Kdo má kompetence k uzpůsobení podmínek konání ZZ pro žáka se SVP a jak lze při jejich uplatňování postupovat

Je velmi pochopitelné, že Vás jako ředitele/ředitelky školy, případně učitele/učitelky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, bude zajímat zejména to, kdo je kompetentní k tomu, aby žákovi s určitým typem a stupněm zdravotního postižení stanovil konkrétní podmínky průběhu ZZ podle jednotného zadání. Zda k těmto záležitostem existují konkrétní prováděcí předpisy (jako je tomu např. u maturitních zkoušek), jaké a jak je má škola využívat.

Na tomto místě je třeba opět zopakovat:

  • stanovení konkrétních podmínek průběhu závěrečných zkoušek vzhledem k typu a stupni zdravotního postižení žáka a jeho vzdělávacích potřeb, je (stejně jako v předchozím období, kdy si školy zpracovávaly zadání závěrečných zkoušek samy), výhradně v kompetenci ředitele školy, který tak postupuje v souladu s § 16 školského zákona;
  • předpokládá se, že konkrétní opatření navrhnou učitelé, kteří žáka dlouhodobě vzdělávali, znají jeho individuální potřeby a lze se spolehnout na jejich profesní kompetence a odpovědnost;
  • velmi významná je zde průběžná spolupráce školy se školským poradenským zařízením, u kterého je žák evidován, a to, že škola má doklady o žákově zdravotním stavu a speciálních vzdělávacích potřebách z PPP/SPC, příp. ad hoc vyjádření k uzpůsobení podmínek konání závěrečných zkoušek vzhledem k typu a stupni jeho zdravotního postižení, které může předložit pro případ kontroly ze strany ČŠI.

Tato tři pravidla by měla být pro zabezpečení závěrečných zkoušek pro žáky se SVP dostačující a odpovídající běžné praxi. Stanovení a právní zakotvení konkrétních podmínek pro žáky učebních oborů s různými typy a stupni zdravotního postižení (obdobného typu jako u maturitních zkoušek) není ani reálné, ani vhodné pro žáky a jejich učitele.


Na rozdíl od oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou zde totiž nelze spoléhat na dobré vzdělávací předpoklady žáků a „paušalizovat“ jejich speciální vzdělávací potřeby. U většiny žáků totiž jejich zdravotní postižení (např. mentální postižení či kombinované vady) vyžaduje výrazně individuální přístup pedagogů zohledňující především osobní charakteristiky (resp. povahové vlastnosti) každého žáka jak v průběhu vzdělávání, tak i při jeho ukončování.
Učitelé, kteří žáka po několik let vzdělávali, by měli mít výhradní možnost uzpůsobit podmínky a průběh závěrečné zkoušky jeho potřebám. Lze tak zabezpečit to, že žák bude schopen prokázat osvojené vědomosti a dovednosti, prověřené jeho učiteli již v průběhu vzdělávání, i při této pro něho důležité (a leckdy i na psychiku žáka poměrné náročné) zkoušce.

Jak můžete postupovat při zajištění nové závěrečné zkoušky u žáka se speciálními vzdělávacími potřebami?

  • Uplatníte vlastní zkušenosti se žákem z průběhu výuky a Vaši znalost jeho speciálních vzdělávacích potřeb
  • Využijete standardního doporučení ze SPC/PPP, u které je žák veden
  • Posoudíte zadání témat písemné, praktické a ústní zkoušky z hlediska SVP žáka
  • Zvážíte potřebu vyrovnávacích a podpůrných opatření, nezbytnost uzpůsobení podmínek konání ZZ. Například:
  • Individuální přístup, role a působení učitele žáka u ZZ: např. žák s mentálním postižením nebo s autismem by měl být zkoušen výhradně pedagogem, který jej vzdělával, protože je možné, že každá změna pedagogické interakce navodí stav, kdy nebude prokazovat odpovídající výkony; příp. žák se sluchovým postižením by měl být dotazován výhradně učitelem odborného výcviku či odborně teoretických předmětů, protože je zde problematické využívání odborné terminologie zejména při používání znakovaní češtiny (a to i v případech, kdy jsou zajištěny tlumočnické služby osobou, která žáka nevzdělávala)
  • Prodloužení času na konání zkoušek – písemné (např. u žáků se specifickými poruchami učení – dyslexie, dysgrafie), praktické (např. u žáků s tělesným postižením – je možné zkoušku rozdělit i na více dní po méně hodinách, pokud žák s TP trpí zvýšenou únavností), ústní (např. žáci s vadami řeči, žáci s poruchou autistického spektra, pokud jim činí ústní verbální projev potíže apod.)
  • Přítomnost asistenta pedagoga, tlumočníka (např. pro žáky s tělesným postižením, smyslovým postižením – zrakovým či sluchovým)
  • Posoudíte, zda bude nutné pro žáka opatřit přímé (ad hoc) doporučení školského poradenského zařízení k úpravám podmínek závěrečné zkoušky
  • Zkonzultujete tuto záležitost s rodiči žáka a poskytnete jim potřebné informace o tom, že mohou požádat školu/školské poradenské zařízení o vypracování doporučení k úpravám podmínek konání ZZ
  • Z vlastní iniciativy, příp. s využitím ad hoc zpracovaného doporučení školského poradenského zařízení navrhnete konkrétní vyrovnávací a podpůrná opatření ke konání ZZ pro daného žáka a předložíte návrh řediteli/ředitelce školy ke schválení.

Pokud shledáte, že ani veškeré možné uzpůsobení podmínek konání ZZ nepomůže zabránit znevýhodnění žáka při konání ZZ podle jednotného zadání, lze přikročit k formální úpravám témat jednotného zadání přímo ve Vaší škole.