Předčasné odchody žáků ze středních škol

V současném období ekonomické krize a stále rostoucích požadavků zaměstnavatelů představuje nízké vzdělání absolventů významnou překážku pracovního uplatnění a riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Proto vznikla v rámci projektu VIP Kariéra II publikace „Předčasné odchody žáků ze středních škol“, která přináší nejenom statistické údaje o různých způsobech ukončení studia na středních školách, ale zabývá se i možnostmi prevence a podpory návratu mladých lidí do procesu vzdělávání.


Stěžejní část publikace se zaměřuje na názory pracovníků škol a úřadů práce na důvody odchodu ze školy a zejména způsoby prevence a intervence, které při řešení problémů ve své praxi využívají. Podle názoru pedagogických a poradenských pracovníků škol souvisí předčasné odchody z učebních oborů často s nezájmem o studium, s nízkou motivací, špatnou adaptací nebo nedostatečnou podporou vzdělávání ze strany rodiny. U maturitních oborů je relativně častějším důvodem odchodu žáků nevhodná volba vzdělání a s tím související nezájem a špatný prospěch. Důležitou součástí komplexních opatření zaměřených proti předčasným odchodům ze středních škol je prevence. Šetření ukázalo, že školy ve své praxi využívají jak plošné, tak i individuálně zaměřené metody prevence a včasného vyhledávání ohrožených žáků. Na převážné většině dotázaných škol mají žáci možnost individuálně se obrátit v případě problémů na školního psychologa nebo výchovného poradce (pravidelně 73 %). V této souvislosti školy zdůrazňují potřebu navázání osobního kontaktu a získání důvěry již na začátku studia, aby se žáci v případě obtíží mohli obrátit na již „známého“ člověka. K často používaným metodám řešení vznikajících problémů patří pohovory s vybranými žáky (66 %). Z plošných metod vyhledávání potenciálně ohrožených žáků školy nejčastěji uváděly sociometrické metody a mapování klimatu ve třídě (43 %), dotazníky zaměřené na protidrogovou prevenci (40 %) nebo využití screeningu v rámci adaptačního kurzu (26 %).
Šetření se dále zaměřilo i na oblast intervence, která řeší situaci žáků aktuálně ohrožených odchodem ze studia. K nejčastěji nabízeným řešením patří pomoc školního psychologa nebo poradce (pravidelně 86 % škol), nabídka konzultací a doučování (74 %) a pohovory s rodiči (79 %). Součástí řešení problémové situace jsou tyto postupy prakticky na všech dotázaných školách. Většina škol v případě rizika odchodu žáka rovněž standardně spolupracuje s pedagogicko-psychologickými poradnami. K častým způsobům řešení problémové situace patří i návrh přestupu žáka na jiný obor v rámci školy, pokud se na škole vhodný obor vyučuje (45 %).
Další oblastí, které je věnována pozornost, jsou efektivní a účinné nástroje motivace žáků k úspěšnému dokončení studia na střední škole. Důležité je podle odborníků větší zapojení žáků např. prostřednictvím žákovských soutěží a ukázání konkrétní pracovní perspektivy na základě těsnější spolupráce škol se zaměstnavateli (praxe, exkurze, besedy se zástupci firem, ukázky techniky…).
Významnou motivační roli k dokončení studia, zejména pro žáky ze sociálně slabších rodin, představuje finanční podpora ve formě stipendií z rozpočtu krajů nebo stipendijních programů firem. Jejich význam spočívá v posílení zájmu o žádané obory a nastavení pravidel i požadavků v oblasti docházky a prospěchu, navíc podněcuje žáky k větší odpovědnosti.
Celý text publikace je dostupný na stránkách informačního systému www.infoabsolvent.cz.
Jana Trhlíková