P-KAP

Střední škola stavební Jihlava vyučuje čtyřleté maturitní obory a tříleté a dvouleté učební obory stavebního a dřevařského zaměření. „U tříletých učebních oborů je poměr teoretické a praktické přípravy 50 %: 50 %. Se zaváděním rámcových vzdělávacích programů sice vznikla snaha posilovat u tříletých učebních oborů teoretickou část přípravy, škola však po jednání se sociálními partnery došla k závěru, že ve svých školních vzdělávacích programech u tříletých učebních oborů zachová osvědčený poměr teoretické a praktické výuky 50 : 50,“ uvádí ředitel školy PhDr. Pavel Toman. Zachování tohoto poměru dosáhla škola především využitím disponibilních hodin ve prospěch odborného výcviku. Většina středních škol, které v ČR vyučují tříleté učební obory, volí při organizaci výuky během školního roku střídání teoretické a praktické výuky po týdnech, případně ve dvoutýdenních cyklech.

Spolupráce se zaměstnavateli

Sociální partneři školy – především stavební firmy a cechovní organizace, delší dobu upozorňovaly na nedostatečné pracovní návyky a dovednosti absolventů. Argumentovaly, že mnozí absolventi se ve škole naučí velmi málo, že jsou vychováváni ve školním skleníkovém prostředí a že je musí většině potřebných dovedností stejně naučit samy. Stavební firmy sice oceňovaly, že se s nimi škola snaží spolupracovat při zajišťování odborného výcviku a umisťovat žáky vyšších ročníků na odborný výcvik přímo do firem, současně však zdůrazňovaly, že tyto žáky mohou maximálně efektivně využít pouze v době stavební sezóny. V zimních měsících je stavební činnost výrazně omezena a firmy obtížně hledají práci i pro své zaměstnance.

Vedení SŠ stavební Jihlava delší dobu hledalo se sociálními partnery vhodný způsob organizace výuky tříletých učebních oborů. Nezměnitelným faktem přitom muselo zůstat zachování poměru teoretické a praktické výuky 50 %: 50 %. Sociální partneři požadovali, aby se odborný výcvik všech žáků odehrával vždy v období plné stavební činnosti, v rámci školního roku tedy na podzim a na jaře, a v zimních měsících aby probíhala teoretická výuka. Toto řešení bylo pro školu nepřijatelné, protože na podzim a na jaře by nepotřebovala žádné učitele teoretických předmětů, zatímco v zimních měsících by jich potřebovala dvojnásobek.

 

Nakonec došlo ke shodě, že nejvíce potřebné, a tedy preferenční je zavést nový model výuky pro žáky třetího závěrečného ročníku, tedy těsně předtím, než odcházejí do reálného pracovního života. Škola tedy vypracovala specifický model výuky tříletých stavebních a dřevařských učebních oborů, kdy žáci 3. ročníku jsou vždy 2,5 měsíce na podzim v souvislém bloku praktické výuky, 5 zimních měsíců splní požadovanou teoretickou část výuky a na jaře jsou opět 2,5 měsíce v souvislém bloku praktické výuky. Třídy nižších ročníků tříletých učebních oborů jsou do teoretické výuky zařazeny tak, aby byli učitelé teoretických předmětů rovnoměrně využiti během celého školního roku.

Jak se nový přístup osvědčil

Výše popsaný model organizace výuky tříletých učebních oborů se osvědčil, sociální partneři jsou s organizací výuky tříletých učebních oborů spokojeni, významně ubyly stížnosti na nedostatečné pracovní návyky a dovednosti absolventů. Stavební a dřevařské firmy ve větší míře spolupracují se školou při zajišťování odborného výcviku přímo ve svých firmách – každý rok se jedná zhruba o 40 firem.

Odborný výcvik ve firmách se uskutečňuje na základě písemných smluv mezi školou a firmou (v souladu s § 65 zákona č. 561/2004 Sb. a souvisejících předpisů), které přesně stanovují podmínky takovéto praktické výuky. Firmy mají zájem především o zajišťování odborného výcviku pro žáky 3. ročníku, tedy 2,5 měsíce souvisle na podzim a 2,5 měsíce na jaře. Žáci se seznámí s reálným pracovním prostředím a firma má možnost si vyhlédnout a vychovat svého případného budoucího zaměstnance. Firma si ověří nejenom praktické manuální dovednosti, které žák ovládá, ale pozná i jeho osobnostní a charakterové vlastnosti, komunikační schopnosti, aktivní/pasivní přístup, schopnost přizpůsobit se a učit se novinkám, schopnost plnit jasně a přesně zadané úkoly a instrukce atd. Upravený model výuky přivítali i žáci, kteří dojíždějí do školy ze vzdálenějších míst. Právě oni v hojné míře využívají možnosti vyhledat si a navázat kontakt s firmou v místě svého bydliště. Po vyřízení všech nezbytných formalit nemusejí během odborného výcviku dojíždět do vzdálené Jihlavy, ale vykonávají souvislý blok praktické výuky v místě svého bydliště. Je to pro ně výhodné z časového hlediska, ale samozřejmě i finančně – šetří náklady za dopravu. Jedinou drobnou komplikací je, že škola nemůže stanovit jednotný a platný rozvrh hodin na celý školní rok, rozvrh se mění se změnou bloků praktické a teoretické výuky.

---

 INSPIRACE PRO ŠKOLNÍ AKČNÍ PLÁNY

 Ve kterých intervencích školního akčního plánu se můžeme uvedenými aktivitami inspirovat?

Rozvoj kariérového poradenství včetně prevence předčasných odchodů ze vzdělávání	Při tvorbě ŠAP se můžeme inspirovat tvořivým přístupem školy k profesnímu vzdělávání žáků. Aktivní přístup pomohl vytvořit podmínky pro funkční spolupráci se zaměstnavateli. Vzhledem k perspektivě zaměstnání a poznání reálných podmínek praxe lze očekávat i pozitivní vliv v rámci prevence předčasných odchodů žáků ze vzdělávání.
Podpora odborného vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli	Uvedený příklad inspirativní praxe předkládá náměty, jak řešit zažité postupy, které se ukázaly být málo funkční, z hlediska organizace praxe žáků.

 Foto: Fotobanka NÚV, Pixabay (fotobanka zdarma)