Krajští školští koordinátoři prevence zastávají klíčovou roli v celorepublikovém systému podpory školské primární prevence rizikového chování. Úkolem krajských školských koordinátorů prevence (KŠKP) je mj. metodické vedení metodiků prevence v pedagogicko-psychologických poradnách a participace na zajišťování podmínek pro kvalitní práci školních metodiků prevence a dalších pedagogů podílejících se na primární prevenci na jednotlivých školách. Krajští koordinátoři jsou také zodpovědní za vytváření a naplňování krajské koncepce prevence, monitorují situaci na školách ve svém regionu a podílejí se na koncipování a směřování dotačních programů pro oblast prevence. Podrobně je role KŠKP blíže definována např. v Metodickém doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních (č. j. 21291/2010-28).
Za účelem rozvoje a zkvalitnění vertikální spolupráce v systému primární prevence rizikového chování byl na základě požadavku Oddělení institucionální výchovy a prevence MŠMT v průběhu roku 2016 vytvořen systém metodické podpory a vzdělávání krajských školských koordinátorů prevence. Metodická podpora a vzdělávání jsou realizovány prostřednictvím osobních setkání za účasti všech krajských školských koordinátorů prevence, a to v rozsahu 4 x 8 hodin ročně.
Podmínky pro působení krajského koordinátora v jednotlivých krajích se v rámci České republiky liší, a to zejména z pohledu velikosti úvazků, které mohou této funkci odpovědní pracovníci krajských úřadů věnovat, ale také např. množstvím finančních prostředků, které jednotlivé kraje ze svých rozpočtů pro programy primární prevence rizikového chování uvolňují. V návaznosti na časové a finanční možnosti jednotlivých koordinátorů a případně i dobu, po kterou v této funkci působí, se v jednotlivých krajích liší kvalita i intenzita podpory v oblasti PPRCH pro školní metodiky prevence.
Metodická podpora a vzdělávání
Cílem a smyslem pokračující metodické podpory a vzdělávání KŠKP je v rámci možností každého kraje podpořit kvalitu práce krajského koordinátora a tím zlepšit celkovou kvalitu a rozsah metodické podpory a vertikální spolupráce v sytému PPRCH v rámci celé ČR. Vedlejším benefitem úkolu je zároveň poskytování platformy pro sdílení zkušeností mezi kraji navzájem i pro přenos informací z terénu na centrální úroveň, a to zejména informací o výrazně pozitivních nebo negativních zkušenostech s jednotlivými programy nebo rizikových tendencích v praktické realizaci preventivních aktivit na úrovni jednotlivých škol a regionů.
V průběhu roku 2016 byly uspořádány celkem čtyři vzdělávací dny rozdělené do dvou bloků, z nichž jeden se uskutečnil v létě a druhý na podzim. Tento model se osvědčil, takže v roce 2017 byly opět realizovány celkem čtyři celé dny vzdělávání a metodické podpory rozdělené po dvou dnech do dvou setkání. Z hlediska lepšího rozložení v průběhu kalendářního roku a v návaznosti na další povinnosti krajských školských koordinátorů prevence byly vzdělávací bloky nakonec uskutečněny v měsících květnu (tzv. jarní vzdělávání) a listopadu (tzv. podzimní vzdělávání). Tento model dvoudenních vzdělávání konaných cca po 6 měsících na jaře a na podzim v Praze hodnotili účastníci semináře jako plně vyhovující a je s ním počítáno i pro následující rok.
