Otázka:
Mám dotaz k vyhlášce k § 19 - Máme na běžné škole 2 třídy - 1. - 5. ročník a 6. - 9. ročník, kde se vzdělávají žáci s LMP podle vzdělávacího programu ŠVP příloha LMP. Co bude s žáky těchto tříd po 1. 9. 2016? Budou tyto třídy nadále existovat?
Odpověď:
Od 1. 9. 2016 se žáci, vzdělávaní v 1. - 5. ročníku budou vzdělávat podle upraveného RVP ZV. Jejich původní vyšetření, které je zařadilo jako žáky s LMP může platit nejpozději 2 roky od vystavení doporučení ke vzdělávání. Pokud se nic nezmění na jejich zdravotním stavu a rodiče žáků budou souhlasit s tímto způsobem jejich vzdělávání, tak se pro ně nic nemění. Pokud některý z žáků (v souladu se školským poradenským zařízením a rozhodnutím rodiče) bude chtít být integrován do běžné třídy, budou mu poskytnuta podpůrná opatření ke vzdělávání a IVP. Současně je možné ve Vaší škole ponechat třídu, která bude třídou podle §16, odstavec 9 a bude vzdělávat žáky s LMP, s min. počtem žáků 4 a maximálním 14. Na úpravu ŠVP má škola až 2 roky, takže bude žáky vzdělávat podle upraveného RVP ZV a následně IVP. Žáci, kteří jsou k 1. 9. 2016 v 6. -9. případně 10. třídě, dokončí svoje vzdělání podle Přílohy RVP ZV/LMP. Taková třída bude zřízena podle stejných pravidel, viz předchozí text.
Otázka:
Zeptám se konkrétněji: bude možné využít v rámci zohlednění dětí s podprůměrným intelektem toho, aby byly v rámci RVP ZV vzdělávány v rozsahu minimální doporučené úrovně??? Tzn. prakticky: budou mít nárok na minimalizaci učiva v rámci výše uvedeného? Nebo je minimálně doporučená úroveň záležitostí jen pro děti s LMP?
Odpověď:
Pro hraniční žáky je možné volit úpravu obsahů vzdělávání a tím modifikovat nároky na jejich vzdělávání, výstupy ze vzdělávání jim nelze upravovat. Úpravou obsahů ale dosáhnete i zmírnění nároků na výstupy ze vzdělávání těchto žáků. Jinak mají nárok na IVP, předměty speciálně pedagogické péče, pedagogické intervence a v případě potřeby i na asistenta.
Otázka:
Vážení pracovníci. Prosím o zodpovězení dotazu, případně navržení cesty k řešení. Maminka má dvě postižené děti (dvojčata), která v současné době navštěvují speciální školu. Jsou po odkladu. Podle poslední zprávy bylo matce sděleno, že musí se synem do běžné základní školy, neboť se jeví, že by ji zvládl. Dítě je na vozíku s lehkým mentálním postižením. Rodiče, ale do běžné školy nechtějí. Dítěti se v současné škole daří a prokazuje to i svými pokroky. Co má tedy matka udělat, když jde k zápisu? Může rovnou k zápisu do spec.školy?
Odpověď:
Pokud budete chtít pokračovat ve vzdělávání dětí ve speciální škole, musíte navštívit ŠPZ, pravděpodobně speciálně pedagogické centrum. To by mělo posoudit potřeby dětí ve vztahu ke vzdělávání a ve spolupráci s Vámi navrhnout, kde se budou děti vzdělávat. Následně se doporučení projedná se školou, kde byste chtěla být se svými dětmi, požádáte si v souladu s vyhláškou č. 27/2016Sb., o zařazení do školy, třídy podle §16 odst. 9. Pokud by ŠPZ nesouhlasilo z vážných důvodů s Vaším návrhem a doporučovalo běžnou ZŠ, tak se rozhodujte vždy v zájmu svého dítěte. Můžete také zvážit, zda by podpůrná opatření nepostačovala k zařazení do „běžné“ základní školy.
Otázka:
Dobrý den, mám dotaz, zda existuje vzorový dokument pro ředitele základních škol praktických, ve kterém zákonným zástupcům žáků sdělují, že jejich dítě může od 1. 9. 2016 přestoupit na běžný typ základní školy. Pokud ano, prosím o sdělení odkazu, kde bych ho našla.
Odpověď:
Takový dokument není k dispozici. Účelem informace pro rodiče je pouhé oznámení, že od 1. 9. 2016 platí novela školského zákona, která nově upravuje podporu ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pokud by chtěli rodiče přestoupit na běžnou základní školu, musí se k jejich přestupu vyjádřit ŠPZ a tito žáci by pak museli mít doporučení ke vzdělávání ve škole, kde by bylo přesně popsáno, za jakých podmínek lze uvažovat o zařazení žáka do běžné školy, zejména by měl mít asi IVP. „Ředitel školy, ve které se vzdělávají děti, žáci nebo studenti neuvedení v § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, zařazení do třídy zřízené pro děti, žáky nebo studenty podle § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, uvede jejich zařazení do tříd do souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději k 1. září 2016. Není-li možné zařadit dítě, žáka nebo studenta uvedeného ve větě první do třídy, ve které se nevzdělávají děti, žáci nebo studenti uvedení v § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, v rámci téže školy, ředitel školy o tom bez zbytečného odkladu písemně uvědomí zákonného zástupce dítěte nebo žáka, nebo zletilého žáka nebo studenta a poskytne součinnost a metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání, a to nejpozději do 31. května 2016.“
Otázka:
Dobrý den, jsem asistent pedagoga na jedné základní škole. Donedávna jsem byla zastáncem inkluzivního vzdělávání, a i nyní mám za to, že je to naprosto samozřejmá věc, že by každé dítě mělo mít právo se vzdělávat v běžné základní škole. Pokud ale přemýšlím do hloubky nad inkluzivním vzděláváním; konkrétně nad vysvědčením dítěte, jež je integrováno a pracuje podle IVP, které zohledňuje jeho specifika, jak se tato informace objeví na vysvědčení toho dítěte? Jde o to, že dítě, např. žák 4. třídy se spec. poruchami učení (dyskalkulie, dysortografie, hyperaktivita a další) již nezvládá učivo 4. třídy a učí se podle IVP učivo 3. třídy (učí se to, co zvládá). Jak se toto zohlední na výstupním vysvědčení ze 4. třídy když v podstatě učivo 4. třídy nezvládá ani s úlevami???Jak může mít stejné vysvědčení jako žák, který je "zdravý" a bude mít několik dostatečných popřípadě i nedostatečnou a propadne, jelikož nezvládá učivo? Jak vysvětlíte tuto nespravedlnost??? Nejedná se náhodou o pozitivní diskriminaci, když nedovolíme zažít dítěti i neúspěch? A může vůbec takové dítě vzdělávané v hlavním proudu, ale se spec. poruchami učení propadnou, když nezvládne učivo pro jeho ročník (byť s úlevami, menším množství příkladů, delší čas na vypracování, asistent pedagoga k ruce?) Já myslím, že by měl propadnout = to je přeci rovný přístup ne? Co bude z těch dětí v dospělosti, jak se uplatní, když základní školou "proplují" jen s minimálními znalostmi a vědomím, že jim všechno projde?
