P-KAP

Rozvoj kompetencí k podnikavosti, iniciativě a tvořivosti škola aktivně rozvíjí řadu let. Jako ekonomická škola se zaměřuje nejen na nauku o podnikání, ale i na zprostředkování reálných zkušeností. V rámci předmětu aplikované ekonomie spolupracuje se společností Junior Achievment Czech – žáci třetího ročníku si zakládají reálnou firmu, v níž podnikají. „Musejí dělat nabídku, sledovat poptávku, účtují, získávají finance… Na vlastní kůži si vyzkoušejí, jaké to je rok vést firmu a dovézt ji ideálně ke kladnému výsledku, k zisku,“ konstatuje ředitel Petr Žák.

Ve školním roce 2016/2017 škola nabídla žákům prostor vymyslet si vlastní předmět podnikání.

„Některé žákovské firmy nás mile překvapily. Jedna se například rozhodla, že zvelebí prostředí školy. Předložila návrh na úpravu dvou místností. U jedné šlo o velký zásah – vestavěné patro,“ vysvětluje ředitel. S tímto projektem se objevila základní otázka: Jak jej financovat? „Samozřejmě by bylo nejjednodušší, kdyby škola žákům potřebné peníze poskytla. Ale nesplnilo by to účel,“ vysvětluje ředitel. Žáci přišli s nápadem oslovit spolek rodičů a přátel školy.  Museli si tedy připravit kvalitní prezentaci a předstoupit se svým požadavkem před Radu rodičů. „Žákovská firma si sehnala architekta, obstarala potřebné stavební povolení a získala i jednoho tatínka, který pomohl se stavebními pracemi. Vlastními silami získali jako sponzora IKEU, která poskytla zdarma vybavení pro relaxační zónu umístěnou ve vestavěném patře i pro nově upravenou učebnu. My jako škola jsme hradili práci žáků-zaměstnanců firmy,“ říká ředitel a dodává: „Z jejich strany bylo potřeba hodně podnikavosti, samozřejmě pod vedením dobrého vyučujícího.“

Ve stejném školním roce začala pracovat i Rada žáků a studentů (žákovský parlament). Podává návrhy, co se dá ve škole vylepšit či změnit, zároveň se však podílí na realizaci schválených návrhů. Tyto aktivity mají potenciál zapojit širší spektrum žáků, projekty se mohou protáhnout do delšího období, na rozdíl od akcí žákovské firmy, která působí jen v průběhu jednoho školního roku.

Jak získat žáky, kteří v sobě nemají podnikavý drive?

Podle ředitele Karlínské OA a VOŠE se ti, kteří nejsou přirozeně nasměrovaní k podnikavosti, mohou „nakazit“ příkladem akčnějších spolužáků. Je třeba jim nabízet příležitosti a umožnit zažít pocit úspěchu. „Zkušenosti mohou získat i před Vánoci a před koncem školního roku, kdy část z nich připravuje program pro celou školu. Každá skupinka musí aktivitu vymyslet, připravit, propagovat, určit vstupné a nese za ni odpovědnost. Cítit odpovědnost je v podnikání velmi důležité.“

Díky těmto akcím má každý žák příležitost poznat sám sama, vyzkoušet si různé role a uvědomit si, jaká z nich mu víc sedí – vznikají tak například tandemy a týmy, v nichž kreativnější jedinci přicházejí s vizemi a nápady, jiným je lépe v roli realizátorů nebo je těší být součástí podpůrného týmu. 

Cesty ke společenské odpovědnosti

Jedním z cílů v oblasti rozvoje kompetencí k podnikavosti je akcent na společensky prospěšné podnikání. Vede studenty k hlubšímu poznání reálných problémů (v okolí, ve společnosti, ve světě) a k zájmu o kreativní podnikatelská řešení.

Při uvádění tohoto cíle do školní praxe začali učitelé tím, že se seznamovali se sociálními podniky, někteří absolvovali stáže přímo v takových firmách. Pedagogové se vzdělávali formou seminářů a workshopů ve spolupráci s družstvem invalidů Ergotep, které patří k lídrům v oblasti sociálního podnikání. „Chceme, aby všichni učitelé ekonomických předmětů zažili podstatu sociálního podnikání. Pak je napadnou různé metody a cesty, jak vše dostat k žákům,“ pokračuje ředitel. Díky tomuto konceptu dochází rovněž k propojení společenskovědních a ekonomických předmětů.

„Máme štěstí, že mnozí naši učitelé dokážou svým vlastním příkladem a zaujetím pro věc žáky motivovat a nasměrovat,“ uzavírá ředitel Petr Žák. Ono „štěstí“ je ale výsledkem dlouhodobé práce při formování pedagogického sboru. Na druhé straně atmosféra, v níž se daří společně vytvářet zajímavé projekty, přispívá k image školy, která pedagogy se zájmem pracovat právě tímto způsobem, do školy láká.

Dak (2017), Foto: fotobanka NÚV

---

INSPIRACE PRO ŠKOLNÍ AKČNÍ PLÁNY

Rozvoj kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě

Rozvoj těchto kompetence vytváří celkový rámec veškerého školního dění. Začíná u vedení a pedagogického sboru a projevuje se např. jako:

• zájem o inovace ve vzdělávání (metod, pedagogických přístupů, obsahu vzdělávání), důraz na průřezovost témat
• podpora individuální a společenské odpovědnosti za sebe i za své okolí, která je komunikována jako jedna z priorit školy a jejích absolventů
• systematické dlouhodobé rozvíjení podnikavosti, tvořivých přístupů a podpora vlastní iniciativy pedagogů ze strany vedení přispívá takovému personálnímu obsazení pedagogického sboru a vytváření školní atmosféry, které tyto hodnoty dál rozvíjí (projekty a žádoucí aktivity nejsou dílem jednotlivců a neztrácejí se ze školy s jejich odchodem).

Z pohledu rozvíjení zmíněných kompetencí žáků lze zmínit:

• propojování teoretické výuky s praxí podporuje schopnosti vidět příležitosti, uvažovat o nich, chopit se jich  a nalézat řešení
• s individuální a společenskou odpovědností jako nedílnou součástí podnikavosti se žáci seznamují v obecné rovině, ale i prakticky zapojením do společensky prospěšných podniků ve svém okolí
• školní akce, jejichž příprava, organizace a průběh je zcela nebo částečně svěřena žákům, přispívají k podpoře podnikavosti a tvořivosti spojené s osobní odpovědností – vytváření žákovských „realizačních týmů“ pomáhá poznávat jednotlivé role v týmu a uvědomit si, které z nich komu s ohledem na jeho osobnostní založení vyhovují (či nevyhovují).

To je zároveň důležitý podnět, s nímž lze pracovat v rámci kariérového poradenství.