73/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 9. února 2005
o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Změna: 147/2011 Sb.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví
podle § 7 odst. 3, § 19, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4 a § 56 zákona č. 561/2004
Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon):
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen
„žák“) se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „speciální vzdělávání“)
a vzdělávání žáků mimořádně nadaných se uskutečňuje s využitím vyrovnávacích a
podpůrných opatření.
(2) Vyrovnávacími opatřeními při vzdělávání
žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním se pro účely této vyhlášky
rozumí využívání pedagogických, popřípadě speciálně pedagogických metod a
postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků, poskytování individuální
podpory v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb školy
a školských poradenských zařízení, individuálního vzdělávacího plánu a služeb
asistenta pedagoga2). Škola tato opatření poskytuje na základě pedagogického
posouzení vzdělávacích potřeb žáka, průběhu a výsledků jeho vzdělávání,
popřípadě ve spolupráci se školským poradenským zařízením.
(3) Podpůrnými opatřeními při vzdělávání žáků
se zdravotním postižením se pro účely této vyhlášky rozumí využití speciálních
metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a
učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení
předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických
služeb1), zajištění služeb asistenta pedagoga2), snížení počtu žáků ve třídě
nebo studijní skupině nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující
speciální vzdělávací potřeby žáka.
(4) Podpůrnými opatřeními při vzdělávání
mimořádně nadaných žáků se pro účely této vyhlášky rozumí využití speciálních
metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, didaktických materiálů,
poskytování pedagogicko-psychologických služeb, nebo jiná úprava organizace
vzdělávání zohledňující vzdělávací potřeby těchto žáků.
(5) Za žáky s těžkým zdravotním postižením se
pro účely této vyhlášky považují žáci s těžkým zrakovým postižením, s těžkým
sluchovým postižením, s těžkým tělesným postižením, s těžkou poruchou
dorozumívacích schopností, hluchoslepí, se souběžným postižením více vadami, s
autismem, s těžkým tělesným nebo středně těžkým, těžkým či hlubokým mentálním postižením.
Těmto žákům s ohledem na rozsah speciálních vzdělávacích potřeb náleží nejvyšší
míra podpůrných opatření.
(6) Za žáka se sociálním znevýhodněním se pro
účely poskytování vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje zejména žák
z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání
včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný
nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.
ČÁST DRUHÁ
SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 2
Zásady a cíle speciálního vzdělávání
Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u
kterých byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny na základě speciálně
pedagogického, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským
zařízením3) a jejich rozsah a závažnost je důvodem k zařazení žáků do režimu
speciálního vzdělávání. Speciální vzdělávání se poskytuje i žákům zařazeným do
škol zřízených při školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné
výchovy. 4)
§ 3
Formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním
postižením
(1) Speciální vzdělávání žáků se zdravotním
postižením5) je zajišťováno
a) formou
individuální integrace,
b) formou skupinové
integrace,
c) ve škole
samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (dále jen "speciální
škola"), nebo
d) kombinací forem uvedených
pod písmeny a) až c).
(2) Individuální integrací se rozumí
vzdělávání žáka
a) v běžné škole,
nebo
b) v případech
hodných zvláštního zřetele ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem
zdravotního postižení.
(3) Skupinovou integrací se rozumí vzdělávání
žáka ve třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním
postižením v běžné škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem
zdravotního postižení.
(4) Žák bez zdravotního postižení se
nevzdělává podle vzdělávacího programu pro vzdělávání žáků se zdravotním
postižením.
(5) Žák bez zdravotního postižení se výjimečně
a pouze po dobu nezbytně nutnou pro vyrovnání jeho znevýhodnění může vzdělávat
ve škole, třídě či studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením,
pokud
a) jde o žáka se
zdravotním znevýhodněním, který při vzdělávání v běžné škole i při zohledňování
individuálních vzdělávacích potřeb a uplatňování vyrovnávacích opatření podle §
1 odst. 2 celkově selhává, a pokud to vyžaduje jeho zájem; ustanovení § 9 odst.