Odpověď:
Co bude uváděno na vysvědčení- žák byl vzděláván s využitím IVP. U žáků s těžkými poruchami učení se neumožňuje upravovat výstupy ze vzdělávání, ale pouze obsahy vzdělávání. Pedagog volí podpůrné opatření hodnocení žáka tak, aby bylo zřejmé, že žák dosáhl maxima svých možností. Pracuje se s formativním hodnocením, kdy cílem rozhodně není vytvářet v žákovi představu, že všechno umí, ale pomoci v tom, že má upravené podmínky vzdělávání v souladu s objektivními obtížemi svého stavu (zdravotního, sociálního atd.). Nepředstíráme dobré známky, ale reflektujeme obtíže a podle toho nastavujeme kritérium hodnocení. Součástí procesu hodnocení je také sebenáhled žáka.
Otázka:
Jak postupovat, když ředitel školy nepovolí podpůrné opatření §16, odst.2, písm.f.?
Odpověď:
Ředitel školy nemůže nepovolit IVP, naopak musí ve škole zajistit jeho naplňování.
Otázka:
Vážení, nedávno jsem nastoupila na pozici asistenta pedagoga v běžné základní škole. A jako laik mám nyní možnost nahlédnout do procesu "inkluze do škol". Můžete mi vysvětlit rozdíl mezi integrací a inkluzí? Na stránkách "osobnostní rozvoj pedagoga" jsem se dozvěděla že: Inkluze je principem a filozofií, která předznamenává, že školy by měly vytvořit unifikovaný systém vzdělávání všech žáků dohromady, a to při zachování stejné úrovně kvality ve vhodných věkových skupinách, Jedním z nejdůležitějších principů inkluze a inkluzívního prostředí (školy) je poznání, že všechny děti mají nějaké dary nebo nadání, které mohou být přínosem pro ostatní a jejich odlišnost obohacuje učení a vyučování. Autoři dále uvádí, že inkluze je cíl i metoda, jejíž pomocí vytvářejí učitelé ve třídě společenství, které si váží spolužáků s postižením a pomáhá jim, aby se cítili jistě a aby věděli, že ostatní přijímají je samé i jejich projevy. Součástí této filozofie je i přesvědčení, že každý člověk získává tím, když se naučí lépe rozumět druhým a vážit si jich. Takže pokud tomu dobře rozumím, bude se muset celá společnost ztotožnit s Vaší filozofií, která bude zákonem povinná??? A co když mají učitelé jiné filozofické přesvědčení? Co jejich morálka a svědomí? (viz můj včerejší email - ohledně hodnocení žáků se spec. poruchami učení) Jak si učitelé obhájí před svým svědomím fakt, že by měly nechat projít do dalšího ročníku žáka, který absolutně nezvládá učivo byť i s úlevami, jenom proto, že je žák "přínosem pro třídu"???Stále nevidím jediný důvod proč je integrace horší než inkluze.
Odpověď:
V modelu integrace je patrná snaha přizpůsobit možnosti dítěte škole, v modelu inkluzivního vzdělávání dochází ke snaze přizpůsobit edukační prostředí dítěti. Inkluze tedy nespočívá v bezbřehé toleranci, ale ve vytváření podmínek ve vzdělávání žáků, které jim umožní vyrovnat se s handicapy, které jsou často důsledkem onemocnění, zdravotního postižení. Vzdělávání pak má vytvářet rovné podmínky, ale také rovné příležitosti ve vzdělávání. Kvalita vzdělávání se tedy nedá posuzovat podle toho, že i slepí budou vidět, ale spíše podle toho, nakolik pedagog dokáže s podpůrnými opatřeními u žáka dosahovat maxima toho, čeho je žák schopen. K tomu slouží jak úprava metod a forem práce, tak také znalost hodnocení a práce s kritérii, stejně jako s motivací žáků. Základem je pak velmi dobrá práce pedagoga, znalost oboru, didaktiky a pedagogicko-psychologické a speciálně pedagogické kompetence. Dobrý učitel není ten, který dokáže vzdělávat neproblematické a nadané žáky, ale ten, kdo u svých žáků vzbuzuje zájem o učivo a dokáže pracovat spravedlivě, na vysoké úrovni - se všemi žáky.
Otázka:
"K úpravám vzdělávacích obsahů stanovených v ŠVP dochází v IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně (týká se žáků s lehkým mentálním postižením). To znamená části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů lze nahradit jinými vzdělávacími obsahy nebo nahradit celý vzdělávací obsah některého vzdělávacího oboru obsahem jiného vzdělávacího oboru[1], který lépe vyhovuje jejich vzdělávacím možnostem. Tedy v zásadě budou provedeny stejné úpravy, jaké nyní provádí ZŠ speciální. Liší se pouze v tom, že nyní je bude muset provádět učitel ZŠ s "podporou" s 25-30 žáky.
Odpověď:
Váš dotaz není jasný, vzdělávací program RVP ZŠS se nemění, bude i nadále platný ve stejném znění. Máte na mysli pravděpodobně nikoliv ZŠ speciální, ale školu základní – praktickou. Počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě běžné třídy základní školy, stejně jako počet žáků třídy podle §16 odst. 9 upravuje vyhláška č. 27/2016 Sb. Podle počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se na každého z nich snižuje počet žáků ve třídě o dva (upraveno prováděcí vyhláškou o ZŠ). Dotaz se pravděpodobně týká nahrazení obsahu některého vzdělávacího oboru obsahem jiného vzdělávacího oboru v rámci podpůrných opatření třetího stupně. Na doporučení školského poradenského zařízení je možné například nahradit vzdělávací obsah druhého cizího jazyka vzdělávacím obsahem prvního cizího jazyka nebo předmětem speciálně pedagogické péče či obsahem tématu Člověk a svět práce.
Otázka:
"Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích obsahů může být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována do IVP na doporučení ŠPZ speciálně pedagogická[1]a pedagogická intervence[2]. Počet vyučovacích hodin předmětů speciálně pedagogické péče je v závislosti na stupni podpory stanoven prováděcím právním předpisem[3]. Časová dotace na předměty speciálně pedagogické péče je poskytována z disponibilní časové dotace." Prosím o praktický příklad, které hodiny v rámci výuky budou nahrazeny předměty speciálně pedagogické péče. Budou na ně docházet děti např. místo matematiky nebo budou zde odpoledne tyto předměty pro žáky zařazeny "navíc"?
Odpověď:
Počet hodin předmětů speciálně pedagogické péče bude stanoven ŠPZ pro konkrétního žáka na základě doporučení ŠPZ, podle stupně podpůrných opatření. Více informací lze nalézt ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. Příklad: Hodiny z disponibilní časové dotace, které jsou v rozvrhu třídy využity k výuce českého jazyka, budou pro žáka s přiznaným podpůrným opatřením využity v rámci jeho IVP k zařazení předmětu speciálně pedagogické péče jako je např. logopedická péče.
