. Naši žáci už osobně znají kamarády, kteří se vyučili, pracují a mají lepší práci i výdělky než ti, kteří vyučení nejsou,“ vypočítává vedoucí učitelka odborného výcviku.

„Za druhé žákům je s námi dobře,“ pokračuje. „Doma jsou často outsideři, na jejich hlavu padají nadávky, říkají jim, že jsou a budou k ničemu – my se je naopak snažíme motivovat pozitivně. Chválíme je za každou drobnost. Když jim nějaká práce nejde, nenecháme je, abys se s tím dlouho trápili, raději jim dáme jinou práci, která se jim daří. Pak se k té náročnější případně mohou vrátit. Necháváme je zažívat úspěch. A za třetí je samozřejmě motivují peníze, které za práci dostávají. Povídají si o tom, kdo kolik vydělal.

Uvědomujeme si, že žáci jsou pro nás obrovským zrcadlem, jsou citliví na atmosféru, přebírají naši náladu. Proto musíme v první řadě my věřit, že to, co děláme, má smysl.  Musíme jim ukazovat pozitivní pohled, dávat jim podporu. Velkou výhodou pro naši školu je podpora města Kadaň. Naši žáci se například podílejí na městských zakázkách na obnovu a výzdobu města. Žáci samotní i všichni ostatní tak mají na očích výsledky jejich práce,“ uzavírá Ing. Ivana Müllerová.

Světlo Kadaň: Výsledky podpory

V července 2019 ukončený projekt „Lepší uplatnění“ měl za cíl podpořit na 250 mladých lidí, převážně Romů (15–26 let) z vyloučených lokalit Chomutova, Jirkova, Klášterce n. Ohří, Ostrova a Radonic, aby ukončili střední školu a nalezli zaměstnání. Za 3 roky roky se podařilo:

-          45 klientů končících ZŠ nebo evidovaných na ÚP začalo vnímat vzdělávání jako důležité a uvažovat o možnostech studia

-          32 klientů zahájilo studium na SŠ

-          82 klientů ohrožených předčasným ukončením studia díky podpoře a pomoci při samostatném překonávání překážek ve studiu pokračuje

-          22 klientů úspěšně ukončilo studium SŠ a 45 dále studuje

-          25 klientů si bylo schopno najít legální práci (a po prvních týdnech či měsících ji neztratili).

Aktuálně se za 30 měsíců 3letého projektu „Kariérové a pracovní poradenství pro osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené v Kadani“ podařilo podpořit 128 mladých lidí ve věku 15–26 let.

-          45 klientů z úřadu práce a ZŠ pokračuje v navazujícím středoškolském studiu

-          48 klientů ohrožených předčasným ukončením studia (a jejich rodiče) se podařilo motivovat v pokračování, 25 z nich už školu úspěšně dokončilo

-          63 klientů získalo potřebné kompetence pro úspěšný vstup na legální trh práce

-          23 klientů nastoupilo do zaměstnání na hlavní pracovní poměr a práci dosud neztratili

V lednu 2020 byl zahájen 3letý projekt Podpora žáků při studiu kariérovým poradenstvím, jehož cílem je individuální podpora, kariérové poradenství a mentoring 40 romských žáků a jejich rodin v Chomutově, směřující k ukončení ZŠ, motivaci k dalšímu studiu a dosažení středoškolského vzdělání.

---

 INSPIRACE PRO ŠKOLNÍ AKČNÍ PLÁNY

Kariérové poradenství vč. prevence předčasných odchodů ze vzdělávání

Při plánování a naplňování systematického kariérového poradenství, které zahrnuje aktivity skupinové (přednášky, exkurze, předávání informací o možnostech zaměstnání či dalšího studia aj.) i individuální (konzultace, poradenství, mentoring aj.) směřující k osobnímu rozvoji a podpoře žáka v průběhu celého studia, nejen v posledním ročníku, kdy se otázka profesního uplatnění již stává bezprostředně aktuální, lze doporučit např.:

• Zřízení pozice školního kariérového poradce

+ zajištění dostatečné časové dotace (s ohledem na velikost školy) a základních materiálních podmínek pro jeho práci – podrobně ke specifikám školního kariérového poradenství zde)

• Obsazení pozice kariérového poradce pracovníkem s potřebnou kvalifikací

→ v případě potřeby plánovat vzdělávání poradce přímo v kurzech kariérového poradenství, mentoringem, koučovacím výcvikem apod.  

→ pozici kariérového poradce nemusí zastávat pedagogický pracovník, ale též externista-odborník na kariérové poradenství (případně na terénní práci s klienty ze znevýhodněného prostředí). Externista může být v řadě případů vhodnější osobou nejen z hlediska kvalifikace, ale i z hlediska vnímání žáků jako klientů kariérového poradenství. Učitele (výchovného poradce) si mnohdy spojují s rolí pedagogické autority, která s nimi řeší studijní selhání či kázeňské problémy. Pedagog může být v určitých obdobích rovněž vytížen hlavní náplní své činnosti a na sekundární aktivitu kariérového poradce nemusí mít dlouhodobě potřebnou pracovní kapacitu

• Podpora vedení, zapojení celého pedagogického sboru a vnímání kariérového poradenství jako průřezového tématu

→ kariérový poradce je iniciátorem, realizátorem a koordinátorem aktivit, na nichž se podílejí další pracovníci školy, je odborným garantem tématu v celé jeho šíři.

→ integrace obsahu kariérového poradenství do všech předmětů, zapojení všech pedagogů do monitorování rizik školního neúspěchu žáků či signálů nezájmu o profilové odborné předměty (a včasného řešení s třídním učitelem, kariérovým poradcem, případně vedením školy – např. nabídkou změn oboru či typu vzdělávání v rámci školy) a zapojení všech pracovníků školy včetně nepedagogických do průběžného monitoringu třídního a školního klimatu

• Spolupráce s externími organizacemi, které se profesionálně zabývají tématy kariérového poradenství

→ sociální partneři z firemního sektoru, vzdělávací organizace, nestátní neziskové organizace…

→ dlouhodobá spolupráce (formou projektů individuální podpory, mentoringu, vzdělávání, supervize aj.) je významně efektivnější než jednorázové akce typu beseda, exkurze, krátkodobé školení.

 Podpora inkluze

O práci se žáky ohroženými předčasným odchodem ze školy, resp. ze vzdělávání lze uvažovat také v kontextu inkluzivních opatření školy, například:

→ v souvislosti s přípravou a realizací adaptačních kurzů pro žáky prvních ročníků,

→ v souvislosti s průběžným monitorováním a ovlivňováním třídního a školního klimatu

V těchto aktivitách by se mělo výrazně angažovat školní poradenské pracoviště, optimálně v rozšířené formě.

Zmíněná opatřen mohou přispět k silnějšímu vnímání tématu předčasných odchodů jako průřezového, prostupujícího všemi předměty, třídami i životem celé školy. 

 Foto: Unsplash, fotobanka zdarma (Photo by Ethan Johnson a Johan Godínez on Unsplash)