Dotazníkové šetření v souvislostech
V letech 2015/16 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti Podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.
Jak probudit žákovskou iniciativu a podnikavost?
Podle výsledků dotazníkového šetření II realizovaného projektem P-KAP relativně malá část škol (21 %) využívá aktivitu „Práce žáků v reálné školní firmě“, přestože většina škol by mohla školní firmu v určité formě provozovat. Odborné školy to mají v tomto směru jednodušší, neboť mívají učební obory s odborným výcvikem, který probíhá ve škole, a často při něm žáci pracují na reálných zakázkách – ale vnímají to skutečně jako školní „firmu“? Mají možnost se (kreativně) uplatnit a naučit se, jak firma funguje? Gymnázia mají situaci složitější, nicméně i zde jsou možnosti pro „školní firmy“, popř. spolupráce s Junior Achievement (využívá jen 24 % vč. fiktivních firem) – např. občerstvení či kavárna ve škole, mediální studio apod. Jako překážku 47 % škol identifikovalo „Malý zájem žáků o ekonomické aktivity, cvičení, projekty“, z čehož vyplývá otázka: Jak motivovat žáky k zajímavým aktivitám? Nabízí škola dostatek příležitostí?
Žákovské firmy a jak na ně
Z dotazníkového šetření II realizovaného projektem P-KAP vyplynulo, že relativně málo škol využívá aktivitu „Žáci se aktivně podílejí na činnosti fiktivní firmy a JA“. Nízká míra zapojení „firmy“ do výuky (CEFIF nebo JA firma 24 %, „školní“ firma 21 %) může být způsobena nedostatkem finančních prostředků, který školy uvádí jako jednu z hlavních překážek podpory podnikavosti. Provozování firmy ale není tak nákladné, některé kraje navíc fiktivní nebo JA firmy již nyní podporují, takže je dobré toho využít a vyzkoušet to. V každém případě existuje několik desítek příkladů dobré praxe z realizace firem, minipodniků apod., ať už ve fiktivní, nebo reálné formě. Jak bylo zmíněno, často (59 %) byla uváděna překážka „Nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku“. Překážku mohou alespoň dočasně vyřešit projekty krajů, které tyto aktivity finančně podpoří. Z dlouhodobého hlediska si musí škola zajistit nějakou formu financování – buď ve spolupráci se zřizovatelem, nebo se zaměstnavateli, rodiči apod. (optimálně kombinací zdrojů).
Proč mít ve škole koordinátora podnikavosti?
Z dotazníkového šetření II realizovaného projektem P-KAP vyplynulo, že pouze 14 % škol má koordinátora, který se stará o podporu podnikavosti („Pověřený pracovník školy se stará o aktivity na podporu podnikavosti, koordinování učitelů“). Jako častá překážka rozvoje podnikavosti (uvedlo ji 42 % škol) byl identifikován „Nedostatek výukových materiálů, pomůcek a metodik“, kterou může vyřešit právě koordinátor podnikavosti. Není totiž problém v tom, že by na trhu nebyly výukové materiály a pomůcky, ale spíše v tom, že o nich školy a učitelé nevědí. Koordinátor má mj. za úkol hledat různé vhodné materiály a pomůcky.