Otázka:
Specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jakými jsou například: dělení a spojování hodin, prodloužení základního vzdělávání na 10 let, odlišná délka vyučovacích hodin. Prosím, jak bude realizována odlišná délka vyučovací hodiny v rámci třídy s 30 dětmi? Pokud budou hodiny spojovány, znamená to, že vyčleníte tyto děti se speciálními potřebami do jiné třídy? Potom nevidím důvod, proč se dále nemohou vzdělávat ve škole speciální.
Odpověď:
Spojování hodin je možností, kterou mají školy danou § 26 školského zákona, není nutně spojena s úpravou vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale je možná i pro tyto žáky. Citace ze školského zákona: Rámcový nebo akreditovaný vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami může stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat.
Otázka:
Celý plán pouze jakoby kopíruje vzdělávací plán pro speciální školy, avšak snaha je jen integrovat do vzdělávacího procesu běžné školy. Problém vidím zejména v tom, že takový plán je nerealizovatelný při počtu 30 žáků ve třídě, kdy každá třetina třídy bude mít jiné výstupy vzdělávání, jinou délku vyučovací hodiny, jiné předměty.
Odpověď:
V ČR existují pro základní vzdělání pouze dva rámcové programy a to program pro ZŠ RVP ZV a RVP základní škola speciální pro středně těžce a těžce mentálně postižené. Není tedy zřejmé, co myslíte vaším sdělením. Protože tzv. školy speciální vzdělávají dnes žáky s různými druhy zdravotních postižení podle RVP ZV s výjimkou, kterou jsme uvedli. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami umožňuje také snižování počtu žáků ve třídě, současně je limitován i počet vzdělávaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na třídu (4-5) anebo pokud není například ve spádové škole možnost dělit třídy a využívat menšího počtu žáků na třídu, pak je možné v těchto případech například posílit podpůrná opatření o personální podporu - například 0,5 úvazku dalšího pedagogického pracovníka.
Otázka:
Tudíž celá novela pouze zkopírovala obsah vzdělávání speciálních škol a zařadila jej do běžné výuky, která bude běžet souběžně. Viz předcházející odpověď.
Odpověď:
Není tomu tak. Novela školského zákona zejména posílila možnosti podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou již dnes běžně v základních školách vzděláváni v podobě podpůrných opatření s normovanou finanční náročností (nárok ze zákona).
Otázka:
Z nové Vyhlášky č. 27, §23 - Přezkoumání podmínek, odst. 1) - vyplývá, že i žáci s LMP (i ti ostatní dle §16 odst. 9) jsou vyhodnocování (vyšetřeni) rok po zařazení nebo převedení a další vyhodnocení nejpozději do 2 let od předešlého vyhodnocení. Na setkání s PhDr. Zapletalovou na NÚV 26. 1. vyplynulo, že by žáci s LMP měli být každý rok přešetřeni /každoroční rediagnostika/. Z výše uvedeného paragrafu však toto nevyplývá. Prosím tedy o objasnění - s odkazem na paragraf vyhlášky - jak toto tedy v praxi realizovat.
Odpověď:
Je třeba vycházet z §20, doporučení je platné po dobu v něm stanovenou, zpravidla nejvýše na dobu 2 let; v případě doporučení zařazení žáka do školy pro žáky s mentálním postižením nejdéle po dobu 1 roku, nejedná-li se o žáka se středně těžkým nebo těžkým mentálním postižením. Tam platí doporučení dva roky. Z toho tedy vyplývá platnost doporučení = 1 rok a následně po roce se vyhodnocuje, nakolik jsou zvolená podpůrná opatření pro žáka vhodná, případně, zda bude třeba zvolit jiná.
Otázka:
Dobrý den mohu se zeptat. Můj bratr navštěvuje Střední školu Živnostenskou v Sokolově. Má posudky, že je dysgrafik a dyslektik se sníženou schopností pozornosti a učení. Bohužel moc na to neberou ohledy. Děkuji za odpověď
Odpověď:
Stávající praxe škol je taková, že školské poradenské zařízení vyhodnotí charakter speciální vzdělávací potřeby žáka a doporučí, jak má škola postupovat ve výuce a v hodnocení žáka, případně může doporučit i nápravy SPU. Pokud má Váš bratr obtíže v psaní a čtení takového rozsahu, že to ovlivňuje průběh jeho vzdělávání a ŠPZ doporučilo úpravu postupů výuky a hodnocení, pak škola postupuje v rozporu se zákonem a prováděcí vyhláškou. Jedinou možností je obrátit se na ČŠI. Obdobná pravidla budou platit i po 1. 9. 2016, pouze popis obtíží bude pro školu podrobnější, rejstřík podpůrných opatření bude širší. Současně může žadatel o vyšetření nově požádat o revizi závěrů ŠPZ, pokud se bude domnívat, že neodpovídají objektivním potížím žáka.
Otázka:
Píšete mi, že 1. st. od 1. 9. 2016 podle upraveného RVP, ale v odkazu k otázce č. 18 na MŠMT je: na 1. stupni základní školy bude probíhat vzdělávání dle ŠVP, které bude v souladu s upraveným RVP nejpozději od 1. 9. 2018, s individuálním vzdělávacím plánem, který vychází z platného ŠVP…. Nebo je důležité to nejpozději? Právě letopočet je pro nás důležitý, pokud máme do září napsat alespoň pro první stupeň pro nás úplně nový ŠVP podle upraveného RVP pro ZŠ. Dosud jsme měli ŠVP vycházející z přílohy pro LMP
Odpověď:
Datum definitivního zrušení přílohy pro vzdělávání žáků s LMP se bude odvíjet od vzdělávání žáků, kteří budou k 1. 9. 2016 na druhém stupni ZŠ- tedy 6. až případně 10. třída. Podle přílohy se budou tito žáci nadále vzdělávat na druhém stupni ZŠ, tedy nejpozději do roku 2021. Na 1. stupni ZŠ bude probíhat vzdělávání dle upraveného RVP ZV od 1. 9. 2016, s využitím individuálního vzdělávacího plánu. Školy budou mít dostatečně dlouhé období na zapracování změn do svých ŠVP, kdy úpravy by měly být zapracovány nejpozději do dvou let, tedy do roku 2018.
Otázka:
Dobrý den. Prosíme vás o informaci, týkající se pracovní náplně asistenta pedagoga, konkrétně podpory v oblasti zajištění hygieny. Vyhláška mezi hlavní činnosti asistenta pedagoga zařazuje nezbytnou pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze. Kdo poskytne podporu při osobní hygieně (WC, mytí, přebalování), pokud škola v této oblasti pomoc odmítá?