1 platí obdobně. Nejméně jedenkrát za školní rok škola posoudí, zda důvody pro
vzdělávání žáka podle věty první trvají; pokud tyto důvody pominuly, navrhne
zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi návrat do původní nebo jiné běžné
školy, třídy nebo studijní skupiny,
b) jde o žáka se
sociálním znevýhodněním, který při vzdělávání v běžné škole i při zohledňování
individuálních vzdělávacích potřeb a uplatňování vyrovnávacích opatření podle §
1 odst. 2 celkově dlouhodobě selhává, a pokud to vyžaduje jeho zájem;
ustanovení § 9 odst. 1 platí obdobně. Žák se sociálním znevýhodněním může být
do školy, třídy či studijní skupiny zařazen nejdéle na dobu 5 měsíců; po dobu,
po kterou je žák takto zařazen, zůstává žákem původní školy.
§ 4
Školy při zdravotnických zařízeních
1) V mateřské a základní škole při
zdravotnickém zařízení se mohou vzdělávat žáci se zdravotním oslabením nebo
žáci dlouhodobě nemocní umístění v tomto zdravotnickém zařízení, pokud to
jejich zdravotní stav umožňuje. Základní školy mohou poskytovat podle svých
možností individuální konzultace ve všeobecně vzdělávacích předmětech i žákům
středních škol umístěným v tomto zdravotnickém zařízení.
(2) K zařazení do školy při zdravotnickém
zařízení se vyžaduje doporučení ošetřujícího lékaře a souhlas zákonného
zástupce žáka. Rozsah a organizaci výuky žáka určuje ředitel školy po dohodě s
ošetřujícím lékařem.
§ 5
Typy speciálních škol
Typy
speciálních škol pro účely jejich označování6) jsou:
a) mateřská škola
pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově postižené, střední škola pro
zrakově postižené (střední odborné učiliště pro zrakově postižené, odborné
učiliště pro zrakově postižené, praktická škola pro zrakově postižené,
gymnázium pro zrakově postižené, střední odborná škola pro zrakově postižené),
konzervatoř pro zrakově postižené,
b) mateřská škola
pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově postižené, střední škola
pro sluchově postižené (střední odborné učiliště pro sluchově postižené,
odborné učiliště pro sluchově postižené, praktická škola pro sluchově
postižené, gymnázium pro sluchově postižené, střední odborná škola pro sluchově
postižené),
c) mateřská škola
pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé,
d) mateřská škola
pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně postižené, střední škola pro
tělesně postižené (střední odborné učiliště pro tělesně postižené, odborné
učiliště pro tělesně postižené, praktická škola pro tělesně postižené,
gymnázium pro tělesně postižené, střední odborná škola pro tělesně postižené),
e) mateřská škola logopedická, základní škola
logopedická,
f) mateřská škola speciální, základní škola
praktická, základní škola speciální, odborné učiliště, praktická škola,
g) základní škola pro žáky se specifickými
poruchami učení, základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování,
h) mateřská škola při zdravotnickém zařízení,
základní škola při zdravotnickém zařízení, základní škola speciální při
zdravotnickém zařízení.
§ 6
Individuální vzdělávací plán
(1) Individuální vzdělávací plán 7) se stanoví v
případě potřeby především pro individuálně integrovaného žáka, žáka s hlubokým
mentálním postižením, případně také pro žáka skupinově integrovaného nebo pro
žáka speciální školy.
(2) Individuální vzdělávací plán vychází ze školního
vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů speciálně pedagogického
vyšetření, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením,
popřípadě doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo
odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka
nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro zajištění speciálních
vzdělávacích potřeb žáka.
(3) Individuální vzdělávací plán je součástí
dokumentace žáka.
4) Individuální vzdělávací plán obsahuje:
a) údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu
poskytování individuální speciálně pedagogické nebo psychologické péče žákovi
včetně zdůvodnění,
b) údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a
obsahové rozvržení učiva, včetně případného prodloužení délky středního nebo
vyššího odborného vzdělávání, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a
plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu konání závěrečných zkoušek, maturitních
zkoušek nebo absolutoria,
c) vyjádření potřeby dalšího pedagogického
pracovníka nebo další osoby podílející se na práci se žákem a její rozsah; u
žáka střední školy se sluchovým postižením a studenta vyšší odborné školy se
sluchovým postižením se uvede potřebnost nezbytných tlumočnických služeb a
jejich rozsah,8) případně další úprava organizace vzdělávání,
d) seznam kompenzačních, rehabilitačních a
učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů nezbytných pro
výuku žáka nebo pro konání příslušných zkoušek,
e) jmenovité určení pedagogického pracovníka
školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při
zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka,
f) předpokládanou potřebu navýšení finančních
prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle
zvláštního právního předpisu, 9)
g) závěry speciálně pedagogických, popřípadě
psychologických vyšetření.
