Co letos přinesla elektronická písemná zkouška

Ve školním roce 2016/2017 byla pro 39 oborů vzdělání vytvořena banka úloh. Školy, které tyto obory vyučují, se mohly rozhodnout, zda jejich žáci budou skládat písemnou zkoušku na počítači, nebo na papíře jako dosud. Na všech těchto školách byla ale témata jednotného zadání vygenerována z banky úloh.

Ve zpětné vazbě, kterou školy vyplňovaly po skončení červnového termínu zkoušek, se k těmto 39 oborům s bankou úloh vyjádřilo 180 škol. Celkový počet škol vyučujících tyto obory je 391, dotazník tedy vyplnilo 46 % z nich. To je víc než dostatečný vzorek pro vyhodnocení. Zkoušku v elektronické formě realizovalo 34 ze 180 škol, které poskytly zpětnou vazbu, a to představuje 19 %. (Započítali jsme pouze ty školy, které to výslovně uvedly v dotazníku, přitom u řady škol není jasné, jakým způsobem zkoušku uspořádaly, protože do dotazníku napsaly např. „Bez připomínek“ nebo naopak měly několik konkrétních připomínek, aniž by zmínily, jakou formu písemky zvolily.) Podle statistické pravděpodobnosti lze předpokládat, že elektronickou zkoušku využilo 19 % z celkového počtu škol vyučujících obory s bankou úloh, tedy 74 škol. V dotazníku některé školy uvádějí i důvod, proč setrvaly u papírové formy – napsaly například, že se obávají výpadku serveru nebo jiných technických potíží.

Písemné zkoušky u Mechanika opraváře motorových vozidel

Pro příklad si můžeme ukázat, jak vypadala situace u jednoho z oborů, které jsou na školách často zastoupeny – u Mechanika opraváře motorových vozidel. K němu se v dotazníku vyjádřilo celkem 38 škol, z toho na 23 proběhla zkouška na papíře, na 10 školách byla realizována elektronicky, u 4 škol je odpověď nejasná a u jedné školy byl elektronicky napsán jen test a témata vypracovávali žáci na papíře. Deset škol, které uskutečnily e-zkoušku, představuje 26 %, její použití je tu tedy nadprůměrné.

Většina z těchto škol neměla připomínky nebo e-zkoušku chválila. Např. SOU Ohradní, Praha 4 napsala: „Zkouška se všemi žáky byla realizována elektronicky, vše bez problému jak technicky, tak zadáním. Žáci konstatují, že je to lepší než na papíru.“ Střední průmyslová škola dopravní Praha se vyjádřila takto: „Zkouška byla realizována kompletně elektronicky. Ocenili jsme především mnohem rychlejší opravování. Máme prosbu: Na Kontrolních listech je nutné uvádět i čas ukončení zkoušky. Bylo by možné, aby tento čas byl uveden na protokolu o výsledcích zkoušky?“ Střední škola Kopřivnice uvedla: „Písemná práce byla realizována v elektronické podobě již 2. rokem. Způsob zpracování i hodnocení je velmi dobré. Bodová stupnice je optimální, výsledky odrážejí skutečné znalosti žáků v průběhu studia.“ Žádná škola, která provedla zkoušku elektronicky, nevznesla podstatné připomínky.

Rozdíly v hodnocení

U škol, kde se písemka skládala na papíře, jsou až překvapivé rozdíly v hodnocení. Řada z nich si generování témat chválí. Např. Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb Litoměřice: „Písemná ZZ provedena v ´papírové´ formě  - dobře připravena, přehledné, jasné.“ Střední škola technická Přerov poznamenala: „Automaticky vygenerovaná zadání písemné ZZ plně vyhovovala nárokům školy. Hodnotíme je známkou 1.“ Z jiných škol ale zaznívá kritika. Gymnázium Jana Pivečky a SOŠ Slavičín: „Jednotlivá témata jsou příliš obsáhlá a představují velkou zátěž na žáky. Mnoho otázek nabízí ne zcela jednoznačnou odpověď. Navrhoval bych snížit celkový počet otázek v jednotlivých tématech a do zadání zakomponovat více uzavřených otázek, aby odpovědi byly jednoznačné.“ 

Zodpovědní pracovníci NÚV ale poukazují na to, že převažují úkoly, v nichž žák doplňuje do schématu názvy jeho částí, vybírá správnou odpověď z nabídky, doplňuje vynechaný termín ve větě apod. Nedá se tedy mluvit o obsáhlosti textu v odpovědi. Co se týče jednoznačnosti odpovědi, je na učiteli, který odpovědi hodnotí, zda uzná odpověď za správnou. Nabízené vzorové řešení nemůže nabídnout všechny možnosti, kterými žáci mohou správně odpovědět. 

Jsou tu i připomínky k testu: „Testová část, která obsahuje 120 otázek, je vzhledem k ostatním učebním oborům, kde je 30 otázek, neodpovídající. Bylo by dobré sjednotit kladené nároky na různé učební obory.“ Opakovala se výhrada k tomu, že anotace k tématům neposkytují dostatečné informace pro výběr. Tady ale školy zřejmě nezaznamenaly změnu spojenou s generováním témat – v tomto případě anotace nejsou v systému dopředu připravené a škola si je musí vytvořit sama na základě vygenerovaných úkolů.

Jak je zřejmé z ocitovaných připomínek a rozporů mezi nimi, bude jejich vypořádání neobyčejně složité. Pracovníci Národního ústavu pro vzdělávání se v současnosti zabývají vyhodnocením zpětné vazby a postřehy škol budou využity pro další zlepšování systému elektronických písemných zkoušek.