Odpověď:
Rámcový obsah činností asistenta pedagoga je uveden v prováděcí vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání žáků nadaných, v § 5. Vyhláška hovoří o nezbytné pomoci při sebeobsluze žáka. Současně je rámec pro náplň práce asistenta pedagoga uveden v nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Školské poradenské zařízení- nejčastěji SPC, v doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami bude upřesňovat rozsah nezbytných činností asistenta pedagoga. V rámci kompenzačních pomůcek by pak škola mohla být dovybavena technickými zařízeními (zvedák), která usnadňují manipulaci za tímto účelem. Upřesnění k obsahu činností asistenta pedagoga najdete také v metodickém doporučení k práci AP, na stránkách www.nuv.cz .Samotná náplň práce je tedy věcí ředitele školy, který musí v činnostech AP také zohlednit pregraduální přípravu asistenta, velikost úvazku a další okolnosti spojené s vytvářením vlastní náplně práce. Pokud by náročnost práce překračovala hranice sebeobsluhy, pak je možná také přítomnost osobního asistenta ve škole.
Otázka:
Plánuje se vytvoření prováděcího předpisu, který bude řešit vzdělávání nemocných a zdravotně oslabených dětí a žáků včetně zabezpečení výchovně vzdělávacího procesu ve školách při zdravotnických zařízeních? Bude tento prováděcí předpis obsahovat výčet konkrétních typů škol, včetně škol při zdravotnických zařízeních? Viz. §5, písm. h Vyhlášky č. 73/2005 Sb.? Bude stanoven minimální počet žáků potřebných pro zřízení školy při zdravotnickém zařízení? Bude stanoven počet žáků ve třídě při zdravotnickém zařízení?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že školský zákon v §16 odst. 9 nehovoří o této specifické skupině dětí a škol, jsou školy při nemocnicích považovány za školy se specifickým režimem, budou tak ošetřeny v prováděcích vyhláškách např. o základní škole. Ustanovení upravující vzdělávání žáků ve školách při zdravotnických zařízeních budou obdobná ustanovením ve vyhlášce č.73/2005 Sb.
Otázka:
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda do speciální třídy ZŠ mohou být zařazeny i děti v hraničním pásmu, které mají potíže s výukou a hlavně jim neprospívá vetší množství dětí ve třídě (28-29) a potřebovali by individuální péči v menším počtu žáků.
Odpověď:
Dobrý den, pravděpodobně máte na mysli žáky s podprůměrným intelektem, to bohužel nejde, protože nepatří do skupiny žáků uvedených v §16, odstavec. 9. Přesto můžete tyto žáky mít s podporou ve vzdělávání- mohou mít IVP a pokud to bude třeba i asistenta pedagoga a úpravy v organizaci jejich vzdělávání- mohou mít předměty speciálně pedagogické péče, můžete jim upravit obsahy vzdělávání po návštěvě ŠPZ. Úprava obsahů vzdělávání může přispět ke snížení obtížnosti pro žáka, současně můžete pracovat s disponibilní časovou dotací a posilovat zejména ty oblasti, kde má žák největší problémy. Počet žáků ve třídě pak můžete také snížit, pokud budete mít žáků 4-5 nebo můžete požádat o posílení podpory dalším pedagogickým pracovníkem, pokud nemůžete počet žáků ve třídě snížit. Předměty speciálně pedagogické péče můžete realizovat pro skupinu těchto žáků. Současně můžete podpořit žáky i v přípravě na školu, formou podpůrného opatření v podobě hodiny týdně na přípravu do školy.
Otázka:
Mají být vzdělávací programy přepracovány do jednoho vzdělávacího programu podle nového RVP?
Odpověď:
Vaše školní vzdělávací programy musí odpovídat nové úpravě RVP ZV, úpravy pro základní školu se budou vztahovat pouze ke změnám ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále musíte upravit ŠVP pro žáky, které jste vzdělávali podle Přílohy pro žáky s LMP.
Otázka:
Bude nový RVP k dispozici na konci února?
Odpověď:
Ano.
Otázka:
Mají být ŠVP přepracovány do září 2018?
Musí být zpracovány nejpozději do 1. 9. 2018.
Otázka:
Jak se změní normativ na žáka ve speciální třídě soukromé základní školy?
Odpověď:
Z hlediska financování soukromých škol se v zásadě nic nemění. Dosud jsou v rámci normativů pro soukromé školy financované dle zákona 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), pro výuku dětí, žáků a studentů (dále jen „žáků“) se zdravotním postižením, kteří jsou ve specializovaných třídách běžných škol stanoveny příplatky na zdravotní postižení. Od 1. 9. 2016 nabývá účinnosti vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, kde jsou stanovena konkrétní podpůrná opatření včetně jejich normované finanční náročnosti. Poskytování podpůrných opatření podle této vyhlášky bude postupně nahrazovat dosud přiznávané příplatky na zdravotní postižení v rámci normativů. Podpůrná a vyrovnávací opatření podle vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů, budou moci být nadále poskytována, nejdéle však do 31. 8. 2018. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že již od 1. 9. 2016 po dobu dvou let, tj. do 31. 8. 2018, bude v platnosti stávající systém příplatků na zdravotní postižení a zároveň bude v platnosti i nový systém financování podpůrných opatření dle prováděcí vyhlášky č. 27/2016 Sb. Dva roky budou mít všechny školy na to, aby zajistily podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními potřebami dle vyhlášky č. 27/2016 Sb. Stále však platí, že dotace pro soukromé školy „se zvýší o procentní podíl z normativu“ a záleží na tom, zda se bude ještě jednat o příplatky na zdravotní postižení dle stávající vyhlášky (č. 73/2005 Sb.) nebo již nově, v případě zařazení žáka v rámci konkrétních podpůrných opatření, dle nové vyhlášky (č. 27/2016 Sb.). Konkrétní informace o normativech od 1. 9. 2016 pro školy nezřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí MŠMT zveřejní na svých webových stránkách společně s dodatkem pro nové obory vzdělání.
Otázka:
Máme již školu, na které běží inkluzivní vzdělávání – máme tam na druhém stupni speciální třídu. Změní se financování této třídy?
Odpověď:
Pokud je vaše třída pro žáky uvedené v §16, odstavec 9, tak se podmínky nezmění.
Otázka:
Bude se týkat RVP mateřských škol?
Ne.
Otázka:
Dobrý den, co je potřeba v současné době k tomu, tedy myšleno co platí do 31. 8. 2016, aby mohlo být dítě zařazeno do speciální třídy běžné ZŠ, tedy co konkrétně má být v doporučení od poradenského zařízení, každá ZŠ chce něco jiného. Děkujeme za odpověď.
Odpověď:
V současné době platí pravidla podle vyhlášky č.73/2005 Sb., ve znění pozdějších změn. Pravidla pro zřizování speciálních tříd jsou tam uvedena. Základním východiskem je nutnost vzdělávat skupinu žáků odděleně, protože je nelze vzdělávat společně s ostatními spolužáky. Tímto způsobem vznikají například třídy pro žáky s poruchami chování, s vadami řeči atd. Požadavky by měly být uvedeny v doporučení ke vzdělávání takových žáků.
Otázka:
Dobrý den, můj dotaz se týká speciální třídy na běžné základní škole. Zajímalo by mě:
jakou mají mít žáci této třídy stanovenou diagnózu, aby mohli být zařazeni do této třídy?
Odpověď:
Pokud máte na mysli žáky podle §16 odst. 9, pak musí splňovat kritéria pro jednotlivá znevýhodnění (postižení).
