P-KAP

Je to zajímavá cesta digitalizace vzdělávání v oblasti přírodních věd,“ říká Mgr. Lukáš Rosůlek, ředitel Gymnázia, SOŠ a VOŠ Nový Bydžov ke vzdělávacímu SW Corinth obsahujícímu knihovny s tématy přírodovědných předmětů.  Ve škole jím byly vybaveny dvě učebny (ve vybraných ZŠ a SŠ Královéhradeckého kraje jich bylo celkem 60).  Součástí dodávky jsou též výsuvné tabulové systémy, televize a tablety PC. Na zvýšení kvality i atraktivnosti přírodovědných předmětů se ve škole podílejí i nové experimentální systémy Vernier a chystaná rekonstrukce laboratoří. Po ní se učebny gymnázia otevřou i žákům místních základních škol, například pro laboratorní práce, ale i některá výuková témata lze učit s využitím nejmodernějších pomůcek přímo tady.

Testování novinky

RNDr. Čeněk Kodejška, Ph.D., vyučující matematiky a fyziky na gymnáziu v Novém Bydžově, patří k okruhu odborníků z pedagogické komunity, kteří se podílejí na připomínkování a tvorbě produktů Corinth stejnojmenné české firmy, zabývající se vývojem interaktivních výukových 3D pomůcek. Podle ředitele pro vztahy se školami Martina Bukáčka je důležité zavádět nové cesty ve vzdělávání postupně – pilotovat, aby se měřila úspěšnost, vyhodnocovat překážky a sdílet příklady úspěšného využití v praxi. „Zpětná vazba od pedagogů je pro nás velmi důležitá. Ať už jde o připravované funkcionality, u kterých si potřebujeme ověřit, zda je náš směr vývoje správný, nebo o testování hotových novinek. Jako forma odměny dobře funguje licence aplikace zdarma, s níž učitelé pracují,“ vysvětluje zástupce firmy. 

Využití každého tematického modulu se však odvíjí také od úrovně zpracování příslušných témat. K připomínkám z novobydžovského gymnázia patřilo i upozornění, že některé moduly standardní gymnaziální úrovni studia vyhovují, zatímco jiné jsou vhodné spíše pro druhý stupeň základních škol. Z vyjádření zástupce firmy vyplývá, že vzdělávací SW cílí na široký mezinárodní trh a snaží se vyhovět často odlišným požadavkům národních vzdělávacích programů a kurikul. Na základě připomínek středních škol začíná firma ve spolupráci s garantem odborné náplně, UK Praha, některá témata rozpracovávat do větší hloubky a pro vyšší stupně, „ať už v podobě dalšího obsahu, nebo doplňování detailů do stávajícího obsahu, abychom pokryli potřeby středních škol, a především pak víceletých gymnázií,“ konstatuje ředitel pro vztahy se školami.

Proškolení pedagogů

Krajský projekt nepočítal jen s materiálním vybavením učeben, myslel rovněž na odbornou přípravu pedagogů pro práci s novou vzdělávací aplikací. Ve spolupráci s Corinthem a Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy proběhlo od dubna do června 2019 šest dvoudenních kurzů (vždy v pátek a v sobotu) ve školicím středisku PedF UK v Brandýse nad Labem, které měly učitele především seznámit s možnostmi jednotlivých modulů a jejich zapojení do výuky. Počátkem školního roku 2019/2020  se v Hradci Králové uskutečnilo setkání pedagogů, kteří aplikaci využívají, s jejími tvůrci, zaměřené na výměnu zkušeností, inspirací a podnětů.

Díky své erudici se jedním ze školitelů stal i pedagog Čeněk Kodejška. To je podle ředitele Rosůlka citelná výhoda i pro školu, protože má přímo ve sborovně odborníka, který může například okamžitě proškolit nového kolegu.

Cesty novinky do výuky

Využívat inovace ve vzdělávání a aktivně pracovat s novou technikou škola ukotvila ve svém školním vzdělávacím programu i v tematických plánech. Učitelé sami i ve spolupráci s kolegy hledají konkrétní cesty k naplnění tohoto cíle. Například fyzikář Čeněk Kodejška má výuku postavenou na experimentech. Díky podpoře ředitele se do školy znovu vrátila laboratorní cvičení, škola koupila pro přírodovědné obory moderní měřicí systémy Vernier umožňující měření v laboratoři i v terénu. „S těmi začíná kolega Kodejška hned v prvním ročníku, naváže Corinthem, už má naplánované, kdy, jak a k čemu tento sowtware při výuce využije,“ říká ředitel Rosůlek. Pro sedm dalších kolegů, kteří se v uplynulých měsících s aplikací teprve seznámili, se jedná o novinku, kterou budou zařazovat do výuky postupně. A první postřehy?  „Hlavně to musím nastudovat, připravit si, co zakomponuju do své prezentace nebo do klasické výuky.“ „Výhoda je, že to mohu kombinovat s kreslením a psaním na tabuli. Mám tu k dispozici tři prostory, dvě tabule a obrazovku, to je přínos.“ „Biologie člověka odpovídá úrovni gymnázia, zajímavé jsou i rostliny s možností zvětšení až na úroveň buněčné stavby listu, ale třídění není systematické.“ „Mám v hodině nabitý program, hraní s obrázky zdržuje, mohu mu věnovat maximálně 10 minut.“ „Pro maturanty to nebude, ti se musí učit, ne se dívat na obrázky.“ „Například na výklad Keplerových zákonů je to velmi dobré, kreslím na tabuli a v programu se to pohybuje.“

