Členění činností a poskytovaných školských poradenských služeb mezi PPP a SPC

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních byla upravena změnou  č.197/2016Sb . Tato změna se projevila mimo jiné i v jiném členění činností mezi PPP a SPC.

Leden 2017

PPP (pedagogicko-psychologická poradna) poskytuje poradenské služby žákům z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami, dále poskytuje služby metodika prevence, které podporují činnosti školních metodiků prevence ve školách.

PPP poskytuje služby také dětem, žákům a studentům, kteří jsou uvedeni v §16 odst. 9, a to zejména těm, kteří mají speciální vzdělávací potřeby v důsledku specifických poruch učení (včetně SVP) a poruch chování (§5 vyhlášky).

SPC (speciálně-pedagogická centra) pak poskytují především poradenské služby klientům (dětem, žákům a studentům), jejichž speciální vzdělávací potřeby jsou důsledkem mentálního, tělesného, zrakového či sluchového postižení nebo vznikají na základě narušené komunikační schopnosti (vady řeči), kombinovaných postižení a poruch autistického spektra (autismus). (§6 vyhlášky)

Další podrobnější specifikace služeb je uvedena v příloze č. 1 této vyhlášky (Standardní činnosti PPP) a v příloze č. 2 (Standardní činnosti SPC).

Ve vybraných ustanoveních vyhlášky č. 197/2016 Sb., je uvedeno přechodné ustanovení, které ukládá SPC, která poskytují služby dětem, žákům a studentům se specifickými poruchami chování nebo učení, aby uvedla svoji činnost do souladu s touto vyhláškou do jednoho roku od nabytí účinnosti této vyhlášky.

Současně v §2a této vyhlášky jsou stanovena pravidla pro poskytování poradenských služeb,

která primárně vycházejí z §2 a, 2 b, 2 c   školského zákona a také §16 školského zákona, zvláště pak §16a odst.  2.

Tato  pravidla umožňují, aby byl vždy respektován individuální zájem žáka, který vychází z jeho potřeb a který respektuje etické zásady poskytování poradenských služeb. Dále §2a odst. 2 této vyhlášky umožňuje, aby školská poradenská zařízení při poskytování poradenských služeb mohla také o klientech vzájemně komunikovat, a to s předchozím souhlasem zletilého žáka nebo jeho zákonného zástupce.

Z toho tedy vyplývá, že pokud je klient v péči například PPP, jeho obtíže se primárně vztahují k poruchám učení, ale má současně narušenou komunikační schopnost – není vhodné klienta „předávat“, ale PPP musí zabezpečit posouzení narušené komunikační schopnosti ve spolupráci s SPC  pro vady řeči. V opačném směru, pokud je žák s mentálním postižením v péči SPC a má současně poruchu chování, je vhodné konzultovat postup péče o takového klienta s PPP.

Není určitě žádoucí, aby PPP, která nemá odborníka pro narušenou komunikační schopnost, posuzovala speciální vzdělávací potřeby žáka, aniž by svůj postup konzultovala s SPC zaměřeným na  tento druh postižení.  Podobně, pokud se bude jednat o žáka s mentálním postižením, který je současně z jiného kulturního prostředí nebo odlišných životních podmínek je vhodné konzultovat postup práce s žákem s PPP.  Případně odeslat žáka k vyšetření na pracoviště k tomu určená.

Není tedy vhodné přerušovat například dlouholetou péči o klienta v PPP nebo SPC a předávat klienta do jiného zařízení, ať už se bude jednat o PPP nebo SPC.  Je třeba vždy respektovat charakter obtíží klienta, možnosti co nekvalitnějšího odborného posouzení jeho potřeb a intervenční podpory pracoviště a jejich zajištění.

Je tak umožněno, aby specializovaná pracoviště poskytla možnost vyšetření klienta nebo konzultaci k postupům příslušného pracoviště v souladu s členěním činností  PPP a SPC  v nejlepším zájmem klienta, případně v souladu s volbou jeho zákonného zástupce.