(5) Individuální vzdělávací plán je vypracován
zpravidla před nástupem žáka do školy, nejpozději však 1 měsíc po nástupu žáka
do školy nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Individuální
vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku
podle potřeby.
(6) Za zpracování individuálního vzdělávacího
plánu odpovídá ředitel školy. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve
spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo
zletilým žákem.
(7) Ředitel školy seznámí s individuálním
vzdělávacím plánem zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto
skutečnost potvrdí svým podpisem.
(8) Školské poradenské zařízení sleduje a
dvakrát ročně vyhodnocuje dodržování postupů a opatření stanovených v
individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci
žáka poradenskou podporu. V případě nedodržování stanovených opatření informuje
o této skutečnosti ředitele školy.
(9) Ustanovení odstavců 6 a 7 se vztahují na
změny v individuálním vzdělávacím plánu obdobně.
§ 7
Asistent pedagoga
(1) Hlavními činnostmi asistenta pedagoga 2) jsou:
a) pomoc pedagogickým pracovníkům školy při
výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a zákonnými
zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází,
b) podpora žákům při přizpůsobení se školnímu
prostředí,
c) pomoc žákům při výuce a při přípravě na
výuku,
d) nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním
postižením při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných
školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku
uskutečňuje vzdělávání.
(2)
Žádost o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga obsahuje název a sídlo
právnické osoby, která vykonává činnost školy, počet žáků a tříd celkem, počet
žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, dosažené vzdělání asistenta
pedagoga, předpokládanou výši platu nebo mzdy, zdůvodnění potřeby zřízení
funkce asistenta pedagoga, cíle, kterých chce ředitel školy zřízením této
funkce ve škole dosáhnout, a náplň práce asistenta pedagoga.
§ 8
Organizace speciálního vzdělávání
(1) Forma a obsah speciálního vzdělávání žáka
a míra podpůrných opatření se stanoví podle rozsahu speciálních vzdělávacích
potřeb žáka.
(2) Speciální vzdělávání a podpůrná opatření
doporučená školským poradenským zařízením zabezpečuje škola ve spolupráci se
školským poradenským zařízením.
(3) Ve třídě mateřské školy samostatně zřízené
pro děti se zdravotním postižením je rozsah výuky předmětů speciálně pedagogické
péče nejvýše 3 hodiny denně.
(4) Žáci se zdravotním postižením, kteří se
vzdělávají v základní škole nebo třídě základní školy samostatně určené pro
tyto žáky, mohou mít na prvním stupni nejvýše 5 vyučovacích hodin v dopoledním
vyučování a 5 vyučovacích hodin v odpoledním vyučování; na druhém stupni
nejvýše 6 vyučovacích hodin v dopoledním vyučování a 6 vyučovacích hodin v
odpoledním vyučování.
(5) Ve třídách, odděleních a studijních
skupinách zřízených pro žáky se zdravotním postižením mohou být zařazeni žáci 2
i více ročníků, popřípadě i prvního a druhého stupně.
(6) Ve třídách a studijních skupinách
zřízených pro žáky s těžkým zdravotním postižením a ve třídách škol při
psychiatrických léčebnách mohou zabezpečovat výchovně vzdělávací činnost souběžně
3 pedagogičtí pracovníci, z nichž alespoň 1 je asistent pedagoga.
(7) Ve třídách, odděleních a studijních
skupinách, ve kterých se vzdělává žák se zdravotním postižením, může se
souhlasem ředitele školy a zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka působit
osobní asistent, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává
činnost školy.
(8) Ve vybraných předmětech se žáci se
zdravotním postižením v rámci svých možností mohou vzdělávat společně s
ostatními žáky školy a být zapojeni do všech činností školy v době mimo
vyučování.
(9) Pro osoby s těžkým mentálním postižením,
více vadami nebo autismem, které nezískaly základy vzdělání, může základní
škola speciální organizovat kursy k jejich získání.
