Zpravodaj 5/2014

Z glosáře Cedefopu 29 * Na technice bez mužů * Vnitrostátní parlament * Vzdělávání učitelů ve Finsku * Rozvíjet učňovství v Evropě * Gramotnost v profesní přípravě * Validace výkonů ve vzdělávání ve Švýcarsku * Interní školní další vzdělávání

Zp1405a.pdf Zp1405a.pdf (546,25 KB)

Editorial

V roce 2014 byla udělena cena EU za vynikající péči o evropský kulturní odkaz projektu výzkumu římských klenbových konstrukcí na poloostrově Peloponés v Řecku. (Odkaz na všechny letos oceněné projekty najdete v rubrice Zajímavé internetové adresy.) Podle Ottova slovníku naučného (1902) „byl ve starověku Peloponnés pojmem pouze zeměpisným, ustupuje v pozadí před jmény hlavních svých částí, Lakónie, Argolidy, Arkadie, Achaie, Élidy a Messénie. Původ jména jest neznám, pověst o Pelopovi jest ze jména Peloponnés vytvořena.“

V zamyšlení nad používáním adjektiva vnitrostátní v překladech dokumentů EU do češtiny (strana 5) jsou uvedeny ekvivalenty v ostatních jazycích EU. V tabulce si možná všimnete, že mezinárodní zkratky či kódy jazyků se někdy liší od kódů zemí. U České republiky je kód země CZ, kód jazyka CS. Mimochodem, CS byl před několika lety společný kód Srbska (nyní RS) a Černé hory (nyní ME). Dále jsou odlišné kódy země a jazyka u těchto zemí: Dánsko DK – DA, Estonsko EE – ET, Řecko GR – EL, Irsko IE – GA, Švédsko SE – SV a Slovinsko SI – SL. Zvláštním případem je Velká Británie GB – EN, jejíž celý název zní United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland, a proto často používá neoficiální kód UK – viz graf na straně 8. Více informací o kódech zemí najdete v rubrice Zajímavé internetové adresy (ISO).

Nedávno byly ve Švédsku zveřejněny výsledky studie, která se zabývala efektivitou ve výuce cizích jazyků. Mimo jiné studie odhalila, že při učení se cizímu jazyku je lepší psát si slovíčka i delší texty rukou, protože se tak lépe vytváří spojení „hlava – ruka“, než je tomu při používání počítače. (Švédové mají samozřejmě na mysli spojité písmo, protože experiment se zaváděním nespojitého písma před lety skončil nezdarem a ustoupilo se od něj.) Počítač s funkcí kontroly pravopisu, eventuálně s automatickými opravami je velmi dobrou pomůckou při práci, nepodporuje však zapamatování správného tvaru cizích slov, která se člověk teprve učí. Kontrola pravopisu někdy mate i v mateřském jazyce tím, že podtrhává nová slova, která v ní ještě nejsou uložena, a naopak připouští nespisovné tvary slov, např. v popiskách, v podnikách, protože tvůrci počítačových programů zřejmě nemají dobré napojení na Ústav pro jazyk český (který byl založen již v roce 1911 jako Kancelář Slovníku jazyka českého). Internetová i knižní příručka jazyka českého ÚJČ jsou velmi užitečné pomůcky pro správné psaní, nově používaná slova však většinou neobsahují – viz slovo kvartární, o němž jsme psali v dubnovém Zpravodaji. Možná by se ÚJČ mohl inspirovat činností Americké jazykové společnosti, jak název The American Dialect Society překládají v českém oddělení BBC World Service. V BBC o ADS mluvil britský odborník na angličtinu David Crystal (nar. 1941) v souvislosti s hlasováním pro slovo roku, které ADS každoročně organizuje. Někdy je slovem roku nově utvořené slovo, jindy běžné slovo, u kterého se posunul význam, nebo se vytvořila nová gramatická forma.

V jazykovém koutku ještě zůstaneme u výrazu oslí můstek. Může to být mnemotechnická pomůcka: Před že a aby dělají čárku i staré báby; šetři se osle (6378) poloměr zeměkoule; befeleme pes se veze, nebo vysvětlení od zkušenějšího člověka, třeba učitele. Označení vzniklo ve středověku, kdy byl osel rozšířeným dopravním prostředkem, neuměl však přeskakovat příkopy jako kůň, a tak potřeboval můstek, po kterém by přešel tak, jako žák „přejde“ od neznalosti k pochopení a zapamatování učiva. V češtině se výraz objevil až v 19. století.

V rubrice Znovuobjevené knihy se můžete podívat, jak by se pravděpodobně zachoval František Palacký, kdyby měl možnost zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu.                          AK