Otázka:
kolik zde může být žáků?
Odpověď:
Ve třídě podle §16 odst. 9 může být od 4 do 14 žáků.
Otázka:
jaké doporučení od poradenského zařízení postačí škole, aby žák mohl být vzděláván v této třídě?
Odpověď:
Požadavky na doporučení jsou uvedeny ve vyhlášce č.27/2016 Sb., současně je nutná žádost rodiče.
zda může být součástí této třídy pouze jen jeden žák s kombinovaným postižením, který hlavně má i diagnostikované LMP,
ostatní by byli bez LMP. Pokud se jedná o žáka, u kterého je LMP jedním z řady postižení, pak ano. Pokud má pouze LMP a
žádnou kombinaci, měla byste dodržet ustanovení §19, odst. 5 vyhlášky č. 27/20016 Sb.
Otázka:
Ještě bych se zeptala, zda zůstane i nadále v platnosti §181, písmeno e „Školského zákona“, kdy je povinností zřizovatele škol při zdravotnických zařízeních ustanoven kraj. Neuvažuje se o možnosti převedení zřizovacích povinností na obce?
Odpověď:
Působnost kraje jako územně samosprávného celku ve školství je definována mj. v § 181 odst. 1 školského zákona (znění účinné k 1. 9. 2016), dle něhož je kraj povinen zajistit podmínky také pro uskutečňování vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a za tímto účelem kraj zřizuje jednak mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky uvedené v § 16 odst. 9, jednak základní školy speciální. Podle § 180 odst. 2 kraj může dále zřizovat i školy a školská zařízení, které jinak zřizuje obec nebo ministerstvo, pokud kraj prokáže potřebné finanční, materiálové a personální zabezpečení této školy nebo školského zařízení.
Otázka:
Bude k dispozici formulář, který se bude vztahovat k článku II, odst. 1 školského zákona – přechodnému ustanovení? Co vše má to písemné oznámení ředitele školy pro zákonné zástupce obsahovat?
Odpověď:
Takový formulář není k dispozici. Účelem informace pro rodiče je pouhé oznámení, že od 1. 9. 2016 platí novela školského zákona, která nově upravuje podporu ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Doporučujeme vycházet ze znění školského zákona, tedy: Ředitel školy, ve které se vzdělávají děti, žáci nebo studenti neuvedení v § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, zařazení do třídy zřízené pro děti, žáky nebo studenty podle § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, uvede jejich zařazení do tříd do souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději k 1. září 2016. Není-li možné zařadit dítě, žáka nebo studenta uvedeného ve větě první do třídy, ve které se nevzdělávají děti, žáci nebo studenti uvedení v § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, v rámci téže školy, ředitel školy o tom bez zbytečného odkladu písemně uvědomí zákonného zástupce dítěte nebo žáka, nebo zletilého žáka nebo studenta a poskytne součinnost a metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání, a to nejpozději do 31. května 2016.“2016.“
Otázka:
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem a prosbou o radu. Integrovali jsme žáka s mentálním postižením na naši běžnou základní školu. Žák dochází do 6. ročníku. V závěru psychologického vyšetření je napsáno, že žák se má vzdělávat dle IVP dle přílohy LMP. Je potřeba zpracovat ŠVP dle přílohy? Dočetli jsme se, že v případě individuální integrace není potřeba zpracovávat ŠVP pro jednoho žáka. Jak tedy postupovat? Žák čerpá časové dotace dle přílohy. Děkuji za rychlou odpověď.
Odpověď:
Pokud vzděláváte žáky podle Přílohy tak ne. Správně byste měla mít od ŠPZ návrh IVP takového žáka. Jinak pokud se jedná o žáka 6. ročníku, budete i nadále postupovat v jeho vzdělávání podle Přílohy RVP ZV pro vzdělávání žáků s LMP.
Otázka:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak mám postupovat. Mám vietnamské dítě, jehož rodiče neumí česky. Dítě má narušeny všechny jazykové roviny, výslovnost je správná. Mohu do doporučení, které bude vydáno na jaře 2016 dát níže popsaná doporučení, která již vycházejí z Vyhlášky 27, ale nejsou napsaná na tiskopise doporučení podle Vyhlášky 27. Když neuvedu na starý tiskopis kódy, patrně se škola nedostane k financím, které na tato podpůrná opatření potřebují. Jak mám postupovat? Nadále pokračovat v logopedické péči, především rozvíjet obsahovou stránku řeči, slovní zásobu a větnou stavbu. V ZŠ doporučuji dívce individuální péči v době mimo vyučování v rozsahu 2 hodiny týdně, zaměřenou na rozvoj komunikačních dovedností a posílení českého jazyka jako jazyka cizího, z důvodu odlišných kulturních a životních podmínek. Ve školském zařízení - školní družina - doporučuji dívce pedagogickou intervenci k podpoře přípravy žákyně na školu v rozsahu - 1 hodina týdně. Individuální vzdělávací plán – dle potřeby vytvořit v 2. pololetí 1. třídy.
Odpověď:
Pokud budete vydávat doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami na jaře 2016, nemůžete uplatňovat postupy platné až od září 2016. Pak budete postupovat v souladu s vydaným formulářem doporučení a podle vyhlášky č.27/2016 Sb., a zejména přílohy č. 1 vyhlášky.
Otázka:
Dobrý den, obracím se na Vás s následujícím dotazem: na webových stránkách MŠMT je uvedeno, že „podpůrná opatření zahrnují také požadavek na stavební úpravy prostoru, kde se žák vzdělává“. Jaký postup doporučujete zřizovatelům škol v oblasti technických úprav budov, zejména při řešení otázky bezbariérového přístupu.? Aktuálně máme zřízeno: 5 základních a 7 mateřských škol.
Odpověď:
Stavební úpravy se řídí jinými ustanoveními než školským zákonem, je tedy třeba vycházet z konkrétních podmínek škol, z jejich přístupnosti pro žáky se zdravotním postižením, které by vyžadovalo stavební úpravy, ze Stavebního zákona a dalších norem. Také je dobré si zmapovat, kolik byste mohli mít žáků, kteří by podobné úpravy mohly vyžadovat ve vašem regionu a následně se zajímat o programy IROP, pro získání finančních prostředků na možné stavební úpravy.
Otázka:
Vážení kolegové, obracím se na Vás s prosbou o pomoc v následující záležitosti: nastoupila jsem jako školní psycholog na ZŠ, jsem zaměstnancem školy a pedagogickým pracovníkem, součástí školního poradenského pracoviště, prosím o informaci, zda pro výkon své práce - např. děti za mnou chodí a svěřují mi svá trápení, mají nejprve donést rodiči podepsaný informovaný souhlas, i když se nejedná o vyšetření či soustavnou terapeutickou činnost? Budu moc ráda i za radu, kam se s tímto dotazem obrátit?
