Zpravodaj 2/1999
O potřebě výchovy ve věku informací * Osm zásad politiky profesní přípravy ve Francii * Eroze ideálů dalšího
vzdělávání ve Francii * Radikální reforma vzdělávání v Austrálii * Odborné vzdělávání v Polsku * Co s
mladistvými, kteří nezískali kvalifikaci * Očekávaný vývoj německého systému odborného vzdělávání do roku 2020 *
Diskuse o učňovských zkouškách v německém duálním systému * Závěrečné zkoušky ve vyšších sekundárních školách v
některých evropských zemích
Zpravodaj 2/1999
Editorial
Minule jsme na tomto místě mluvili o informacích všeobecně. Dnes se zaměříme na jeden z významných
zdrojů aktuálních informací, kterým jsou naše i zahraniční časopisy. V dobře vedeném odborném časopise by čtenáři
měli najít informace o novinkách v daném oboru, o celkových trendech, o probíhajících výzkumech,
o výsledcích výzkumů ukončených apod. V přírodovědných oborech se publikace článku ve vědeckém časopise rovná
udělení patentu v technických oborech. “Publio ergo sum”, říká poopravené přísloví. V ideálním
případě by měl mít odborný pracovník možnost prolistovat si osobně všechna nová čísla časopisů ze svého oboru (v
příjemném prostředí příslušné čítárny). To bohužel vždycky nejde. Knihovny však poskytují svým uživatelům “listování”
zprostředkované. Například Státní pedagogická knihovna Komenského vydává přibližně jednou měsíčně “Aktuální
bibliografické informace”, sešitek, který obsahuje výběr anotovaných dokumentačních záznamů článků z právě
zpracovaných časopisů (k nahlédnutí také v knihovně VÚOŠ). Stejný účel plní rubrika Zpravodaje Co nového
v časopisech. (Dokumentační záznamy otištěné v obou výše uvedených informačních zdrojích se samozřejmě
stávají součástí celostátní pedagogické bibliografické databáze, ze které je lze zpětně vyhledávat formou rešerší.
K zadání rešerše je však třeba již nějaké informace o daném problému mít.) Na poskytování
zprostředkovaného “listování” je založen celý Zpravodaj. Zpřístupňovat informace ze světa, získávané převážně ze
zahraničních primárních zdrojů, je jeho hlavním posláním. Čtenáři Zpravodaje se tak mohou seznámit s nově
používanými termíny, jejich českými překladem, eventuálně se zprostředkovaným vysvětlením daného termínu tam, kde se
český ekvivalent hledá obtížně nebo marně. Jsou zkrátka “v obraze” (dnes už zažitý anglicismus: be in the
picture = být zasvěcen nebo informován).Co třeba termín knowledgeability, použitý
v časopise Vocational training v této souvislosti: “Bylo by nesprávné naznačovat, že lidé se zabývají nejprve
a především spíše reprodukcí daných vědomostí, než produkcí knowledgeability jako flexibilního procesu
střetávání se se světem.” (Anglicko-český ekonomický slovník [Praha, Victoria Publishing
1993] překládá knowledgeability jako informovanost.) AK