§ 9
Zařazování žáků se zdravotním postižením do
speciálního vzdělávání
(1) Žáka lze zařadit do školy, třídy nebo
studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením nebo převést do
vzdělávacího programu upraveného pro žáky se zdravotním postižením jen:
a) na základě
písemného doporučení školského poradenského zařízení, jehož součástí je
navržení konkrétních podpůrných opatření,
b) po projednání se
zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem, včetně poskytnutí srozumitelného
poučení podle přílohy k této vyhlášce; přiměřeného poučení se dostane také
nezletilému žákovi,
c) s informovaným
souhlasem uděleným zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem na formulář
zpracovaný podle přílohy k této vyhlášce v případě základního vzdělávání.
(2) Zařazení žáka podle odstavce 1 může
předcházet diagnostický pobyt. Diagnostický pobyt trvá, jde-li o zařazení do
formy vzdělávání podle § 3 odst. 1 písm. a) nebo b), 2 až 6 měsíců, a jde-li o
zařazení do formy vzdělávání podle § 3 odst. 1 písm. c) nebo d), 1 až 3 měsíce.
Po dobu diagnostického pobytu zůstává žák žákem původní školy. Ustanovení § 9
odst. 1 se použije obdobně. O průběhu diagnostického pobytu vydá školské
poradenské zařízení zletilému žáku nebo zákonnému zástupci žáka zprávu a
doporučení obsahující návrhy vzdělávání žáka. Zpráva a doporučení se vydávají
nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení diagnostického pobytu.
(3) Dojde-li k významné změně speciálních
vzdělávacích potřeb žáka se zdravotním postižením, zařazení tohoto žáka do
režimu speciálního vzdělávání přezkoumá školské poradenské zařízení a případně
navrhne úpravu tohoto režimu. V případě přeřazení do jiného vzdělávacího
programu zařadí ředitel školy žáka do ročníku, který odpovídá dosaženým
znalostem a dovednostem žáka.
§ 10
Počty žáků
1) Třída, oddělení a studijní skupina zřízená
pro žáky se zdravotním postižením a třída ve škole při zdravotnickém zařízení
má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím
potřebám žáků. Třída, oddělení a studijní skupina zřízená pro žáky s těžkým
zdravotním postižením má nejméně 4 a nejvíce 6 žáků.
(2) Do třídy nebo studijní skupiny zřízené pro
žáky se zdravotním postižením mohou být na základě žádosti zletilého žáka nebo
zákonného zástupce žáka a písemného doporučení školského poradenského zařízení
zařazeni i žáci s jiným typem zdravotního postižení nebo se zdravotním
znevýhodněním. Jejich počet nepřesáhne 25 % nejvyššího počtu žáků ve třídě nebo
studijní skupině podle odstavce 1. Ustanovení § 3 odst. 4 a 5 a § 9 odst. 1
nejsou dotčena.
(3) Ředitel školy může dělit třídy, oddělení a
studijní skupiny na skupiny v souladu se školním vzdělávacím programem,
pedagogickými, hygienickými, ekonomickými a prostorovými podmínkami, 10)
požadavky na bezpečnost žáků a ochranu jejich zdraví a charakterem předmětu.
(4) Ve třídě běžné mateřské, základní nebo
střední školy, v oddělení běžné konzervatoře a ve studijní skupině běžné vyšší
odborné školy lze s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků
individuálně integrovat nejvýše 5 žáků se zdravotním postižením.
(5) Při odborném výcviku ve střední škole
samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením se skupiny naplňují do
počtu stanoveného zvláštním právním předpisem, 11) v ostatních případech se
skupina při praktickém vyučování naplňuje do počtu 6 žáků.
(6) Speciální škola a škola při zdravotnickém
zařízení má nejméně 10 žáků.
§ 11
Péče o bezpečnost a zdraví žáků
(1) V jedné skupině žáků se zdravotním
postižením při koupání a plaveckém výcviku neplavců se zdravotním postižením
připadají na 1 pedagogického pracovníka nejvýše 4 žáci; vyžaduje-li to
zdravotní stav žáka, je možné ve škole při zdravotnickém zařízení a s žáky s
těžkým zdravotním postižením konat plavecký výcvik individuálně.
