Zpravodaj 5/2003

Podíl mladých lidí, kteří předčasně opustili školu (věková skupina 18 – 24 let) * Evropská kritéria ve vzdělávání * Formální, neformální a informální učení * Evropské curriculum vitae * Znalost cizích jazyků v kandidátských státech * Tendence ve vývoji školských systémů (8) – Vývoj škol a školských systémů z mezinárodního hlediska * Požadavky zaměstnavatelů ve Finsku * Základní rysy reformy odborného vzdělávání v Srbsku a v Kosovu * Nová Agentura pro rozvoj odvětvových kvalifikací ve Velké Británii


Zpravodaj 5/2003


Formální, neformální a informální učení

Spolu s koncepcí celoživotního vzdělávání jako neodmyslitelné součásti znalostní společnosti se začalo více uvažovat o významu jiných forem učení než těch, které probíhají ve vzdělávacích institucích. V Memorandu Evropské komise o celoživotním učení (2000) je uvedena definice tří základních kategorií záměrné učební činnosti.

Formální učení (vzdělávání) podle autorů memoranda probíhá ve vzdělávacích institucích a vede k získání uznávaných diplomů a kvalifikací. K tomu je možné dodat, že formální učení se řídí předem stanoveným učebním plánem, učebními osnovami, vzdělávacími standardy apod.

Neformální učení probíhá mimo hlavní vzdělávací systémy a nevede obvykle k získání formalizovaného osvědčení. Neformální učení může být poskytováno na pracovišti a prostřednictvím činností organizací a skupin občanské společnosti (např. v mládežnických organizacích, v odborových svazech a v politických stranách). Může být poskytováno také prostřednictvím organizací nebo služeb, které byly ustaveny, aby doplňovaly formální systémy (např. výtvarné, hudební a sportovní kroužky nebo soukromé vyučování připravující na zkoušky).

Informální učení je přirozeným doprovodným znakem každodenního života. Na rozdíl od neformálního a formálního učení není informální učení nezbytně učením úmyslným (zde je v textu memoranda mírný rozpor, protože v záhlaví jsou uvedeny tři kategorie záměrné učební činnosti), takže to, jak přispívá k jejich vědomostem a dovednostem, nemusí být snadno rozeznatelné dokonce samotnými účastníky. Toto bezděčné učení často vede k získávání neuvědomovaných (tacit) znalostí a dovedností.