tisková zpráva ke stažení (270,00 KB)
Z hlediska pracovního uplatnění motivovala tři čtvrtiny respondentů příležitost získat vyšší plat, více než polovina dotázaných (58 %) začala studovat proto, aby si udržela práci. „Strach ze ztráty zaměstnání byl důvodem pro dálkové studium častěji u respondentů, kteří studují učební obory, hlavně technického zaměření, v kontrastu se žáky čtyřletých maturitních oborů, zejména těch ekonomických,“ uvádí spoluautorka analýzy Pavla Skácelová.
Polovinu dotázaných vedla k dálkovému studiu snaha najít si novou práci, přibližně třetina
respondentů (35 %) by ráda získala jinou práci u jiného zaměstnavatele. Oba tyto motivy byly časté hlavně u profesí z
oblasti služeb a gastronomie, méně je naopak uváděli pracovníci ve zdra-votnictví, školství a sociálních
službách.
Třetina oslovených (34 %) si přeje dělat jinou práci u stejného zaměstnavatele, nejčastěji takto odpovídali respondenti
z technických profesí. Nejmenší podíl (13 %) dálkových studentů se vrátil do vzdělávacího systému s cílem začít
podnikat a získat živnostenský list.
Vzdělávání má význam nejen ve smyslu pracovního uplatnění, ale je také prostředkem k dosažení osobních cílů, které se však často kryjí s cíli profesními. Devět z deseti respondentů (91 %) začalo studovat, aby si zvýšilo kvalifikaci, čtyři pětiny (81 %) si studiem chtějí rozšířit možnosti kariérní perspektivy.
S čistě osobní motivací je spjat dobrý pocit ze získaného vzdělání, který je důležitý pro 82 % respondentů. Získání znalostí užitečných v životě motivovalo k dálkovému studiu 79 % dotázaných, téměř tři čtvrtiny respondentů (72 %) si dalším vzděláním chtějí zvýšit své sebevědomí.
Čtvrtinu dálkových studentů poslal do školy zaměstnavatel
Téměř dvě třetiny respondentů (63 %)
uvedly, že jim zaměstnavatel ochotně přizpůsobuje pracovní dobu podle potřeb studia, byl zde však zaznamenán značný
rozdíl mezi jednotlivými skupinami oborů. „Zatímco vstřícnost zaměstnavatele vzhledem ke kolizi práce a studia
vyjádřilo až 81 % žáků ze zdravotnických a pedagogických profesí, žáci technických a ekonomických oborů označili tuto
možnost pouze v 53 % a 56 % dotazníků,“ vysvětluje Pavla Skácelová z NÚV. Zaměstnavatel vyžaduje doplnění studia u 27 %
dotázaných, přičemž velmi vysoké rozdíly se objevují v závislosti na věku. Ve skupině žáků dálkového studia mladších 30
let označilo požadavek zaměstnavatele na doplnění vzdělání pouze 8 % respondentů, ve věkové kategorii nad 30 let již 36
% a v nejstarší sledované skupině (nad 40 let) dokonce 47 %. Častěji se s požadavkem zaměstnavatele na doplnění
vzdělání setkávají pracovníci ve zdravotnictví a školství.
Hlavně získat doklad o vzdělání
Přestože respondenti uváděli, že je k rozhodnutí dálkově
studovat přivedla touha zvýšit si kvalifikaci, 71 % z nich označilo jako hlavní cíl tohoto vzdělávání získání
certifikátu. „Výsledky šetření ukazují, že lidé vstupují zpět do formálního vzdělávání na středních školách
mnohem častěji z důvodu získání pro ně potřebného dokladu, než kvůli získání odborné kvalifikace,“ potvrzuje Jiří
Vojtěch z NÚV. Získání výučního listu nebo maturitního vysvědčení je cílem především pro žáky dálkového studia, kteří
zatím dosáhli jen základního vzdělání, a zároveň pro žáky mladších věkových skupin. „Žáci ve věku do 29 let odpověděli
ve více než 80 % případů, že jejich hlavním cílem je získat maturitu či výuční list. Ve věkové skupině 30 až 39 let
tuto variantu označilo už jen 68 % respondentů a ve věku nad 40 let pak 62 %,“ uvádí spoluautorka analýzy Pavla
Skácelová.
Málo času na studium
Návrat ke studiu v dospělém věku nebývá jednoduchý, neboť je nutné sladit
studijní povinnosti s pracovním a rodinným životem. Rozhodnutí začít dálkově studovat na střední škole zpětně hodnotili
oslovení respondenti jako velmi dobré (49 %) či spíše dobré (41 %), 9 % je označilo za spíše nebo velmi špatné.
Negativní názor se projevuje nejčastěji u podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných. „Největší překážku v
dálkovém vzdělávání představuje pro všechny respondenty jednoznačně málo času, popřípadě i nedostatečná příprava na
studium. Více než čtvrtina respondentů se také potýká s finančními problémy v průběhu studia,“ uzavírá Jiří
Vojtěch.
Celou publikaci najdete zde: http://www.nuov.cz/dalkove
Rádi zodpovíme Vaše dotazy.
Ing. Jiří Vojtěch, vedoucí oddělení pro analýzy trhu práce
e-mail: jiri.vojtech@nuv
cz, tel.: 274 022
321
Pavla Skácelová, odborná pracovnice
e-mail: pavla.skacelova@nuvcz, tel. 274 022
325
Národní ústav pro vzdělávání,
školské poradenské zařízení a zařízení pro
další vzdělávání pedagogických pracovníků
Weilova 1271/6
102 00 Praha 10
