Digitální kompetence, Národní pedagogický institut České republiky (dříve Národní ústav pro vzdělávání)

Podpora vzdělávání v oblasti digitálních kompetencí je intervencí nepovinnou, nicméně neméně důležitou. V poslední době je zvyšován důraz na dovednosti spojené s využitím ICT, a to zejména z důvodu snahy o zvýšení digitální gramotnosti občanů ČR v nadcházejícím digitálním věku.

INSPIROMAT PROJEKTU P-KAP – příklady z praxe krajů a škol jako inspirace pro vaše akční plánování v oblasti digitálních kompetencí

POJETÍ TEMATICKÉ OBLASTI DIGITÁLNÍ KOMPETENCE V PROJEKTU P-KAP

Projekt P-KAP přináší základní poznatky o oblasti Digitální kompotence využitelné při strategickém řízení a akčním plánování v této oblasti s ohledem na různé cílové skupiny. (Archiv - vývoj pojetí pro realizační týmy KAP a decizní sféru v průběhu projektu)

Co můžete využít pro své další plánování a řízení změn v této oblasti?

Projekt P-KAP končí, důležitá témata a potřeba jejich plánování a řízení zůstávají...

Problematice rozvoje digitálních kompetencí je věnován dokument Strategie digitální gramotnosti ČR 2015–2020. Cíle této strategie nepřímo navazují na cíle dalšího dokumentu na národní úrovni, tedy Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020.

Základní směry Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020:

nediskriminační přístup k digitálním vzdělávacím zdrojům,
podmínky pro rozvoj digitální gramotnosti a informatického myšlení žáků,
podmínky pro rozvoj digitální gramotnosti a informatického myšlení učitelů,
budování a obnova digitální vzdělávací infrastruktury,
inovační postupy, sledování, hodnocení a šíření jejich výsledků,
systém podporující rozvoj škol v oblasti integrace digitálních technologií do výuky a do života školy,
porozumění veřejnosti cílům a procesům integrace digitálních technologií do vzdělávání.

Digitální kompetence jako průřezové téma

Cílem je tedy zvýšení implementace informačních a komunikačních technologií do vzdělávání. Nejedná se pouze o předměty přímo zaměřené na informační technologie, ale o používání digitálních kompetencí jako průřezového tématu napříč celým vzdělávacím procesem. Dotýká se žáků i učitelů, kteří musí být schopni použít své digitální kompetence nejen pro svou potřebu, ale i pro podporu výuky a vhodně do ní začlenit použití ICT. Toto téma může prostupovat všemi povinnými oblastmi akčního plánování ve vzdělávací oblasti. A také zasahuje další gramotnosti, tedy čtenářskou, jazykovou, matematickou, přírodovědnou, sociální i finanční. (Nabízíme vám zajímavé a inspirativní příklady rozvoje digitiálních kompetencí a jejich ukotvení a možné provazby ve školních akčních plánech.)

Modernizace techniky, vzdělávání žáků i pedagogů

Pro snížení obav z neočekávaných problémů při využívání ICT ve výuce by mělo docházet k obsazení pracovní pozice ICT technika. Je možné zvážit i jeho vhodné využití pro přípravy před výukou a přímo při výuce. Dalším krokem pro zmírnění obav z ICT a pro jejich správné používání je vhodné zaměřit se na možnost dalšího vzdělávání zaměstnanců školy, pedagogických i nepedagogických, a zvýšení jejich digitálních kompetencí. A to zejména těch, které stanovuje Evropský rámec digitálních kompetencí DigCompEdu. Pomocí tohoto dalšího vzdělávání by mělo docházet jak k modernizaci školní infrastruktury, tak i k modernizaci ŠVP, kde může být doporučován postup vhodného začlenění různých technologií do výuky.

Také by mělo docházet k podpoře otevřeného vzdělávání, které umožní lepší komunikaci mezi učiteli, žáky, celými školami, vědci i firmou, a ke sdílení výukových materiálů.

Školy by se měly zaměřit na plánování ne jenom v oblasti modernizace hardwaru a softwaru, ale zejména pokračovat v rozvoji vzdělávání svých pedagogů a dalších zaměstnanců. Uvědomit si, že ICT není potřeba už pouze ve výuce informatiky, ale částečně se týká každého předmětu, proto je nutné upravit školní vzdělávací programy. Další oblastí k zamyšlení je způsob sdílení informací ze školy ven, například pomocí webových stránek, ale též při sdílení informací uvnitř školy (například správné a jednotné využití cloudových služeb nebo moderních komunikačních prostředků i mezi učiteli a žáky). Dále by mělo docházet ke sdílení informací mezi ostatními školami o tom, jak jsou úspěšné například v modernizaci svého ŠVP a jak se změny projevují, ale i ke sdílení zkušeností z výuky.

ICT se dá využít i v ostatních oblastech, v několika případech může jít využití ICT ruku v ruce například s inkluzí, gramotnostmi, jazyky apod.

Pro Českou školní inspekci je úroveň využívání ICT ve školách a její začlenění do výuky indikátorem pro označení Kvalitní škola. Stejně tak, pokud škola vhodně prezentuje své kvality v této oblasti, bude atraktivní pro další studenty. K vhodnému začlenění ICT do výuky jsou ale potřeba takové digitální kompetence pedagogů, které zajistí vhodné použití ICT a předání digitálních kompetencí studentům.

V několika následujících letech je plánována modernizace rámcových vzdělávacích programů (RVP), která s velkou pravděpodobností rozšíří požadavky na informační myšlení a digitální gramotnost. Do výuky informatiky by se tak měly dostat kupříkladu základy programování, algoritmizace nebo i základy počítačových sítí. Klasická výuka tabulkových a textových procesorů tak bude muset ustoupit do jiných předmětů, kde tyto aplikace budou použity pouze jako prostředek pro dosažení výukového cíle.

Hlavní směry, ve kterých by školy měly plánovat:

další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) a ostatních zaměstnanců školy,
personál – správce ICT, ICT metodik/koordinátor, ICT technik,
hardware – vybavení učeben, mobilní učebny, server, síť vnitřní, síť vnější – konektivita, bezpečnost,
software – sw potřebný pro výuku, elektronické třídnice apod.,
komunikace – komunikace mezi žáky a učiteli za použití moderních komunikačních prostředků, sdílení dat, učebních materiálů…, jednotné cloudové řešení, komunikace navenek, např. webová stránka školy, třídy…, tvorba jiných promo materiálů, akcí otevřených dveří, projektů, účast na soutěžích apod.,
modernizace školního vzdělávacího programu (ŠVP),
mnoho dalšího dle priorit a zaměření školy.

Videometodiky:

Videometodiky projektu P-KAP vznikly v prvních fázích projektu k nastavování procesu akčního plánování a ke stručnému seznámení s tématy jednotlivých oblastí (tzv. oblastí intervence) a nabídly příklady činností, jimž se školy mohou věnovat. Tyto základní informace byly v průběhu projektu dále rozpracovány a jsou publikovány v dalších materiálech metodické podpory (viz výše).

Po závažných technických problémech s YouTube účtem NPI v číjnu 2021 byly videometodiky v souvislosti s ukončením projektu již jako neveřejné archivovány.