TZ ke stažení - 
TZ_nazory_zamestnavatelu_VIP_II.pdf (353,95 KB)
Z hlediska sledovaných kompetencí jsou podle názoru více než poloviny dotázaných zaměstnavatelů nedostatečně připraveni především absolventi učebních oborů – největší nedostatky se projevily v souvislosti s pěstováním vztahu k získání nových vědomostí a dovedností. Z hlediska časového srovnání došlo u absolventů učebních oborů v hodnocení jejich připravenosti k výrazným propadům (více viz přiložené grafy v dolní části).
Pokles v připravenosti je patrný i u absolventů s maturitním vzděláním, u této skupiny absolventů vidí zaměstnavatelé mezery především v rozvíjení vlastní odpovědnosti, komunikačních dovednostech, schopnosti řešit problém a v rozhodování - shodlo se na tom přibližně 60 % dotázaných zaměstnavatelů.
O něco příznivější je situace v případě absolventů vysokých škol. Zaměstnavatelé jsou s jejich připraveností nejspokojenější a z hlediska časového srovnání si vysokoškoláci pohoršili jen nepatrně. Zaměstnavatelé ovšem vidí u absolventů vysokých škol nedostatky v rozvíjení vlastní odpovědnosti, schopnosti samostatně se rozhodovat, řešit problém a vést.
„I když vyznívá hodnocení absolventů škol na první pohled nepříznivě - a to zejména s ohledem na růst nespokojenosti zaměstnavatelů mezi lety 2004 – 2013, nesmíme zapomenout, že se na výsledcích šetření odráží měnící se situace na pracovním trhu a odlišná očekávání zaměstnavatelů od škol. Zaměstnavatelé totiž mnohdy očekávají, že jim školy poskytnou specializované pracovníky pro konkrétní pozice. Školy se ale své studenty snaží profilovat šířeji, jelikož širší profilace vytváří lepší předpoklady k úspěšnému uplatnění absolventů na pracovním trhu,“ shrnuje výsledky studie Ing. Jiří Vojtěch, vedoucí oddělení pro analýzy trhu práce.
Harmonizace požadavků zaměstnavatelů na čerstvé absolventy škol by se proto mohla uskutečnit prostřednictvím užší spolupráce zaměstnavatelů a škol, zejména v případě oborů s odborným výcvikem. I když je z výsledků šetření v roce 2013 patrné, že míra spolupráce mezi školami a zaměstnavateli zatím není příliš vysoká (se školami vůbec nespolupracuje třetina dotázaných zaměstnavatelů), již teď se realizuje např. národní projekt Pospolu. Jeho cílem je podpořit spolupráci středních odborných škol se zaměstnavateli.
Dalším důležitým krokem je vnímat vzdělávací dráhu jednotlivce z perspektivy celoživotního vzdělávání. Získávání specifických dovedností spojených s výkonem práce na konkrétní pozici by mělo probíhat v rámci dalšího vzdělávání, na jehož podpoře a naplnění by se měli podílet právě zaměstnavatelé – o zavádění těchto principů se snaží např. v národních projektech NSK2 a UNIV3.
K dané problematice byly v rámci národního projektu „VIP Kariéra II – Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy“ v Národním ústavu pro vzdělávání zpracovány i podrobnější sektorově orientované analytické publikace. V nich najdete další informace, např. o tom, jaké kompetence zaměstnavatelé potřebují, jak přijímají nové pracovníky a absolventy a co od nich očekávají, a také, co je rozhodující pro přijetí, které profese a obory vzdělání potřebují a které považují za perspektivní. Rovněž jsou zde uvedeny konkrétní údaje o spolupráci zaměstnavatelů se školami a v neposlední řadě očekávání zaměstnavatelů ve vztahu ke školskému systému.
Všechny informace připravené v rámci projektu VIP Kariéra II – KP a jsou k dispozici v informačním systému o uplatnění absolventů škol na trhu práce na www.infoabsolvent.cz v sekci Absolventi škol a trh práce, nebo přímo v publikacích na těchto odkazech:
Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – šetření v sekundárním sektoru
Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – šetření v terciárním sektoru
Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – šetření v kvartérním sektoru
Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – komparační analýza