Jarní setkání
Hlavním tématem jarního vzdělávání bylo záškoláctví. Téma bylo zvoleno s ohledem na výsledky evaluace vzdělávacích potřeb KŠKP realizované v roce 2016, kdy krajští koordinátoři označili právě záškoláctví jako jedno z důležitých témat, kterému by se chtěli věnovat. Zároveň Národní ústav pro vzdělávání průběžně pracuje na revizích a aktualizaci vybraných příloh metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (Dokument MŠMT č. j.: 21291/2010-28) a právě téma záškoláctví (tj. příloha číslo 11) bylo zvoleno k revizi a aktualizaci v průběhu roku 2017. Krajští školští koordinátoři prevence se tak měli možnost seznámit s připravovanými změnami a doplněním přílohy metodického doporučení MŠMT k primární prevenci s předstihem. Mezi lektory semináře byli také spoluautoři aktualizované verze přílohy k záškoláctví, Mgr. Vladimír Foist a PaedDr. Miroslava Salavcová. Pozornost byla věnována zejména úpravám terminologie v dokumentu, začlenění prevence do školního vzdělávacího programu a školního řádu, popsání jednotlivých institucí v systému prevence a úlohy pedagogického pracovníka v nich a doporučeným postupům škol a školských zařízení při výskytu vybraných rizikových forem chování dětí a mládeže.
Záškoláctví bylo nejprve představeno z pohledu základních definic a kvantitativních ukazatelů mapujících četnost výskytu tohoto jevu. Magdaléna Gorčíková seznámila přítomné s metaanalýzou dat a výzkumů, které byly k tomuto tématu veřejně dostupné. V následujícím bloku se Vladimír Foist z odboru pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR zabýval tím, jak vypadá záškoláctví v praxi. Helena Fialová, vedoucí centra primární prevence Magdaléna o.p.s., představila preventivní program zaměřený na prevenci záškoláctví. Prostor byl věnován také sdílení dobré praxe ohledně toho, jaké jsou fungující možnosti koordinace a spolupráce KŠKP s metodiky prevence z poraden a školami. Druhý den byl věnován právnímu rámci záškoláctví, tj. především otázce, jak se záškoláctvím pracovat z hlediska legislativy a jaké jsou zákonné povinnosti a hranice jednotlivých aktérů, a to včetně představení podpůrných opatření pro školu a rodinu a popisu možností využití Individuálního výchovného programu při řešení tohoto problému.
Podzimní setkání
Hlavním tématem podzimního vzdělávání bylo téma kyberšikany a rizikového chování ve spojitosti s moderní technologií obecně. Téma bylo zvoleno s ohledem na výsledky evaluace vzdělávacích potřeb, kdy krajští koordinátoři poptávali kyberšikanu jako jedno z hlavních témat, kterým by se chtěli věnovat. Zároveň v roce 2017 Národní ústav pro vzdělávání pracoval na revizi a aktualizaci přílohy metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže k tématu kybešikany (příloha číslo 7). Mezi lektory semináře byli také spoluautoři aktualizované verze přílohy.
Už samotné užívání moderních technologií, zejména používání mobilního telefonu a internetu, může být pro děti a dospívající rizikové, pokud mu věnují nepatřičně mnoho času. Z tohoto důvodu začalo vzdělávání přednáškou o závislostním chování dětí na internetu a hraní počítačových her. Jaroslav Vacek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a VFN představil látkové a nelátkové závislosti z pohledu adiktologie, možnosti diagnostiky a projevy závislostního chování, informace o výskytu poruch v populaci a v klinické praxi, přehled vhodných služeb i možnosti prevence a terapie nelátkových závislostí. V navazující části programu pak Hana Macháčková z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity Brno mluvila o tzv. kyberpsychologii a roli komunikačních technologií v psycho-sociálním vývoji dětí a dospívajících. Představila také empirická data o výskytu on-line rizik v ČR a usadila je do mezinárodního kontextu. První den vzdělávání byl zakončen praktickou ukázkou metodičky centra primární prevence a zařízení DVPP Jules a Jim, jak prevenci kyberšikany zprostředkovávat dětem v rámci školních kolektivů, a doprovodnou reflexí přítomných koordinátorů nad efektivními a neefektivními styly práce v prevenci obecně. Druhý den byl věnován detailnějšímu přestavení mechanismů kyberšikany a možnostem řešení kyberšikany v resortu školství. Tento fenomén účastníkům blíže přiblížili Kamil Kopecký a René Szotkowski z Centra prevence rizikové virtuální komunikace při Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Na základě evaluace a ohlasů cílové skupiny počítáme v roce 2018 s pokračováním poskytování metodické podpory a vzdělávání krajských školských koordinátorů prevence ve stejné formě.