Národní pedagogický institut České republiky (dříve Národní ústav pro vzdělávání)

Ukotvení certifikací

Usnesením vlády ČR č. 300 ze dne 16. března 2005 bylo schváleno zavedení systému certifikace odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog (oblast sekundární a terciární prevence). Oblast primární prevence, která v souladu se zák. č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů spadá do působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT), zůstala výše uvedeným usnesením nedotčena. Usnesením vlády ČR č. 693 ze dne 7. června 2006 bylo schváleno zavedení systému certifikace v oblasti primární protidrogové prevence. Pro hodnocení kvality programů tedy vznikl systém certifikací odborné způsobilosti programů primární prevence, který byl v České republice spuštěn v roce 2006. Nástrojem pro hodnocení kvality programů primární prevence byly Standardy odborné způsobilosti programů primární prevence užívání návykových látek z roku 2005. Dále byl certifikační proces ošetřován dokumenty Certifikační řád a Metodika místního šetření. Certifikacemi programů primární prevence užívání návykových látek byla pověřena Agentura pro certifikace, zřízená při Institutu pedagogicko-psychologického poradenství České republiky.

Agentura pro certifikace zahájila svou činnost dle Příkazu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 14/2006 dne 1. 7. 2006 a její činnost byla pozastavena úředním rozhodnutím ze dne 11. 5. 2011. V letech 2006 – 2011 byly certifikace zaměřeny pouze na hodnocení kvality programů vztahujících se k prevenci užívání návykových látek a pro programy zaměřené na ostatní oblasti rizikového chování (např. záškoláctví, šikana, rasismus a xenofobie atd.) certifikace neprobíhaly a neexistoval ani nástroj hodnocení kvality.

V rámci projektu VYNSPI (Projekt CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK) byly původní standardy v letech 2011 – 2012 revidovány a přepracovány tak, aby integrovaly všechny typy rizikového chování a také dokázaly reagovat na celou šíři variant poskytovatelů preventivních programů a intervencí v ČR. Z tohoto procesu vznikly Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování, tedy návrh dokumentu, který byl klíčový pro spuštění certifikací zaměřených na celou paletu forem rizikového chování. Dále byly revidovány i související dokumenty, tedy Certifikační řád, Metodika místního šetření a Manuál certifikátora.

Dne 9. října 2012 byl Národní ústav pro vzdělávání pověřen ze strany MŠMT realizací pilotního ověření navržených dokumentů a certifikačního procesu. Dne 5. 11. 2012 požádal náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Národní ústav pro vzdělávání o obnovení činnosti Agentury pro certifikace od 1. 1. 2013 a přípravu harmonogramu činností potřebných k tomuto kroku. Činnost Agentury pro certifikace byla obnovena pod názvem Pracoviště pro certifikace. V období od ledna 2013 do října 2013 probíhaly přípravy ke spuštění inovovaného systému certifikace školské primární prevence rizikového chování.

Zajištění týmu certifikátorů

Vzhledem k rozšíření certifikací na programy primární školské prevence všech typů rizikového chování, tedy nejen užívání návykových látek, musel být v rámci příprav obnovení procesu certifikací obnoven také tým certifikátorů. Kromě zkušených expertů z dřívějšího období, ze kterých navázali kvůli pozastavení procesu již jen někteří, přibylo 20 nových certifikátorů. V průběhu ledna a února 2014 byla dokončena jejich příprava, jejíž součástí byly stáže a závěrečná zkouška. Následně byl sestaven kompletní seznam 49 certifikátorů a byl zveřejněn na webových stránkách NÚV ZDE.

Pracoviště pro certifikace zajišťuje pro certifikátory průběžně intervizní a supervizní setkání, kterých se účastní také pracovníci Pracoviště. Intervizní setkání bylo vedeno odborným garantem, supervize je realizována supervizorem PhDr. Vlastimilem Sojkou. Setkání proběhla v únoru, dubnu, červnu, říjnu a prosinci, a to v Praze a Brně. Certifikátoři si při nich vzájemně předávají zkušenosti a informace. Tato setkání jsou dále využívána pro evidenci dílčích návrhů ke zkvalitnění procesu certifikace, kterými se Pracoviště dále zabývá.

Realizovaná hodnocení kvality poskytovatelů a programů

V průběhu roku 2014 bylo realizováno 46 místních šetření a jedno dohlídkové šetření. Celkově bylo za rok 2014 zhodnoceno 72 programů ve 45 organizacích. Z tohoto počtu byla certifikace udělena 60 programům od 40 organizací. U 12 programů nebylo shledáno nedostatečné naplnění požadovaných standardů a certifikace jim nebyla udělena. To znamená, že přibližně 17% programů certifikací neprošlo. 5 organizací s 8 programy neuspělo vůbec, dalších 4 organizace potom neuspěly s jedním typem prevence, zatímco na jiný typ programů certifikát získaly.

