Situace absolventů škol na trhu práce se zhoršuje

Na konci září 2009 bylo na úřadech práce evidováno 19 128 nezaměstnaných absolventů středních škol, tedy o cca 5 000 více než v září 2008. Přitom počet volných míst vhodných i pro absolventy prudce klesl z více než 21 000 na podzim 2008 na cca 4 500 v říjnu 2009. Absolventi škol proto musejí počítat s tím, že budou obtížně hledat zaměstnání. Národní ústav odborného vzdělávání to zjistil v analýze věnované absolventům škol.

text zprávy text zprávy (62,50 KB)


Po pěti letech, kdy stále klesal počet nezaměstnaných absolventů škol, se situace prudce změnila s nástupem ekonomické krize ke konci roku 2008. „Při meziročním srovnávání vzrostla nezaměstnanost absolventů nejvýrazněji už v jarních měsících 2009, kdy se dosavadní velká poptávka podniků po absolventech překlopila přímo do opačné situace,“ popisuje změnu Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání. Další rychlý vzestup počtu nezaměstnaných absolventů byl zaznamenán v září 2009 v souvislosti s vlnou čerstvých absolventů. Pro jejich postavení bude rozhodující, jestli je trh práce bude schopen v následujícím období absorbovat. „Ovšem mezi zářím a říjnem 2009 poklesl počet nezaměstnaných absolventů oproti předchozím letům jen nepatrně a to je varující skutečnost,“ upozorňuje Jiří Vojtěch.

Umět reagovat na potřeby trhu práce

V souvislosti s nárůstem nezaměstnanosti je často kladena otázka, jak by měli být absolventi připraveni, aby se co nejlépe dokázali vyrovnat se změněnou situací na trhu práce. „Důležité je, aby školy neprodukovaly úzce specializované lidi, kteří neumějí nic jiného než svůj obor. Naopak měly by své žáky připravit na to, že se bude stále měnit perspektivnost jednotlivých oborů i používané technologie. Absolventi by proto měli být na tuto situaci připraveni, měli by být flexibilní a přitom samostatní, umět komunikovat, pracovat s informacemi, s výpočetní technikou, měli by mít také jazykové znalosti a hlavně by měli být ochotni dále se učit,“ odpovídá náměstek ministryně školství Jindřich Kitzberger.

Mezi obory jsou velké rozdíly

Nezaměstnaností jsou nejhůře postiženi absolventi učebních oborů, u nichž nárůst oproti situaci před rokem představuje 43 %. Hůře než vyučení jsou na tom v tuto chvíli ti, kteří ukončili maturitní obor s odborným výcvikem (nárůst o 51 %). Nezaměstnanost absolventů maturitních oborů se zvýšila o 27 %, u vyšších odborných škol to je 17 %.

V učebních oborech se výrazně zhoršila situace absolventů z oblasti strojírenství, kde se počet nezaměstnaných oproti loňskému září zvýšil o 87 %, v potravinářských a elektrotechnických oborech je nárůst přes 50 %. Naopak textilní obory vyprodukovaly „jen“ o 9 % více nezaměstnaných absolventů. Také v oborech s maturitou a odborným výcvikem zaznamenali prudký nárůst nezaměstnanosti absolventi strojírenských oborů (o 133 %), strmý vzestup je i u oborů gastronomických (o 100 %). U maturitního vzdělávání jsou nejvíce postiženi absolventi oborů uměleckých (nárůst 45 %), lyceí
(40 %) a zemědělských oborů (36 %), naopak absolventi zdravotnických oborů nejsou krizí zasaženi vůbec. Při posuzování nárůstu počtu nezaměstaných je ovšem potřebné brát v úvahu výchozí stav: u strojařů byla míra nezaměstnanosti velmi nízká, u textilních oborů vysoká.