Absolventi škol jsou znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a minimem zkušeností. Při hledání pracovního místa však mohou konkurovat jinými přednostmi - zejména aktuálními odbornými znalostmi, znalostí cizích jazyků, počítačovými dovednostmi nebo větší profesní flexibilitou.
Absolventi škol mají problémy s uplatněním zhruba do 25 let, po této věkové hranici se jejich situace výrazně zlepší a ustálí. Míry nezaměstnanosti jsou poté rozloženy podle obvyklého schématu – nejnižší míru nezaměstnanosti mají vysokoškoláci, dále lidé s maturitou, vyšší úroveň nezaměstnanosti je patrná u vyučených a nejvyšší u lidí, kteří mají pouze základní vzdělání. Ti mají navíc problémy s uplatněním po celé své ekonomicky aktivní období.
Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním
za rok 2015
Každoroční analytická zpráva o situaci nezaměstnaných absolventů středních a vyšších odborných škol v ČR věnuje pozornost zejména zachycení vývojových řad, možnosti srovnávání nových údajů s předchozími lety a porovnávání situace v jednotlivých kategoriích vzdělání, tj. monitoruje míru nezaměstnanosti absolventů a počet nezaměstnaných absolventů učebních oborů SOU, OU a U; oborů nástavbového studia; studijních oborů SOŠ, gymnázií a vyšších odborných škol.
V rámci jednotlivých kategorií vzdělání zpráva informuje o počtech a mírách nezaměstnanosti absolventů podle skupin oborů a podle kmenových oborů. Její součástí jsou rovněž informace o dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů škol a v tabulkovém vyjádření o nezaměstnanosti absolventů v rámci jednotlivých krajů.
Absolventi škol jsou znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a minimem zkušeností. Při hledání pracovního místa však mohou konkurovat jinými přednostmi - zejména aktuálními odbornými znalostmi, znalostí cizích jazyků, počítačovými dovednostmi nebo větší profesní flexibilitou.
Absolventi škol mají problémy s uplatněním zhruba do 25 let, po této věkové hranici se jejich situace výrazně zlepší a ustálí. Míry nezaměstnanosti jsou poté rozloženy podle obvyklého schématu – nejnižší míru nezaměstnanosti mají vysokoškoláci, dále lidé s maturitou, vyšší úroveň nezaměstnanosti je patrná u vyučených a nejvyšší u lidí, kteří mají pouze základní vzdělání. Ti mají navíc problémy s uplatněním po celé své ekonomicky aktivní období.