Odpověď:
Všechny informace k informovanému souhlasu najdete v publikaci „Metodika práce školního psychologa“ (vydané v projektu RAMPS- VIP III), dále je třeba pracovat s následujícím postupem: Po vašem nástupu by měl ředitel školy seznámit rodiče se skutečností, že ve škole pracujete a jaká je Vaše role. Pro tyto účely se dělá informovaný souhlas rodičů s činností školního psychologa. Pokud Vás navštěvují za účelem konzultací tak mít souhlas nemusíte, jakmile začnete ale s dětmi pracovat a někdo bude třeba chodit pravidelně konzultovat, musíte mít informovaný souhlas rodiče, pokud to není dospělý klient.
Otázka:
Dobrý den, prosím, mám dotaz a nevím, na koho se mám obrátit. Doufám, že mi odpovíte, nebo mi dáte kontakt na někoho jiného. Jsme málotřídní škola pro 1. - 5. ročník. Hledáme aprobovanou učitelku a uchází se o místo paní učitelka, která vystudovala: Vychovatelství pro školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. Mohla by učit jako aprobovaná, nebo si musí své vzdělání doplnit a jaké?
Odpověď:
Uchazečka je speciální pedagog, mohla by ve škole učit žáky, kteří vyžadují doplnění výuky o předměty speciálně pedagogické péče, případně působit jako školní speciální pedagog.
Otázka:
Návrh vyhlášky nedostatečně řeší přechodové období pro žáky vzdělávající se v současné době podle RVP ZV přílohy pro LMP ve školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením. Není zřejmé, zda po 1. 9. 2016 mohou zůstat žáky školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona, podle jakého dokumentu se budou vzdělávat, do jakého termínu musí být vyšetřeni školským poradenským zařízením?
Odpověď:
Tato otázka je již zodpovězena na: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/spolecne-vzdelavani-otazky-a-odpovedi (konkrétně otázky č. 10 Jak se bude postupovat se žáky, kteří jsou dnes vzděláváni ve "speciálních školách" a č. 12 Jak budou vzděláváni žáci, kteří byli dříve vzděláváni podle přílohy RVP LMP).
Otázka:
Do jaké doby budou moci existovat základní školy praktické?
Odpověď:
Do 31. 8. 2016. Otázka je podrobně zodpovězena na: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/spolecne-vzdelavani-otazky-a-odpovedi (konkrétně otázka č. 11 Jak to bude s praktickými školami).
Otázka:
Úprava školského zákona ani navrhované znění vyhlášky neřeší postavení škol při zdravotnických zařízeních (školy při nemocnici, školy při psychiatrické nemocnici). Podle současné legislativy se jedná o speciální školy zřízené krajem, ve kterých probíhá výuka žáků se zdravotním oslabením zejména individuální formou s redukovaným obsahem vzdělávání. Pokud by se mělo jednat o školu běžného typu, není zcela reálné řešit např. na omezenou dobu pobytu ve zdravotnickém zařízení přestup žáka, jeho vyšetření školským poradenským zařízením a stanovení podpůrných opatření. Jak budou tyto školy fungovat nadále?
Odpověď:
Školy při zdravotnických zařízeních budou řešeny jinými vyhláškami, např. vyhláškou o základním
vzdělávání.
Otázka:
Podávání léků je legislativně neřešeno, problém bude hlavně u žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona v průběhu pobytu ve škole nebo školském zařízení od 1. 9. 2016. Není jasně stanoveno, kdo by měl tyto úkony zajišťovat, zdravotnický personál není ve školách k dispozici. Jak bude tento pracovník hrazen?
Odpověď:
Tuto otázku řeší MŠMT ve spolupráci s MZ.
Otázka:
Co jsou to podpůrná opatření a jak bude probíhat posouzení vzdělávacích potřeb respektive podpůrných opatření ke vzdělávání žáka?
Odpověď:
Podpůrná opatření představují podporu pro práci pedagoga se žákem, kdy jeho vzdělávání v různé míře vyžaduje upravit průběh jeho vzdělávání. Cílem úprav je především vyrovnávat podmínky ke vzdělávání žáka, které mohou být ovlivněny mírnými problémy nebo závažnými obtížemi, které jsou způsobeny nepřipraveností žáka na školu, odlišnými životními podmínkami a odlišným kulturním prostředím ze kterého žák vstupuje do vzdělávání. Současně početnou skupinu budou představovat žáci s nepříznivým aktuálním zdravotním stavem, který může ovlivňovat vzdělávání žáků nebo zdravotní postižení žáka.
Podpůrná opatření jsou definována školským zákonem, podle rozsahu a obsahu se člení do I. – V. stupně. Podpůrná opatření různých stupňů lze kombinovat.
Vedle organizace vzdělávání obsahují také speciální učebnice a pomůcky a kompenzační pomůcky.
- I. stupeň podpůrných opatření vždy navrhuje a poskytuje škola.
- II. -V. stupeň navrhuje a metodicky provází v jeho naplňování školské poradenské zařízení.
Pro pedagoga je přirozené, že vzdělává heterogenní třídu, kde se žáci liší mírou nadání i případné potřeby úprav průběhu výuky.
Podpůrná opatření specifikují vybrané druhy podpůrných opatření, které mohou uplatnit ve výuce pedagogové s cílem podpořit vzdělávání žáka zejména změnou pedagogických postupů -jedná se především o úpravy metod výuky, didaktické postupy a úpravy v kritériích hodnocení žáka, případně o změny ve strategiích učení žáka. Pokud je charakter obtíží žáka takový, že postačují pedagogické postupy, pak škola volí 1. stupeň podpůrného opatření. Může postačovat zvýšená individualizace v postupech se žákem, a nebo je třeba, aby se na úpravách v postupech vzdělávání žáka domluvilo více pedagogů, pak je vhodné vytvářet Plán pedagogické podpory. Plán stručně popisuje, kde má žák problémy, co se v postupech práce změní a jak se to promítne do metod práce, organizace vzdělávání žáka i jeho hodnocení. Popis má být stručný, je záznamem pro pedagoga/y jak s žákem pracuje/jí, s jakým úspěchem. Pokud zvolené úpravy v práci s žákem nepovedou ani po 3 měsících k očekávané změně, obtíže žáka budou pokračovat nebo se budou ještě zhoršovat, pak vysílá škola zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka do školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC).
Školské poradenské zařízení žáka objedná k posouzení jeho vzdělávacích potřeb, objednací lhůta by měla respektovat i důvody pro které žák do školského poradenského zařízení přichází. Od objednání k vyšetření by nemělo uplynout delší období než 3 měsíce.
Na základě vyhodnocení všech podkladů se kterými žák do PPP nebo SPC přichází (Plán pedagogické podpory, vyšetření lékařů a klinických odborníků, vyšetření z jiných školských poradenských zařízení atd.), dojde k vyšetření žáka za účelem posouzení jeho speciálních vzdělávacích potřeb.
Po vyšetření a vyhodnocení všech souvislostí školské poradenské zařízení vydává škole Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, které obsahuje závěry z vyšetření žáka a doporučovaná podpůrná opatření.