(2) Lyžařský výcvik provádí 1 pedagogický
pracovník s nejvýše 8 žáky se zdravotním postižením. U žáků slabozrakých a žáků
s tělesným postižením připadá na 1 pedagogického pracovníka nejvýše 6 žáků, u
žáků nevidomých na 1 pedagogického pracovníka připadá 1 žák.
(3) Přesahuje-li počet žáků při akci mimo
místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, 12) počet žáků stanovený na příslušnou
třídu nebo skupinu, zabezpečí ředitel školy dozor další zletilé osoby, která je
způsobilá k právním úkonům a je v pracovněprávním vztahu k právnické osobě,
která vykonává činnost školy.
(4) Ředitel speciální školy může pro žáky se
zdravotním postižením zajistit léčebně preventivní a rehabilitační péči.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 15
Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, vztahují
se na speciální vzdělávání žáků a vzdělávání žáků mimořádně nadaných obecné předpisy
upravující oblast předškolního, základního, středního a vyššího odborného
vzdělávání.
§ 16
1) Pokud učební plány a učební osnovy vydané
podle dosavadních právních předpisů a konkretizované školou neobsahují části
nebo údaje, u kterých tato vyhláška stanovuje, aby byly stanoveny školním
vzdělávacím programem, ředitel školy je doplní s platností od 1. září 2005.
(2) Podle § 10 se postupuje od 1. září 2005.
Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
§ 17
Zrušuje se vyhláška Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních
mateřských školách.
§ 18
Účinnost
Tato vyhláška nabývá
účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministryně:
JUDr. Buzková v. r.
Příloha:
Minimální rozsah údajů a informací pro udělení
informovaného souhlasu se zařazením žáka do některé
z organizačních forem vzdělávání podle § 3 této vyhlášky a s převedením žáka do
vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením (§ 49 odst. 2 zákona č.
561/2004 Sb.) v základním vzdělávání
Zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák
obdrží srozumitelné poučení především o:
a) právech a
povinnostech žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků ve vztahu k plnění
povinné školní docházky,
b) organizačních
formách vzdělávání, jejich rozdílech a souvisejících organizačních změnách,
c) struktuře
vzdělávacích programů (RVP ZV, RVP ZV, část. D, kapitola 8, RVP ZV - příloha
upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, RVP pro obor vzdělání
základní škola speciální - díl I a II, školní vzdělávací program),
d) rozdílech ve
vzdělávacích programech a rozdílech ve výstupních klíčových kompetencích,
e) organizačních
změnách, které v souvislosti s převodem do jiného vzdělávacího programu mohou
nastat,
f) podpůrných nebo
vyrovnávacích opatřeních, která mohou žákovi pomoci zvládat stávající
vzdělávací program,
g) možnosti
diagnostického pobytu podle § 9 odst. 2,
h) možnosti
vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,
i) možnostech
dalšího vzdělávání a profesního uplatnění.
Poučení provedl/a (datum, jméno, funkce ve
škole, podpis):
Prohlašuji, že jsem byl/a podrobně a
srozumitelně informován/a o možnostech a důsledcích vzdělávání svého dítěte
podle vzdělávacího programu (uvede se příslušný vzdělávací program) a o
možnostech a důsledcích jeho vzdělávání ve zvolené organizační formě vzdělávání
(uvede se příslušná forma) a že jsem informacím porozuměl/a. Před podpisem
informovaného souhlasu jsem měl/a možnost klást otázky a dostatečně zvážit podané
odpovědi. Rozumím všem sdělením a souhlasím s nimi. Na základě poskytnutých
informací souhlasím se zařazením svého dítěte (jméno a příjmení, datum
narození) do zvolené formy vzdělávání a s jeho vzděláváním podle výše uvedeného
vzdělávacího programu.
Datum, jméno, podpis zákonného zástupce žáka nebo
zletilého žáka:
________________
1) Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb.
2) § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. § 16 odst. 9 školského zákona.
3) § 16 odst. 5 školského zákona.
4) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 476/2004 Sb. a zákona č. 563/2004 Sb.
5) § 16 odst. 2 školského zákona.
6) § 7 odst. 3 školského zákona.
7) § 18 školského zákona.
8) § 8 odst. 3 zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.
9) Vyhláška č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro zvýšení krajských normativů (vyhláška o krajských normativech).
10) § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
Vyhláška č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení.
11) Nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.
12) § 144 odst. 1 písm. g) školského zákona.