Doporučení profesionála: Příprava kvality začíná u zadavatele
Tuto radu jsem zcela ignorovala a řídila se jen svou intuicí. Když jsem objevila příležitost studovat Diplomatickou akademii Cyrila Svobody, neváhala jsem ani vteřinu. Vybrala jsem z účtu třicet pět tisíc a poslala přihlášku na semestr. Vždy jsem toužila studovat diplomacii, protokol, mezinárodní vztahy, právo a být v přítomnosti chytrých lidí. Jednala jsem rychle, protože jsem se řídila zásadou, příliš racionálních důvodů = nulová akce. A tak jsem tento půlrok trávila většinu víkendů studiem diplomacie vedena jen touhou se vzdělávat. Ve svém nadšení jsem přehlédla, že součástí bloku je spousta školení, která se svou praxí novinářky vůbec nepotřebuji a ani jsem se nepokusila vyjednat si například nějakou flexibilitu a chodit místo toho na lekce, které by pro mne byly přínosnější. Dnes, poučenější, bych si vyjednala s poskytovatelem vzdělání lepší kontrakt, který tolik nezohledňuje možnosti školy, ale moje potřeby. Nicméně nelituji, protože příliš rozumných argumentů by mohlo také způsobit, že bych nevystudovala nic. Navíc jsem se během některých bloků inspirovala a zjistila, že bych řadu věcí mohla školit sama, pokud by si doplnila kvalifikaci lektora pro další vzdělávání dospělých.
Doporučení profesionála: Zadavatel by neměl vzít do skupiny každého, jen aby měl zakázku. Měl by znát potřeby cílové skupiny.
Některé kurzy byly pro mě ztrátou času, protože ve skupině byli lidé velmi rozdílné úrovně. Musím přiznat, že napsat toto je těžké, protože studium mi přineslo i jiné benefity než vzdělávací, například nové sociální kontakty. Ale kriticky musím přiznat, že v jistém ohledu by mi pomohla k většímu výkonu i skupina lidí, kteří by se mnou více sdíleli zkušenosti z praxe. Byli tu většinou lidé po vysoké škole, s krátkou praxí na pracovním trhu. Tak jsem měla možnost a čas zkoumat, jací vlastně jsou… Objevila jsem pod tvrdou slupkou křehkost a přišla na to, že je možné s nimi spolupracovat, když je člověk schopen vytvářet rovnocenné partnerství a přistupovat k nim s respektem. Cvičila jsem se sice v mezigenerační spolupráci, nicméně za docela vysokou cenu, která představovala náklady na kurz a citelnou časovou investici. Během kurzu jsem cítila, že by mi více vyhovovalo studium podobné spíše MBA, kde sdílejí své zkušenosti profesionálové s delší profesní praxí a vyšší pozicí.
Doporučení profesionála: Vzdělávání dospělých má svá specifika, se kterými je třeba pracovat vědomě
Většina pedagogického sboru byla na Diplomatické akademii špičková, jako Vladimír Špidla (při osobním styku to není žádný suchar, jak se mylně jeví z médií), nebo bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, popřípadě na ekonomiku Ivan Pilip. Přesto se vloudilo několik pedagogů z vysoké školy ekonomické, u kterých bylo jasné, že se nad tím, jak učit dospělé lidi, kteří už jednu vysokou vystudovali, vůbec nezamysleli. Pouze recyklovali přípravu, kterou měli připravenu evidentně pro jinou cílovou skupinu.
Doporučení profesionála: Prostředí vhodné k učení
Nutno říci, že výuka probíhala na Karlově náměstí v domě, který patří tradičně KDU-ČSL. V malé místnosti osm metru čtverečních trávila skupinka osmi lidí celý den od devíti hodin do šesti večer. Tlačili jsme se u stolu, místnost se rychle vydýchala a chyběl relaxační prostor. Přestože se servisní služba snažila, přetahovali jsme se několik měsíců i s paralelní studijní skupinou o kávovar. Prostředí s kurzem se značkou Diplomatická akademie „neladil“, diplomaticky řečeno.
Doporučení profesionála: Pomůcky, materiály, zázemí
Mnozí pedagogové přišli do kurzu s tím, že si vyžádali naše životopisy a pracovali „na míru“ našim potřebám a většinou se ptali i na naše očekávání. Jedna věc je však se zdvořile zeptat a pak očekávání naplnit. Standardem ale bylo, že nám většina vyučujících zaslala e-mailem vlastní autorské studijní materiály. Zažila jsem ale i to, že vyučující, který vycítil ve skupině možnou konkurenci na trhu, odmítl sdílet svoji přípravu na přednášky a prezentaci zaslat.
Nejlepší vyučující, jako například učitel diplomatického protokolu, František Rob, to vyřešil tak, že nás bral na praktická cvičení do prostor Ministerstva obrany, do Senátu, na Pražský hrad - a učil nás na místech, kde se bez diplomatického protokolu neobejdete. Navíc nám všem rozdal svoje vizitky a nabídl se jako konzultant pro všechny případy, do kterých se můžeme v životě později v praxi dostat.