Nejvíce programů bylo hodnoceno v únoru (10), v říjnu (10) a v květnu (9), nejméně v lednu (1) a v prosinci (3). V rámci kontroly kvality programu se realizovaný program nahlíží přímo na škole, takže v době letních prázdnin se obvykle místní šetření nekonají. V červenci a srpnu se proto žádné klasické místní šetření neuskutečnilo.

V rámci rozdělení hodnocených programů podle typů prevence na všeobecnou, selektivní a indikovanou, byly podle očekávání nejčastěji hodnoceny programy všeobecné prevence. Celkem bylo za rok 2014 hodnoceno 44 programů všeobecné prevence, 22 programů selektivní prevence a 6 programů indikované prevence. Certifikaci získalo 39 programů všeobecné prevence, 18 programů selektivní prevence a 3 programy indikované prevence. Procentuální úspěšnost jednotlivých typů programů při certifikaci za rok 2014 byla 89% úspěšných pro všeobecné, 82% pro selektivní a 50% pro indikované programy prevence. Neúspěšnost programů roste přímo úměrně v závislosti na zvyšující se náročnosti typů prevence a s tím souvisejících rostoucích nárocích dle standardů odborné způsobilosti, nejedná se tedy o překvapivou informaci.

Z hlediska regionálního rozložení bylo nejvíce posuzovaných poskytovatelů z Prahy (20 organizací) a Jihočeského kraje (11 organizací). Z Plzeňského, Pardubického, Libereckého a Zlínského kraje byla v roce 2014 posuzována pouze jedna organizace, z Karlovarského žádná.

Regionální rozložení celkového počtu zatím všech udělených 80 certifikací (za období 2013-2014) s ohledem na rozdělení certifikovaných programů po jednotlivých krajích zachycuje následující obrázek.

Velké číslo znamená celkový počet aktuálně certifikovaných programů, menší čísla značí počty programů podle dělení na typy prevence: všeobecná, selektivní a indikovaná.

Nejvíc certifikovaných programů nabízí organizace v Praze (18) a dále ve Středočeském, Jihočeském a Jihomoravském kraji (9). Oblast severozápadních Čech od Karlových Varů přes Ústí nad Labem po Liberec je naopak prozatím certifikovanými programy prevence pokryta jen minimálně.

Pracoviště pro certifikace i nadále průběžně přijímá nové žádosti a závazné objednávky k zahájení procesu hodnocení kvality v oblasti školské primární prevence rizikového chování a k realizaci místního šetření.

Výbor pro udělení certifikací odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Pracoviště pro certifikace pravidelně předkládalo výstupy z realizovaných místních šetření Výboru pro udělování certifikací (dále jen Výbor). Ten je tvořen ze zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva vnitra, Úřadu vlády ČR - Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Policie ČR, České asociace adiktologů, Asociace nestátních neziskových organizací, metodiků prevence, pedagogicko-psychologických poraden a Národního ústavu pro vzdělávání. Stěžejní činností Výboru je příprava návrhů na udělení certifikátů odborné způsobilosti pro programy primární prevence rizikového chování na základě zpracovaných protokolů a závěrečných zpráv z místních šetření. Ze všech jednání je pořizován zápis, který je součástí návrhu na udělení certifikátů.

V lednu, březnu, květnu, říjnu a listopadu 2014 proběhla setkání Výboru. Bylo na nich projednáno 90 programů primární prevence rizikového chování. Na základě návrhů Výboru z roku 2014 bylo vydáno 75 certifikátů pro 45 organizací na programy, které naplňovaly nároky na poskytovatele a programy školské primární prevence rizikového chování kladené standardy. 44 certifikátů bylo na všeobecné, 22 na selektivní a 9 na indikované programy primární prevence. Tyto organizace a programy byly zveřejněny a jsou průběžně doplňovány na webových stránkách NÚV ZDE.

Školení pro poskytovatele

Vzhledem k opakujícím se dotazům a žádostem o konzultace v rámci certifikačního procesu a zajištění co nejvyšší kvality programů primární prevence a připravenosti programů na certifikace bylo poskytovatelům programů primární prevence (možným žadatelům o certifikaci) nabídnuto školení týkající se posuzování odborné způsobilosti poskytovatelů a programů školské primární prevence rizikového chování. Nejdůležitějším bodem obsahu vzdělávání byly Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování pro všechny formy rizikového chování a seznámení s dalšími dokumenty, které upravují certifikační proces. Pracoviště pro certifikace realizovalo v červenci v pořadí již třetí školení pro poskytovatele. Červencové školení navštívilo 20 účastníků. Příprava školení pro poskytovatele se plánuje i na rok 2015.

Evaluace

V průběhu prvního pololetí 2014 byl připravován evaluační dotazník k procesům certifikace pro poskytovatele a také evaluační dotazník pro certifikátory, který byl následně distribuován jak poskytovatelům, kteří procesem certifikace prošli, tak také samotným certifikátorům, kteří se místního šetření zúčastnili.

