ŘEMESLA
Jednotně, a přitom praktičtěji: tak by do budoucna měly probíhat závěrečné učňovské zkoušky. Školy standardizovanou
podobu zatím vítají a také hojně využívají.
Jednotnou podobu by měly získat závěrečné učňovské zkoušky, a to už v tomto roce. Po zkušenostech se „státními“ maturitami, které se odkládají už řadu let, se školy mohou zatím ke standardizovaným zkouškám připojit dobrovolně - a také to dělají.
Podle předběžných výsledků z konce dubna 2010 se dosud 88 procent škol rozhodlo, že jednotné zadání využije alespoň v jednom z učebních oborů, které vyučují. Zavedení standardizované zkoušky má pomoci ke zvýšení prestiže učebních oborů.
Srovnatelný výstup
„Chtěli bychom, aby se výuční list stal důvěryhodným potvrzením, že absolvent skutečně ovládá své řemeslo,“ říká Dana Kočková z Národního ústavu odborného vzdělávání (NUOV), který má reformu závěrečných zkoušek na starosti v rámci projektu ministerstva školství Nová závěrečná zkouška.
Jednotné zadání má zaručit, že žádná škola nevynechá nic, co je pro obor podstatné a co budou žáci potřebovat ve svém povolání. Výsledky zkoušek prováděných na různých školách také budou mnohem lépe srovnatelné.
Nové závěrečné zkoušky by se i nadále měly skládat z části písemné, praktické a ústní. Jejich zaměření by ale mělo směřovat mnohem více než dnes k praxi v oboru.
Novou podobu závěrečné zkoušky už v minulých letech prakticky vyzkoušelo několik desítek škol. Přitom to nebylo „nanečisto“, ale absolventi opravdu dostávali své výuční listy na základě takto složené zkoušky. Díky novému informačnímu systému se v tomto roce mohli ředitelé všech škol seznámit s tím, jak vypadá jednotné zadání pro učební obory, které se na škole vyučují. To jim dalo možnost rozhodnout, zda převezmou jednotnou zkoušku či její část, nebo jestli bude škola pokračovat v dosavadní praxi a připraví si zkoušku vlastní.
Úplnou novinku v rámci závěrečné zkoušky představují samostatné odborné práce. Na začátku druhého pololetí si žáci vylosují téma a pak v průběhu jednoho nebo dvou měsíců sami své návrhy zpracují na počítači. Téma samostatné práce bude mít vliv i na průběh závěrečné zkoušky.
Při její praktické části totiž žáci dostanou za úkol vyrobit to, co teoreticky popsali, a při ústní zkoušce svůj postup obhajují před zkušební komisí.
Žáci tak mají možnost ukázat, že pronikli do určité odborné problematiky, umí pracovat s informacemi a dokážou prezentovat výsledky své práce. Takové dovednosti jim pomohou najít dobré uplatnění a přispějí k tomu, aby měli chuť se i v dospělosti dále učit, soudí NUOV.
Školy se zapojily
Předběžné výsledky, které jsou nyní k dispozici, ukazují, že naprostá většina škol už nové možnosti využila a seznámila se s tématy, která jsou stanovena pro písemnou, ústní i praktickou část závěrečné zkoušky. „Nešlo o to, aby už letos všechny školy převzaly jednotné zkoušky, ale aby se s jejich principem a obsahem seznámily,“ vysvětluje Dana Kočková.
„Když škola zjistí, že je některá část jednotného zadání pro ni příliš náročná,má čas upravit v příštím období svou teoretickou i praktickou výuku a také technické vybavení tak, aby dosáhla požadované úrovně. Ato je právě účelem těchto jednotných zkoušek.“
Dobrovolnost nové závěrečné zkoušky by totiž neměla trvat věčně. NUOV připouští, že nakonec by tento výstup měl být zaveden celoplošně.
„K tomu je ale potřeba nové pojetí důkladně vyzkoušet v praxi a také přijmout zákon, který by to školám ukládal,“ doplňuje Dana Kočková.