K těm patří podpůrná opatření, která se vztahují k:
- úpravě metod a forem vzdělávání žáka
- k podpoře školním poradenským pracovištěm
- úpravě obsahu vzdělávání a případně k úpravě výstupů ze vzdělávání u žáků, kde je tato úprava možná a nezbytná
- organizaci vzdělávání (organizace výuky, volnočasových aktivit, prostorového uspořádání, práce s délkou vyučovací hodiny, délka přestávky, počet žáků ve třídě nebo skupině…..)
- IVP
- Personální podpora pro práci pedagoga- asistent pedagoga, další pedagogický pracovník, školní psycholog/školní speciální pedagog,
- Podpora pro žáka - tlumočník do českého znakového jazyka, přepisovatel pro neslyšící, průvodce pro orientaci v prostoru, osobní asistent nebo přítomnost další osoby
- Metodická podpora v intenzivní podobě ze strany ŠPZ po dobu 6 měsíců v případech, kdy škola vzdělává žáka, jehož vzdělávání a nastavení podpůrných opatření vyžaduje těsnou spolupráci s odborníky ŠPZ
- Hodnocení žáka- školské zařízení doporučuje přesně, jak je třeba zohlednit specifika žákových obtíží v jeho hodnocení a sebehodnocení, jak pracovat s kritérii, s motivací a s postoji žáků ke vzdělávání
Podpora pedagogické práce a současně posílení vzdělávání žáků zahrnuje intervence, které směřují často k reedukaci prostřednictvím předmětu speciálně pedagogické péče nebo intervence pedagogické, které zahrnují posílení výuky v předmětech, kde je třeba podpořit výuku žáka nebo přípravu na ní, včetně domácí přípravy.
Pokud to vzdělávání žáka vyžaduje, je možné jeho vzdělávání prodloužit až o 1, respektive 2 roky. Dále je možné jeden ročník rozložit na 2 roky. Úpravy délky vzdělávání jsou uvedené v § 55 školského zákona.
Pokud žák měl v průběhu vzdělávání podpůrná opatření, která jsou takového druhu, že se bez nich neobejde žáka ani při přijímacím řízení, pak mu bude upraven průběh této zkoušky.
Obdobně i u ukončování vzdělávání na střední škole zakončené závěrečnou zkouškou, výučním listem a praktickou zkouškou nebo maturitní zkouškou, podobně jako absolutoriem v konzervatoři nebo na vyšší odborné škole.
Podpůrná opatření zahrnují také požadavek na stavební úpravy prostoru, kde se žák vzdělává.
Podpůrná opatření mají tzv. normovanou finanční náročnost, je tedy zřejmé kolik finančních prostředků za opatřením půjde. Stejně tak je zřejmé, že podpůrné opatření je tzv. nárokové.
Otázka:
Musí se škola řídit doporučením ŠPZ? Kdo ji bude kontrolovat?
Odpověď:
Podpůrná opatření škola poskytuje bezodkladně po obdržení doporučení školského poradenského zařízení a udělení písemného informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka s jejich poskytováním.
Není-li ze závažných důvodů možné zabezpečit bezodkladné poskytování doporučeného PO, poskytuje škola po projednání se školským poradenským zařízením po dobu nezbytně nutnou k zajištění doporučeného podpůrného opatření jiné podpůrné opatření stejného stupně, které v nejvyšší možné míře zajistí naplnění vzdělávacích možností žáka vzhledem k jeho speciálním vzdělávacím potřebám.
Kontrolou dodržování povinností školou je pověřena Česká školní inspekce.
Otázka:
Pokud mám platné doporučení ze školského poradenského zařízení a na jeho základě je již nyní poskytována mému dítěti podpora ve vzdělání (asistent pedagoga), musím si zařídit nové doporučení ještě před 1. září 2016?
Odpověď:
Máte-li doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami vydané před 1. září 2016, je možné na jeho základě poskytovat podporu i po 1. září 2016. Lhůta platnosti původního doporučení je až 2 roky, tedy do roku 2018. Podpora asistentem pedagoga vám bude poskytována na základě původně vydaného doporučení. Nová podpůrná opatření budou nastavována pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami od 1. 9. 2016.
Otázka:
Jak se bude postupovat se žáky, kteří jsou dnes vzděláváni ve „speciálních školách?“
Odpověď:
Ředitel školy, ve které se vzdělávají děti, žáci nebo studenti neuvedení v § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, zařazení do třídy zřízené pro děti, žáky nebo studenty podle § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, uvede jejich zařazení do tříd do souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději k 1. září 2016. Není-li možné zařadit dítě, žáka nebo studenta uvedeného ve větě první do třídy, ve které se nevzdělávají děti, žáci nebo studenti uvedení v § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, v rámci téže školy, ředitel školy o tom bez zbytečného odkladu písemně uvědomí zákonného zástupce dítěte nebo žáka, nebo zletilého žáka nebo studenta a poskytne součinnost a metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání, a to nejpozději do 31. května 2016.
Platnost doporučení ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vydaných do 1. 9. 2016 se na období do roku 2018. Platí tedy i doporučení ke vzdělávání žáků ve speciálních školách, dnes ve školách zřízených pro žáky uvedené v §16 odst. 9 školského zákona. Pokud někdo z rodičů těchto žáků nebo žák sám, bude požadovat změnu v organizaci vzdělávání a přechod například na základní školu „běžnou“ s využitím podpůrných opatření, musí navštívit školské poradenské zařízení.
Otázka:
Bude MŠMT finančně přispívat běžným školám na asistenty (příp. další odborné pracovníky), kteří budou ve školách od 1. 9. 2016 zapotřebí?
Odpověď:
Asistenti pedagoga jsou i v současnosti financováni jak normativně (příplatek na zdravotní postižení, který je součástí krajských normativů), tak mimonormativně (dofinancování z rezervy). Otázka systémové podpory (nejen) formou asistenta pedagoga bude řešena jednak novelou školského zákona s účinností od 1. 9. 2016, tak připravovanou reformou financování regionálního školství. V roce 2016 byla novelou směrnice čj. 28768/2005-45 dána KÚ větší možnost vytvoření rezervy (až do výše 3,1 % z normativně přidělených finančních prostředků) a tato možnost byla i ze strany MŠMT finančně pokryta. Zvýšení oproti roku 2015 je ve výši 528 mil. Kč, která má být využita v roce 2016 na zvýšenou podporu společného vzdělávání.
Otázka:
V příloze s přehledem podpůrných opatření je u II. stupně, položky 6, uvedeno několik možností: Pedagogická intervence A; Pedagogická intervence B; Předmět speciálně pedagogické péče A; Metodická podpora školského poradenského zařízení AB s počtem hodin za týden, či měsíc. Musí ŠPZ přiznat všechny možnosti naráz nebo může vybrat jen některé? A časovou dotaci může ponížit podle aktuální potřeby žáka a možnosti školy nebo jde o závazný údaj?
Odpověď:
Údaje jsou členěny podle příjemce A=škola; B=školské zařízení (družina, školní klub, …), AB pak znamená možnost podpory pro tyto subjekty. ŠPZ bude vždy přiznávat takový rozsah podpory, který bude pro žáka nezbytný, tedy nemusí mít vše, co je ve stupni podpory umožněno, protože každý stupeň podpůrných opatření je pro široké spektrum žáků a ŠPZ bude podpory vybírat podle charakteru obtíží žáka.
