I výtvarka může skvěle chutnat

Rodiče výtvarné vzdělání svých dětí neberou vážně. Stejně jako někteří ředitelé škol, kteří od pedagogů výtvarné výchovy očekávají přísun „hezkých“ obrázků, jimiž se vyzdobí školní budovy, anebo se jimi podarují významné návštěvy. Přitom hodiny výtvarky mohou být jak pro žáky, tak pro jejich pedagogy nesmírně inspirativní.

Výtvarné umění přestalo být výsadou renomovaných umělců. Díky kvalitním pedagogům vstoupilo na všechny stupně škol. „Výtvarná výchova se v současné době snaží uplatňovat postupy a principy výtvarného umění,“ potvrzuje Markéta Pastorová, odborná pracovnice Výzkumného ústavu pedagogického v Praze. Jako jedna z devíti kurátorů 13. celostátní přehlídky výtvarných prací, která byla v sobotu 17. dubna slavnostně otevřena v nádherném prostředí písecké Sladovny, ví, o čem hovoří. Podle jejího názoru Rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělání a gymnázia poprvé v historii definovaly, že umělecké obory přinášejí dětem poznání. „Do té doby se hovořilo pouze o výchově, ve které se něco dělo, ale spíše se jednalo o aktivní odpočinek. Děti se trénovaly v nakreslení „reálného světa“.

Setkání profesionálů

Na třináctý ročník trienále se přihlásilo 47 škol a zájmových výtvarných útvarů, 70 pedagogů se 75 projekty, na kterých pracovalo téměř 1800 dětí. „Odborná stránka přehlídky je garantována kurátory, kteří pracují s celou kolekcí. Respektují záměr učitele a jeho kolekce,“ vysvětluje Pastorová. Celostátní přehlídku zorganizovalo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, útvar Artama ve spolupráci s o. p. s. Sladovna v Písku, se Sdružením pro tvořivou dramatiku, Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze a Asociací výtvarných pedagogů. Jejím posláním je podporovat  pedagogické přístupy, které rozvíjejí tvořivost dítěte, a popularizovat výsledky výtvarných aktivit dětí a mládeže.

„V současné době nezbývá čas na pocitové záležitosti, na přemýšlení a spojování věcí do souvislostí, což výtvarný obor dělá,“ přemítá Libuše Smutná ze základní umělecké školy v Ivančicích. Pedagogové výtvarné výchovy se shodují na tom, že rodiče více zajímá sportovní vyžití dětí než jejich tvůrčí práce. „Pokud chci dostat rodiče na vernisáž, musím spojit výstavu prací s koncertem hudebního oboru,“ stěžuje si Ivana Vyhnalová ze Základní umělecké školy Dobřany Plzeň – jih.   

Výhra pro obě strany

Hodiny výtvarné výchovy mohou být tvořivým dobrodružstvím nejen pro děti, ale i pro pedagogy. „Výtvarná výchova souvisí s celkovým pohledem na svět. Proto cokoli se ve výuce odehraje, může se posunout do naprosto neuvěřitelných kontextů,“ vysvětluje Eliška Václavíková ze Základní umělecké školy Bohumín. Záleží na složení skupiny dětí, jejich věku a hlavně jejich zkušenostech a energii. „Z banálních zadání se tak dostáváme k výtvorům, které často berou dech,“ dodává.

Další z kurátorů celostátní přehlídky výtvarných prací dětí a mládeže, Lenka Kitzbergerová, si myslí, že výtvarná výchova je jedním z mála oborů, který umožňuje žákům plně se zabývat sebou samými. „Mohou komunikovat o problémech a otázkách, které nic „neřeší“, jejich přístup k nim je volitelný, přitom se pohybují v bezpečném neohrožujícím prostředí,“ sděluje a dodává, že umění a  kultura by měly mít na gymnáziu více prostoru. „Přesněji – gymnázia by měla mít možnost tomuto oboru více prostoru poskytnout, pokud pro to mají motivaci a podmínky.“

Výtvarnou výchovu by měl podle názorů učitelů vyučovat výtvarný pedagog. „Jenom  poznatky získané laickou cestou nestačí,“ vysvětluje Vlasta Dědičová ze Základní školy Oslavany. „Každý, kdo vyučuje výtvarnou výchovu musí znát její zákonitosti, její jazyk, postupy, tvůrčí procesy, techniky, historii i současnost výtvarného umění.“ Učitel výtvarné výchovy musí být podle zkušené pedagožky velmi citlivý, přístupný novým názorům a tendencím a také schopný s dětmi komunikovat.