Podle prognózy, kterou vypracoval Cedefop, bude poptávka po středních kvalifikacích nadále vysoká. Hlavním cílem politiky počátečního OVP v Evropské unii by proto mělo být, aby se OVP stalo atraktivní možností volby. Poskytuje totiž nejen středoškolské vzdělání, ale přispívá i k rozvoji kvalifikací a odborníků zaměřených na specifická povolání na trhu práce. V roce 2010 byla téměř polovina (49,9 %) všech žáků ve středním vzdělávání zapsána v odborných programech, což je o něco méně než v roce 2006 (51,7 %). Nejvyšší podíl žáků studoval v roce 2010 v odborných programech v Rakousku (76,8 %), přes 70 % žáků měla také Česká republika, Belgie a Slovensko, z nečlenských zemí pak Chorvatsko. Nejnižší podíly, pod 30 %, byly v roce 2010 zaznamenány na Kypru (13,2 %), v Maďarsku (25,8 %) a Litvě (25,8 %). K největšímu poklesu podílu žáků zapsaných v OVP došlo mezi roky 2006 a 2010 ve Velké Británii (o 9,6 procentního bodu), značný pokles zaznamenalo také Německo (o 7,9 p. b.) a Česká republika (6,2 p. b.).
Odbornost je na trhu práce výhodou
Profesní příprava na pracovišti může pomoci při přechodu ze školy do zaměstnání a přispívat k rozvoji kompetencí relevantních pro trh práce. Odborný program je klasifikován jako kombinovaný, střídající profesní přípravu na pracovišti a školní vyučování, jestliže 25 % nebo více z kurikula tvoří profesní příprava mimo školní prostředí (programy, v nichž má příprava na pracovišti 90 % nebo vyšší podíl na kurikulu, jsou z této klasifikace vyloučeny). V roce 2010 bylo v programech kombinujících přípravu na pracovišti a školní vyučování zapsáno 28 % žáků středního OVP, tzn. o 0,2 procentního bodu více než v roce 2006. Takřka všichni žáci se v kombinovaných programech OVP vzdělávali v Dánsku (97,4 %), vysokého podílu dosahovalo také Německo (88,4 %). Více než polovina žáků se kombinovaných programů účastnila v Maďarsku (59,6 %) a mezi 30 až 45 % v Nizozemsku, na Slovensku, v ČR a Rakousku. Podíly byly nižší než 10 % v Belgii (4,3 %), Estonsku (0,8 %) a ve Slovinsku (0,4 %). Stoupající tendence se mezi roky 2006 a 2010 projevila v Německu (o 14,1 p. b.), Irsku (6,1 p. b.), Maďarsku (5,0 p. b.) a v Nizozemsku (4,1 p. b.).
Alena Nová
Žáci v počátečním OVP jako procento všech žáků ve středním vzdělávání, 2006–2010
|
Země |
2006 |
2010 |
změna |
|
Česká republika |
79,3 |
73,1 |
-6,2 |
|
Rakousko |
77,9 |
76,8 |
-1,1 |
|
Slovensko |
73,7 |
71,3 |
-2,4 |
|
Belgie |
69,5 |
73,0 |
3,5 |
|
Nizozemsko |
67,5 |
67,0 |
-0,5 |
|
Finsko |
65,4 |
69,7 |
4,3 |
|
Švýcarsko |
64,2 |
66,2 |
2,0 |
|
Itálie |
60,5 |
60,0 |
-0,5 |
|
Norsko |
60,0 |
53,9 |
-6,1 |
|
Německo |
59,4 |
51,5 |
-7,9 |
|
Švédsko |
55,1 |
56,1 |
1,0 |
|
Evropská unie |
51,7 |
49,9 |
-1,8 |
|
Polsko |
44,0 |
48,2 |
4,2 |
|
Francie |
43,1 |
44,3 |
1,2 |
|
Spojené království |
41,7 |
32,1 |
-9,6 |
|
Turecko |
36,3 |
42,9 |
6,6 |
|
Řecko |
33,9 |
30,7 |
-3,2 |
|
Irsko |
33,4 |
37,5 |
4,1 |
|
Portugalsko |
31,5 |
38,8 |
7,3 |
|
Litva |
25,7 |
27,7 |
2,0 |
|
Maďarsko |
23,7 |
25,8 |
2,1 |
|
Kypr |
13,3 |
13,2 |
-0,1 |
Žáci v počátečním OVP i na pracovišti jako procento všech žáků ve středním počátečním OVP, 2006–2010
|
Země |
2006 |
2010 |
změna |
|
Dánsko |
99,7 |
97,4 |
-2,3 |
|
Švýcarsko |
90,1 |
91,6 |
1,5 |
|
Německo |
74,4 |
88,4 |
14,0 |
|
Maďarsko |
54,6 |
59,6 |
5,0 |
|
Česká republika |
43,9 |
43,7 |
-0,2 |
|
Rakousko |
42,4 |
45,1 |
2,7 |
|
Slovensko |
41,9 |
40,5 |
-1,4 |
|
Evropská unie |
27,8 |
28,0 |
0,2 |
|
Nizozemsko |
27,1 |
31,2 |
4,1 |
|
Francie |
26,9 |
27,6 |
0,7 |
|
Norsko |
23,2 |
28,4 |
5,2 |
|
Finsko |
16,6 |
19,2 |
2,6 |
|
Polsko |
14,3 |
13,7 |
– 0,5 |
|
Irsko |
7,3 |
13,4 |
6,1 |
|
Španělsko |
5,1 |
5,0 |
-0,1 |
|
Belgie |
5,0 |
4,3 |
– 0,7 |
|
Slovinsko |
0,0 |
0,4 |
0,4 |
