Struktura žáků ve středním odborném a vyšším odborném vzdělávání v ČR

V České republice převážná část populace pokračuje po ukončení základní školy ve středním vzdělávání: 80 % žáků prochází odborným vzděláváním, necelých 20 % pak všeobecným. Se základním vzděláním zůstává 6 až 8 % populačního ročníku, obvykle až po neúspěchu ve studiu na střední škole. Většina absolventů středního odborného vzdělávání přechází přímo na trh práce. Kvalita a koncepce odborného vzdělávání proto významně ovlivňuje možnosti pracovního uplatnění v České republice (a také možnosti pracovního uplatnění v zemích Evropské unie).


Každoročně zpracovávaný materiál přináší v přehledné formě informace o vývoji základní struktury středního a vyššího vzdělávání (vývoji počtu a podílů žáků 1. ročníků středního vzdělávání, u víceletých gymnázií v ročnících odpovídajících 1. ročníku SŠ a vývoji počtu a podílů studentů 1. ročníků nástavbového studia a vyššího vzdělávání), a to i pro jednotlivé kraje, dále i o jejím vývoji v posledních šesti letech. Další část je věnována vývoji struktury středního a vyššího vzdělávání podle skupin oborů (počtům a podílům žáků 1. ročníků ve skupinách kmenových oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou a všech společně, dále i v nástavbovém studiu a v oborech vyššího odborného vzdělávání) v letech 2002/03 až 2009/10. Je uvedeno grafické i tabulkové vyjádření.

   

Část věnovaná uplatnění absolventů na trhu práce se zabývá základními ukazateli postavení mladých lidí na trzích práce v ČR i ve vybraných zemích EU, jako jsou míra participace a míra a struktura zaměstnanosti. Prostor je věnován i problematice nezaměstnanosti mladých v mezinárodním srovnání, a to jak nezaměstnanosti podle nejvyšší dosažené úrovně vzdělání, tak i podle délky trvání.

   

Závěrečná kapitola je v jednotlivých letech zaměřena na různou problematiku spojenou s uplatněním absolventů v porovnání se situací v zemích Evropské unie.