Inspirace pro kraje: Sdílené polytechnické učebny

V dotazníkovém šetření potřeb škol, realizovaném projektem P-KAP koncem roku 2018, se potvrdilo, že v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání vnímají střední školy jako významné překážky nedostatečné znalosti žáků (deklaruje 58 % SŠ) a jejich nízkou motivaci ke studiu polytechnicky zaměřených předmětů (57 %). Téměř 60 % škol se snaží zlepšit situaci motivačními akcemi pro žáky ZŠ (referuje o nich 72 % SOU, 61 % SOŠ).  Hodnotí-li školy vlastní podmínky pro výuku či zájmové aktivity, polovinu z nich brzdí zastaralé vybavení IT (zlepšit kvalitu IT a zvýšit počty zařízení by uvítalo 72 % škol), téměř 40 % škol se potýká s nevhodným či žádným vybavením laboratoří, odborných učeben či dílen (potřebu zlepšit toto zázemí deklaruje 69 % škol), čtvrtina škol referuje o nízké podpoře zaměstnavatelů a plných 60 % nemá finance na úhradu vedení nepovinných předmětů, které by rozvíjely zájem žáků.

Mnohé střední školy se samy snaží o zlepšování podmínek pro výuku vlastních žáků a o spolupráci s okolními ZŠ. Podpora a rozvoj polytechnického vzdělávání je však komplexní téma vyžadující, vzhledem k nemalým investičním nákladům do nezbytného špičkového vybavení škol a s ním souvisejícího vzdělávání pedagogů, strategické plánování nejen na úrovni jednotlivých škol, ale i celých územních celků – proto se také tato oblast opakovaně stala v řadě krajů jednou z priorit krajských akčních plánů.

franck-v-jIBMSMs4_kA-unsplash.jpg

Efektivní cestou k podpoře polytechnického vzdělávání se jeví podnícení zájmu nejmladší generace o svět vědy a techniky již od raného věku. Ukazuje se však, že základním školám samotným se zcela nedaří zvýšit zájem dětí – často kvůli nedostatkům v materiálním vybavení i odborných kompetencích pedagogů. Řešením může být budování sdílených polytechnických učeben v prostorách vybraných SŠ, jež jsou sdíleny s žáky základních, ale i mateřských škol a s jejich pedagogy. Tyto sdílené prostory zvyšují díky minimální dojezdové vzdálenosti průběžnou dostupnost technického, přírodovědného a environmentálního vzdělávání pro širokou cílovou skupinu žáků, ať již se realizuje v rámci školních či mimoškolních aktivit.

V některých krajích již jsou k dispozici první výsledky z praxe těchto sdílených polytechnických učeben nesoucích různá označení (centra interaktivní výuky, polytechnická hnízda, centra odborného výcviku…). Jedná se jak o spádové dílny, v nichž se mohou žáci seznamovat s materiály, nářadím a dalším vybavením souvisejícím s různými obory, ale i o polytechnické učebny s hi-tech vybavením různého oborového zaměření. Kromě standardních výukových prostor existují pozitivní zkušenosti též s variantou mobilních učeben či dílen (polytechbus, kamion vybavený jako učebna pro výuku elektroniky hydraulických technologií, pneumatických systémů aj.).

Při plánování zmíněných aktivit je na úrovni krajů třeba vycházet z reálné situace a potřeb daného kraje (existující síť škol, jejich zaměření, rozmístění, dlouhodobé plány v této oblasti), z požadavků a možností SŠ (uvedených např. ve školních akčních plánech), z potřeb MŠ, ZŠ, výstupů Místní akčních plánů. Pozitivním prvkem může být zapojení firemních partnerů do budování sdílených polytechnických učeben – nejen z hlediska finančního, ale též s ohledem na soulad vzdělávací nabídky s potřebami současného a budoucího pracovního trhu a na posílení vazeb škol se sociálními partnery.

 http://archiv-nuv.npi.cz/p-kap/kraje-v-podpore-polytechnickeho-vzdelavani

Foto: Unsplash, fotobanka zdarma (Franck V on Unsplash)