Doporučení profesionála: Koučink na míru
Kontakty na mnoho skvělých lidí, například Jaromíra Novotného, který byl diplomatem, nebo znalce evropského práva Daniela Hodu či právničku, která rozumí mediaci, Hanu Lenghartovou, jsou k nezaplacení. V případě těchto skvělých lektorů se objevil moment, který si myslím, je pro další vzdělávání dospělých zásadní – mizí hierarchie a lektor se stává spíše vaším partnerem. Když potřebujete, je zkušeným mentorem, poskytne kvalifikovanou radu, jinak se nabízí spíše jako kouč na vaší profesní cestě. A to je ve vzdělávání dospělých, podle mě, skvělá kombinace.
Doporučení profesionála: Doplňkové materiály ke studiu
Během studia se skupina stala sebevědomější. A bylo i mou zásluhou. Nebyla jsem totiž ochotná hrát v padesáti roli nezkušeného začátečníka, spokojit se s „vatou“ nebo vágní přípravou lektorů. Tlačili jsme lektory k tomu, aby přizpůsobili své lekce dalšímu vzdělávání dospělých. Během studia se skupina vyladila a díky tomu, že jsme z víkendových setkání chtěli vytěžit co nejvíce, se začala podobat spíše studiu MBA. Stále častěji jsme žádali případové studie, návodná videa – například skvělých, ale i nepovedených státnických projevů a v případě mediálního výcviku třeba i návody ke krizové komunikaci v situacích, do kterých se dostala v nedávné době ČNB po oslabení koruny či krizová jednání Metrostavu s Pražským magistrátem. To, co na kurzu chybělo, bylo dobré zázemí pro využívání nejmodernější techniky. Místnost byla malá, technika někdy fungovala, jindy ne. Pokud jsme ale projevili zájem o rozšiřující materiál, pedagogové nám jej ochotně (až na jednu výjimku) poslali.
Doporučení profesionála: Interaktivita, distanční vzdělávání atd.
V době, kdy píšu tento text, se připracuji na zkoušky na Diplomatické akademii. Čeká nás řešení situace blackoutu (výpadek elektřiny). Každý student má přesně vymezenou roli. Například já budu zastávat pozici ministra dopravy a toho, kdo má na starosti fond státních rezerv. Musíme znát kompetenční a krizový zákon, abychom přiměřeně reagovali před svými pedagogy, kteří nás budou na tomto modelovém příkladu zkoušet. Je tedy na nás, jak se na své role připravíme, jak vše nastudujeme a dostojíme závazkům, které plynou z určité pozice. Nejde jen o úspěch jednotlivce, ale celé skupiny. Musím říci, že je pro mě tento způsob zkoušky inspirativní, protože vede k týmové práci, kdy je ale každý jednotlivec nenahraditelný. Řadu věcí jsme si také museli dostudovat a dohledat při domácí přípravě.
Zažila jsem tuto metodu na Diplomatické akademii několikrát nejde o lehkou disciplínu. Proč? Představte si, že dostanete úkol, že v Ekvádoru byli zatčeni dva čeští občané za pašování drog a vy jim máte pomoci jako pracovníci zastupitelství v cizině, které však v tamní zemi zrovna není. Jak budete postupovat? K vyřešení úkolu musíte dohledat fakta, informace, znát mezinárodní právo, principy v EU, jak komunikovat s rodinou, s médii, jak napsat diplomatickou nótu, komu ji přesně adresovat atd. K tomu patří uspořádat tiskovou konferenci, pozvat vhodné panelisty, adresně novináře, a to ve vhodný čas a na dopravně přístupné místo. Oceňuji například to, že když Cyril Svoboda zadal nějaký praktický úkol, zapojil se do práce se studenty, dělal interaktivní cvičení a nebál se zesměšnit sám sebe, nechat se na místě hodnotit studenty třeba při přípravě svého projevu. Cenné do praxe byly i praktické workshopy vyjednávání ve skupinách, hraní roli, kdy jsem museli obhajovat i přejaté závěry, protože na nich nastala shoda v rámci určitého jednání. Každý si vyzkoušel, že vystupovat za sebe je jiné než mluvit jménem někoho jiného, což diplomata potkává v životě často.
Doporučení profesionála: Aplikace nabytých vědomostí do praxe, řešení konkrétních úkolů
Porozumění toho, jak funguje například EU mi pomohlo v praxi okamžitě. Chápala jsem v praxi (což je v mém případě mediální prostředí) lépe politické souvislosti, připravovaly se mi snadněji příspěvky do novin a rozhlasu. Ve své profesi využiji i rétoriku, hlasovou přípravu atd. Vyzkoušet si přípravu projevu „naostro“ je něco jiného, než si číst ve skriptech rétoriky.
Nebo si představte situaci, že si musíte za dvě hodiny připravit projev o zastoupení žen ve vrcholových pozicích pro posluchače na teologické fakultě? Dostanete čas na přípravu a hledáte fakta,čísla, píšete… Nacvičujete projev na chodbách a pak prezentujete před pedagogy, kteří takových projevů přednesli desítky v Evropském parlamentu, na půdě ministerstva zahraničí nebo ve vládě. Výborné bylo, že chyby, které jsme udělali, jsme mohli z projevů odstranit a brilantní projev přednést znovu – žádné - doladíme to příště. Velký důraz se v Diplomatické akademii kladl na to, abychom se učili ze svých chyb.
Celá Diplomatická akademie končila dvojdenní zkouškou, psaním závěrečné práce se zahraničně politickou tematikou a předáním certifikátu o rekvalikaci akreditované MŠTM. Závěr studia jsme ukončili neformální oslavou s pedagogy.
Autor: Hana Kejhová