P-KAP

Dnes je situace jiná. „Troufnu si tvrdit, že 3-4x za měsíc se setkávám se zástupcem nějaké firmy, která nás žádá o spolupráci,“ říká Jan Samšiňák, ředitel Střední školy strojní, stavební a dopravní v Liberci. „Firmy už chápou, že sice mohou jednoduše získat levnou pracovní sílu z východní Evropy, ale kvalita práce má rezervy. Proto personalisté aktivně vstupují do jednání se školami a využívají všech možností, aby si u sebe ve firmě žáka oťukali a mohli se rozhodnout, jestli ho po ukončení školy přijmou.“

Mnohé školy si v minulých letech vybavily dílny špičkovými stroji a v době, kdy firmy o přítomnost žáků na svých pracovištích nejevily zájem, se soustředily na poskytování odborné průpravy vlastními silami. „Budovat například pracoviště se špičkovými CNC centry za desítky miliónů korun je sice efektní a má značnou reklamní hodnotu, ale na druhé straně je třeba si na rovinu říci, že není dostatečný časový prostor žáky účinně a smysluplně připravit na tak náročné a sofistikované technice pracovat,“ říká. Jaroslav Zatloukal, ředitel Střední školy průmyslové, hotelové a zdravotnická v Uherském Hradišti. Vezmeme-li zároveň v úvahu technický a technologický pokrok, je udržitelné mít školní špičkové odborné pracoviště? Není do budoucna vhodnější zvolit jako strategii spíš vyšší podíl praktického vyučování na reálných pracovištích a soustředit se na jeho kvalitu?

Chtějte víc!

Úroveň spolupráce škola a firem je značně rozdílná – od nulové přes obligátní žákovské exkurze nebo přednášku odborníka ve škole až po komplexní, rozvinutou spolupráci s více zaměstnavateli, která je všemi zúčastněnými považována za standard. Tu ilustruje například Střední průmyslová škola strojnická ve Vsetíně, jejíž ředitelka Jarmila Minaříková iniciovala už v roce 2008 setkání se 14 firmami z regionu, s nimiž škola uzavřela společnou smlouvu o partnerství. Ta se později otevřela i pro další zájemce z řad zaměstnavatelů. „Každá firma v rámci partnerství může nabídnout v daném roce to, co odpovídá jejím možnostem. Díky kulatým stolů se nám podařilo získat partnery i pro tvorbu a revize školního vzdělávacího programu, takže například v technické oblasti jsou naše učební materiály stále aktuální,“ říká Minaříková.

ŠAP - nepusťe šanci z ruky

Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a firem je strategicky významnou oblastí, která je spolu s dalšími (např. podporou polytechnického vzdělávání nebo kompetencí směřujících k podnikavosti či práci s informačními technologiemi) součástí školních akčních plánů (ŠAP), strategických materiálů určujících cíle a směřování školy v příštích letech.

Některé střední školy na akčním plánováním láká především možnost návaznosti na projekty se zjednodušeným vykazováním (tzv. šablony) a možnost získat peníze z evropských fondů. „Já vnímám ŠAP jako nástroj, který může vést ke změně uvažování o samotném plánovacím procesu.,“ konstatuje ředitel Samšiňák. „Formulování priorit a sestavování plánu nám pomáhá vypnout pedagogický automat a opustit zajeté dráhy.  Přemýšlíme o tom, co učíme, jak to máme učit, jaké jsou naše cíle a jakým způsobem k nim máme směřovat. Ujasňujeme si, jaká jsou kritéria, podle nichž poznáme kvalitu našeho směřování, i ukazatele odhalující, jak se daří dosáhnout cíle. Máme možnost uvědomit si, jak jsou určité dílčí aktivity zasazené do širšího kontextu, pedagogové dostávají větší prostor k uplatnění svých názorů a nápadů a možnost dovést je do zdárného konce.“

Současná situace na trhu práce hraje školám při jejich plánování do karet. Při tvorbě školního akčního plánu mohou využít příležitost k podstatně širší a komplexnější spolupráci se zaměstnavateli, než se zdálo reálné ještě před dvěma lety. Odborníci NÚV jsou v rámci podpory krajského akčního plánování připraveni provázet je procesem plánování (včetně fází realizace, vyhodnocení a stanovení cílů pro další období), nabízet inspirativní příklady a zkušenosti z jiných krajů a pomoci využít všech možností, které stávající školská legislativa akceptuje.