Možnosti využití ve výuce souvisejí rovněž s úrovní zpracování daných témat. „V některých předmětech jsme limitováni obsahem, učitelé mohou SW využívat ke zpestření výuky, ale nemohou ji na něm postavit,“ vysvětluje ředitel Rosůlek. „Aplikace je kompatibilní s MS Office.  Učitel si může připravit hodinu, vytisknout materiály, využívat připravené otázky a úkoly pro žáky a samozřejmě vkládat své vlastní podle potřebné míry náročnosti,“ doplňuje. Zastává názor, že ředitel musí v pedagogickém sboru podporovat nadšence-inovátory a mít zároveň pochopení pro některé starší, spíše konzervativní kolegy, jejichž přístup k novinkám obecně je rezervovanější. Sám se přiklání k názoru, že do inovativních technologií, vč. virtuální reality je vhodné investovat. „Digitalizace je jednou z priorit našeho školního akčního plánu. Už nyní je ale třeba myslet na budoucí potřeby financování dalších moderních pomůcek, aktualizací, laboratorního materiálu atd. Škola je schopna se na něm částečně podílet, ale bez sociálních partnerů se neobejde,“ konstatuje ředitel Rosůlek.

---

 INSPIRACE PRO ŠKOLNÍ AKČNÍ PLÁNY

Podpora polytechnického vzdělávání

• Polytechnické vzdělávání, potažmo rozvoj digitálních kompetencí jako důležitá priorita ŠAP je zároveň podpořena příslušnou úpravou školního vzdělávacího programu a tematických plánů příslušných předmětů, v nichž se explicitně počítá s využíváním inovativních prvků, nových technologií apod.
• Při zavádění nových metod práce, nových technologií, výukového HW a SW do výuky (a života školy obecně) atd. je důležitá podpora iniciativních učitelů-tahounů změny ze strany vedení.
• Významná je také podpora učitelů, kteří mají z inovací spíše obavy, v tom, že jsou schopni technické a technologické novinky přijmout, naučit se s nimi pracovat a aktivně je využívat (proškolení, stáže, systém kolegiální pomoci, sdílení zkušeností, tandemová výuka apod.)
• Pokud je u nových produktů možnost zapojit se do systému poskytování zpětné vazby při praktickém využívání produktů, může být pro školu výhodnější nabídku přijmout – podle konkrétních podmínek lze ustanovit některého z pedagogů-tahounů změny koordinátorem, který zprostředkovává komunikaci mezi pedagogy a příslušným sociálním partnerem.
• Inovativní prvky na podporu polytechnického vzdělávání, které škola zavádí, je vhodné využít v PR školy (komunikovat směrem k obci, veřejnosti, rodičům, informovat na webových stránkách školy, na sociálních sítích apod.).

 V procesu školního akčního plánování najdeme i významné přesahy, zejména do tematických oblastí:

 Odborné vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli

Zavádění inovativních metod a digitalizace do výuky je žádoucí rovněž v oborech odborného vzdělávání, které se proměňují a rozvíjejí velmi rychle. Právě pronikání těchto forem a metod může obory odborného vzdělávání v očích potenciálních uchazečů i současných žáků více zatraktivnit a přiblížit je díky tomu také potřebám trhu práce. Ve spolupráci se zaměstnavateli mohou vznikat digitální vzdělávací materiály, které třeba usnadní aplikovanou výuku některých předmětů. Může jít rovněž o spolupráci při úpravách školního vzdělávacího programu, např. ve smyslu jeho částečné modularizace či tandemovou výuku s odborníkem z praxe, stejně tak jako o stáže učitelů ve firmě/na výzkumném pracovišti, které by podpořily rozvoj digitálních kompetencí pedagogických pracovníků

 Školy jako centra celoživotního učení

V této oblasti jde zejména o plánování a realizaci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Digitální kompetence

Zavádění nového interaktivního výukového SW je příkladem propojování digitálních kompetencí učitelů i žáků s výukou, ilustruje přirozený průnik této oblasti do jednotlivých předmětů. Z pohledu tvorby a naplňování školního akčního plánu je vhodné při zavádění nových digitálních technologií věnovat pozornost zajištění jejich bezproblémovému používání v hodinách. 

• Nezbytné je zaškolení učitelů a následné sdílení pozitivních zkušeností i problémů,
• V případě instalace některých náročnějších technologických novinek je vhodné zvážit i využití ICT technika, který by byl schopen operativně řešit technické problémy, na které mohou někteří pedagogové narazit, zejm. v počátečních fázích práce s novinkou ve výuce. (Opakované neřešené problémy tohoto typu mohou vést k poklesu zájmu pedagoga o využívání těchto technologií v hodinách.) Tuto pozici lze hradit např. z šablon II pro SŠ a VOŠ (šablona 2.III/17 Zapojení ICT technika do výuky v SŠ).
• Dalším důležitým tématem plánování je budoucí financování aktualizací, rozšiřování SW apod. a zvážení, zda je v možnostech školy, nebo je třeba hledat další zdroje (sociální partneři, zřizovatel, dotační tituly aj.).

 Foto: Archiv projektu IKAP Královéhradeckého kraje