První fáze zpracování zpětnovazebných dotazníků pro poskytovatele primární prevence a také pro certifikátory samotné, kteří prošli certifikací v prvním pololetí roku 2014, proběhla v červenci a srpnu, druhá na konci roku. Dotazníky byly a jsou i nadále rozesílány, data z nich jsou evidována a slouží pro následnou evaluaci certifikačního procesu. Data z prvního i druhého pololetí byla využita jako podklady k návrhu revize stávajících dokumentů (např. Žádost a objednávka, Certifikační řád, Metodika místního šetření, Manuál pro certifikátora) a dalším podkladům ke změnám v procesu (např. rozesílání závěrečné zprávy organizacím okamžitě po jejím obdržení Pracovištěm, nikoli až s certifikátem). Z analýzy zpětnovazebných dotazníků byla vytvořena Závěrečná evaluační zpráva z dotazníků. Práce certifikátorů i Pracoviště pro certifikace byla v odpovědích zpravidla velmi pozitivně hodnocena (odbornost, korektní vystupování, informovanost atp.). Na základě evaluačního procesu ze zaslaných dotazníků od certifikátorů a poskytovatelů programů primární prevence rizikového chování byly v průběhu roku 2014 podpořeny následující úpravy:

• Revize číselníku
• Revize žádosti a závazné objednávky
• Návrh revize Manuálu pro certifikátory, Certifikačního řádu a Metodiky místního šetření
• Rozšíření a prohloubení samotné evaluace certifikačního procesu pro získání dalších podnětů k jeho zkvalitnění a k přípravě revize Standardů. Byl vypracován systém evaluací v procesu hodnocení kvality poskytovatelů programů primární prevence rizikového chování, který zahrnuje nejen zpětnovazebné dotazníky a analýzu výstupů z místních šetření, ale také např. zpětnou vazbu od členů výboru nebo využití podnětů ze supervizních setkání
• Přehlednost a aktualizace informací na webových stránkách – v srpnu byly spuštěny nové webové stránky Národního ústavu pro vzdělávání a informace na nich jsou pravidelně aktualizovány

Dále byla realizována evaluace na základě Analýzy závěrečných zpráv a protokolů z místních šetřeních z prvního pololetí. Šlo o analýzu celkem 127 dokumentů, a to 66 závěrečných zpráv a 61 protokolů o místním šetření, které byly realizovány v období od 19. listopadu 2013 do 13. června 2014.

Ze závěrů vyplývá, že se jednotlivé zprávy liší detailností zpracování. Všechny ale obsahují podrobný rozbor naplnění schválených standardů, zjištěné nedostatky a návrhy pro rozhodnutí certifikační autority. Zpravidla existuje souvislost mezi problematičností, propracovaností a rozsahem: čím více nedostatků, tím hlubší a delší rozbor. Navržená struktura protokolů a závěrečných zpráv umožňuje dostatečně podrobný popis a transparentní hodnocení naplňování standardů. Popisovaná praxe místních šetření umožňuje dostatečně podrobný popis a transparentní hodnocení naplňování standardů. Problematické situace či rozporná stanoviska certifikačního týmu a zástupců žadatelů jsou výjimečná a jsou dobře zdokumentovaná.

Evaluace na základě porovnání závěrečných zpráv a protokolů přinesla drobné návrhy na změny ve struktuře těchto dokumentů (jde např. o určení jednoznačného místa pro témata, která se objevují na různých místech zprávy, podrobnější strukturu průběhu místního šetření, atp.), které budou zpracovány a zavedeny do praxe v průběhu roku 2015.

Informovanost

Vzhledem k tomu, že proces certifikací byl obnoven na konci roku 2013, vnímali jsme jako důležité i v roce 2014 informovat veřejnost o certifikačním procesu, a to nejen vydáním tiskové zprávy, která vyšla v únoru 2014, ale i publikováním článků v odborných časopisech (Učitelské noviny, Prevence, Zpravodaj pedagogicko-psychologického poradenství).

O systému a průběhu certifikací školské primární prevence byly poskytovány informace také na odborných a pracovních setkáních, a to jak pracovníky NÚV, tak MŠMT. Informace byly prezentovány na tuzemských i zahraničních konferencích (Polsko, Turecko; v Čechách šlo o konference PPRCH nebo Zdravé město Praha). Dále bylo o systému certifikace v oblasti primární prevence prezentováno také na pracovních setkáních k tématu primární prevence, které organizuje MŠMT, včetně metodických porad s krajskými školskými koordinátory prevence. Na webových stránkách Pracoviště pro certifikace jsou pravidelně aktualizovány informace týkající se certifikací, a to od informací pro žadatele (kteří jsou seznamováni s procesem od přípravy a podání žádosti), po seznam certifikátorů a certifikovaných organizací.