Není tedy nezbytné, aby měl vše, co je ve stupni podpory možné. Počítá se i s možností podpory ve školském zařízení, kterou bude mít žák tehdy, pokud o to požádají rodiče a podpora bude pro žáka nezbytná.
Otázka:
Dnes jsem měl možnost si přečíst zpravodaj MŠMT ročník 1, číslo 2. Mimo jiné se v něm uvádí, cituji: „V případě začlenění dětí s vyšší potřebou podpory se úměrně sníží počet dětí ve třídě.“ V jednom z ročníků školy bylo nutné otevřít místo dvou, tři třídy. Důvodem je přítomnost žáka s Aspergerovým syndromem a dalšího žáka se středně těžkou formou ADHD. Oba dva, podle dokumentů ze školského poradenského zařízení, mají být vzděláváni v málopočetných třídách. Oba dva mají asistenty hrazené z prostředků KÚ. S tím, podle pravidel kraje, je spojeno odebrání příspěvku na žáka s postižením. To ovšem vede k problémům s financováním mezd. Více tříd = více vyučujících = potřeba vyšších prostředků na mzdy. Tento nárůst ale pokryt není. Chápu to správně, že na základě jakýchsi pravidel, která zatím neznám, bude od 1. 9. 2016 tato situace naprosto jasně a transparentně řešena? Tedy, že nebude platit současné pravidlo – financování na žáka + příspěvek na žáka s postižením, který se v případě získání příspěvku na asistenta automaticky odebere a není v žádném případě kryt rozdíl vzniklý potřebou více tříd s méně žáky? Ale místo toho kdosi (školské poradenské zařízení, ředitel školy…) vystaví dokument, z něhož bude vidět potřeba méně početné třídy, a na základě toho škola automaticky získá dosud neposkytované a ve valné většině chybějící prostředky na mzdy?
Odpověď:
Od 1. 9. 2016 bude platit upravený systém vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kdy žáci, kterým školské poradenské zařízení doporučí podpůrná opatření, obdrží tzv. Doporučení ke vzdělávání žáka se speciální vzdělávací potřebou, kde bude uvedeno, jaká podpůrná opatření žák získává a jaká je jejich normovaná finanční náročnost.
Podpůrná opatření mají normovanou finanční náročnost ze zákona, takže je získáte a nikdo Vám je nemůže krátit.
K podpůrným opatřením patří metody a formy práce, hodnocení žáka, IVP, pedagogické intervence, speciálně pedagogická
péče, úvazek dalšího pedagogického pracovníka, asistent pedagoga, tlumočník do českého znakového jazyka, přepisovatel
pro neslyšící, školní psycholog, školní speciální pedagog, pomůcky a speciální učebnice, kompenzační pomůcky, úprava
přijímacího řízení nebo ukončování studia.
Doporučení získává škola, která se k návrhům vyjadřuje a podepisuje s rodiči žáka nebo se žákem která podpůrná opatření
bude poskytovat, případně která postupně zajistí.
Finanční prostředky bude vykazovat několikrát v roce krajskému úřadu. Údaje povede ve školní matrice. Okolnosti snížení
počtu žáků v případě integrovaných žáků budou uvedeny v prováděcích vyhláškách o předškolním, základním a
středoškolském vzdělávání.
Otázka:
Bude nutné, aby žáci 2. stupně základní školy praktické (RVP – ZV – LMP) procházeli ještě do 31. 8. 2017 rediagnostikou ŠPZ, když mají dokončit dle původního programu? Nebylo by možné tuto skupinu ještě zahrnout do přechodných ustanovení vyhlášky?
Odpověď:
Rozhodnutí o rediagnostice žáků se nevztahuje primárně k programu, ve kterém je žák vzděláván. Cílem rediagnostiky je jednak nové nastavení podpůrných opatření, které vychází z trochu jiných principů a umožňují nastavení podpůrných opatření, která do doby platnosti zákona měla jiný charakter, nebo nebyla možná. Dále opakovaná vyšetření vychází z potřeby vyhodnotit, zda podpůrná opatření, která žák čerpá, jsou dostačující nebo nikoliv. Vyšetření by tedy muselo proběhnout nejpozději do 2 let od posledního vyšetření žáka.
Otázka:
Ráda bych se zeptala, jaké změny se s chystaným společným vzděláváním připravují pro školní družiny. Dnes je situace taková, že integrovaní žáci běžně navštěvují školní družinu, a to bez nároku na asistenta a úlevy pro vychovatelky, například ve snížení počtu žáků. Práce je mnohdy velmi náročná a nedokážu si představit, jak to bude s přibývajícím počtem těchto žáků. Dočetla jsem se o asistentech na výuku ve školách, o chůvách v mateřských školách, ale o školních družinách zatím nic, pokud jsem tedy něco nepřehlédla. Faktem je, že družina není nároková, ale odmítnout těmto dětem docházku do ní, už příliš nekoresponduje s inkluzí.
Odpověď:
Novela školského zákona upravuje průběh vzdělávání žáků ve školách a ve školských zařízeních, tedy i družinách. Pokud speciální vzdělávací potřeby žáka vyžadují podpůrná opatření také při jeho účasti v družině, může obdržet vybraná podpůrná opatření i za účelem pobytu v družině. Tedy i zmiňovaného asistenta pedagoga. Rozsah podpory bude závislý na zvoleném stupni podpůrných opatření, a tedy i na závažnosti obtíží žáka. Pokud je družina součástí jedné právnické osoby školy, pak doporučení ke vzdělávání žáka bude obsahovat i doporučení, které se bude vztahovat k družině. Pokud družina nebude součástí jedné právnické osoby, obdrží žák doporučení pro družinu ve specifickém dokumentu. Školské poradenské zařízení pak bude vystavovat doporučení družině a celý proces schválení podpory bude probíhat v družině. Podrobnější informace naleznete v přehledu podpůrných opatření, který je součástí nové vyhlášky.
Otázka:
Prosím o informaci, jak je řešena zákonem integrace - rozhodují rodiče nebo školská poradenská zařízení? V tisku lze stále najít oba názory.
Odpověď:
Podle občanského zákona a ustanovení o rodině je zřejmé, že za nezletilého žáka jedná ve věci vzdělávání jeho rodič, a to vždy v zájmu žáka. Školské poradenské zařízení navrhuje nejvhodnější vzdělávací cestu pro žáka se speciální vzdělávací potřebou a jeho úkolem je vždy jednat v zájmu žáka, tedy aby zvolená cesta byla také zárukou kvalitního vzdělávání žáka. Pokud jsou obě strany ve shodě, pak je vše v pořádku. Pokud ale jedna ze stran (obvykle rodič) chce, aby dítě bylo vzděláváno například ve speciální škole (dnes podle odst. 9 §16 ŠZ), a není k tomu důvod, pak může do vzájemného jednání vstoupit OSPOD nebo může žadatel o vyšetření (rodič, zletilý žák) požádat o revizi doporučení ke vzdělávání žáka.
Poslední aktualizace: 26. února 2016