Koncepce

Základní koncepční záměry návrhu nové závěrečné zkoušky byly zformulovány v květnu 2005. Jejich podstatným rysem je celostní pojetí této zkoušky, zdůraznění role praktické zkoušky, komplexní pojetí témat jednotlivých zkoušek (písemné, praktické, ústní) a jejich vzájemná provázanost.

NZZ08.jpg Další rozdíly oproti dosavadnímu stavu spočívají zejména v přímém zapojení odborníků z praxe do přípravy obsahu závěrečné zkoušky a v posílení jejich role jako členů zkušební komise. V novém pojetí mají žáci při zkoušce prokázat také osvojení řady klíčových kompetencí (schopnosti komunikace,  prezentace výsledků práce, schopnost pracovat s informacemi, samostatně řešit problémy apod.). Na základě zkušeností z tvorby a ověřování osmi jednotných zadání ve školním roce 2004/2005 pak v květnu 2006 vznikl Návrh koncepce nové závěrečné zkoušky, který nové pojetí dále rozpracoval. 


Jednotné zadání

Jednotné zadání závěrečné zkoušky je vytvářeno pro všechny tři zkoušky - písemnou, praktickou a ústní. Pro písemnou a ústní zkoušku je vytvářeno v přímé vazbě na rámcové vzdělávací programy a školní vzdělávací programy (v současnosti ve vazbě na stávající učební dokumenty). Pro praktickou zkoušku je vytvářeno rovněž s využitím hodnoticího standardu. Pro každý obor vzdělání se vytváří svébytné jednotné zadání, je však založeno na obecném schématu struktury jednotného zadání.

Spolupráce škol s odborníky z praxe

Významným rysem nové závěrečné zkoušky je širší spolupráce škol s odborníky z praxe. Odborníci z praxe se účastní realizace závěrečné zkoušky v pilotních školách jako členové zkušební komise, ale participují i při tvorbě jednotného zadání. Také se aktivně účastní dotazníkových šetření k jednotnému zadání a sdělují své názory na jeho úroveň z pohledu reálného výkonu dané profese či povolání.

Využívání hodnoticích standardů při tvorbě jednotného zadání 

Pro koncipování nové závěrečné zkoušky bylo významné, že mohla využívat výsledků paralelně  řešeného projektu, jehož cílem je vznik Národní soustavy kvalifikací. Pro tento účel je každá kvalifikace popsána prostřednictvím kvalifikačního standardu, který stanovuje kompetence vycházející z požadavků na danou kvalifikaci. Ke každému kvalifikačnímu standardu existuje rovněž nástroj, sloužící k ověřování toho, zda jedinec požadovaných kompetencí dosáhl - hodnoticí standard. Oba standardy vznikají ve spolupráci s nejdůležitějšími zaměstnavatelskými organizacemi, odrážejí tak jejich potřeby, pokud jde o úroveň odborných kvalifikací. Pro účely nové závěrečné zkoušky jsou využívány zejména hodnoticí standardy. Jejich prostřednictvím lze při tvorbě jednotného zadání stanovit obsah závěrečné zkoušky tak, aby více odpovídal požadavkům zaměstnavatelů. Zároveň lze i jasně prokázat, že závěrečná zkouška je s nimi v souladu.

Výkaz odborných kompetencí žáka

Tvůrci jednotného zadání usilují o to, aby témata jednotlivých zkoušek v co nejvyšší míře ověřovala kompetence stanovené v příslušném hodnoticím standardu. Zároveň je však jasné, že část kompetencí z časových či provozních důvodů do závěrečné zkoušky zahrnout nelze. K jejich osvojování i ověřování dochází v průběhu studia. Z vyhodnocení souladu mezi jednotnými zadáními  a hodnoticími standardy vyplynulo, že se u závěrečných zkoušek neověřuje v průměru 16,7 % kompetencí hodnoticího standardu. Mezi jednotlivými obory jsou ale velké rozdíly: Nejvíce kompetencí, které se neověřují u závěrečné zkoušky, ale pouze v průběhu vzdělávání, bylo shledáno u oborů zedník (56,7 %) a zámečník (44,8 %). Oproti tomu u oborů truhlář, číšník–servírka, rybář, pekař, sklář a autoelektrikář se ověřují všechny kompetence hodnoticího standardu, a to jak u závěrečné zkoušky, tak i v průběhu vzdělávání.

Proto je důležité doplnit výsledky žáka u závěrečné zkoušky jeho průběžným hodnocením. Aby bylo možné podrobněji zachytit to, co už se žák naučil, vznikl návrh na průběžné zaznamenávání jeho výsledků formou výkazu odborných kompetencí. Každý žák by tedy mohl vlastnit svůj osobní výkaz (obdobný indexu na VŠ), ve kterém by bylo stručně a jasně upřesněno, kdy v průběhu studia a ve kterých činnostech (úkolech, příp. jiných aktivitách - školních akcích, projektech, soutěžích apod.), projevil, že potřebné kompetence má.

Tento výkaz by pak žák mohl využívat nejen pro svoji vlastní zpětnou vazbu o dosažených výsledcích, či jako informaci pro rodiče, ale i při jednání s potenciálními zaměstnavateli, kteří by získali ucelenější představu o tom, co se absolvent jako případný nový pracovník ve škole naučil a jaké výkony od něj mohou při vstupu do zaměstnání reálně očekávat. 

Ve školním roce 2006/2007 byla provedena sonda zaměřená na využívání výkazu kompetencí ve školní praxi, a to v oborech kuchař - číšník pro pohostinství, zemědělec -  farmář, zedník, železničář, elektrikář - silnoproud a elektrikář.

O tom, jak bude výkaz odborných kompetencí žáka využíván v praxi škol, rozhodnou výsledky dalších empirických šetření.  


Pojetí jednotlivých zkoušek  

Nové prvky závěrečné zkoušky