V České republice je legislativně zakotveno vytváření tří typů standardů, což je plně v souladu s evropským konceptem celoživotního učení:
|
Profesní standardy |
Vzdělávací standardy |
Hodnoticí standardy |
|
V podobě tzv. kvalifikačních standardů podle zákona č. 179/2006 Sb. |
V podobě tzv. rámcových vzdělávacích programů jako kurikulárních standardů podle zákona č. 561/2004 Sb. |
V podobě tzv. hodnoticích standardů podle zákona č.179/2006 Sb. i č. 561/2004 Sb. |
Školský zákon účinný od ledna 2005 posílil úlohu zaměstnavatelů při koncipování obsahu a cílů odborného vzdělávání a evaluaci jeho výsledků.
Odborník z praxe se podle zákona stává členem zkušební
komise u závěrečných zkoušek v oborech vzdělání, v nichž se
dosahuje středního vzdělání s výučním listem (ISCED 3C).
Ze zákona vyplývá také změna rozdělení kompetencí a
odpovědností za obsah vzdělávání mezi centrem a jednotlivými školami.
- Centrální úroveň představují tzv. rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují i rámec pro návrh učebních plánů a formulují pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů.
- Školní úroveň představují školní vzdělávací programy.
Za školní vzdělávací programy je odpovědný ředitel školy.
To školám umožňuje rozhodování o konkrétní podobě vzdělávání ve vazbě na požadavky trhu práce i na konkrétní potřeby žáků.
Posílení role sociálních partnerů - mohou ovlivňovat cíle a obsah vzdělávání nejen na národní úrovni - prostřednictvím rámcových vzdělávacích programů, ale též na úrovni regionální či místní (díky nutné spolupráci na přípravě i realizaci školních vzdělávacích programů).
Také zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, účinný od srpna 2007, významně přispěl procesu
zapojování sociálních partnerů do širšího kontextu vývoje vzdělávacích programů. Zákon vymezuje jasné role
sociálním partnerům v procesu tvorby i schvalování příslušných kvalifikačních
a hodnoticích standardů.