Školní rok 2014/2015 byl prvním rokem, kdy střední školy s obory vzdělání poskytujícími střední vzdělání s výučním listem povinně realizovaly závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání. Přestože ověřování tohoto způsobu zadávání závěrečné zkoušky je v pilotním režimu prováděno již deset let, situace povinné realizace jednotného zadání byla pro školy nová. S cílem poskytnout relevantní informace o realizaci závěrečné zkoušky podle jednotného zadání provedla Česká školní inspekce od konce května do konce června 2015 monitoring a kontrolu její organizace a průběhu.
Zaměření
Česká školní inspekce získávala informace zejména o podmínkách, průběhu a hodnocení jednotlivých částí závěrečné
zkoušky, přičemž zjišťování vycházelo jednak z vlastní činnosti inspekčních pracovníků a jednak z rozhovorů s učiteli a
řediteli dotčených škol. Inspekční činnost se na místě zaměřila na podmínky a průběh písemné, praktické a ústní
zkoušky, na způsob hodnocení žáků a na samostatnou odbornou práci jako součást praktické zkoušky. Současně ředitelé
škol a vybraní učitelé vyplňovali dotazníkový formulář, jehož účelem bylo získání doplňujících informací a pohledů
hlavních aktérů. Dotazníkový formulář se zabýval tématy stanovenými pro písemnou, praktickou i ústní zkoušku, zvýšenými
náklady na realizaci praktické zkoušky ze strany školy i žáků a využitím školní části závěrečné zkoušky nad rámec
jednotného zadání. Oblasti sledování byly zvoleny ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání jako
garantem realizace závěrečné zkoušky podle jednotného zadání.
Předmětem inspekční činnosti byla také kontrola dodržování vybraných ustanovení školského zákona a souvisejících a
prováděcích právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání.
Vzorek
Česká školní inspekce navštívila celkem 137 z 1310 středních škol, ve kterých probíhalo zjišťování a kontrola závěrečné
zkoušky u 268 oborů vzdělání (většina oborů byla navštívena ve více školách, unikátních oborů tak bylo 74).
Počty navštívených oborů podle skupin
Skupiny oborů vzdělání Počet oborů
23 Strojírenství a strojírenská výroba 46
26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 21
28 Technická chemie a chemie silikátů 4
Skupiny oborů vzdělání Počet oborů
29 Potravinářství a potravinářská chemie 32
31 Textilní výroba a oděvnictví 1
32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů 1
33 Zpracování dřeva a hudebních nástrojů 16
34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie 2
36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 34
39 Speciální a interdisciplinární obory 2
41 Zemědělství a lesnictví 25
53 Zdravotnictví 4
65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 44
66 Obchod 15
69 Osobní a provozní služby 14
75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 4
82 Umění a užité umění 3 Celkem 268
VYBRANÁ ZJIŠTĚNÍ
Anotace témat písemné zkoušky
Jednotné zadání písemné zkoušky obsahuje anotace témat, které je možné předložit žákům při volbě témat. Tyto anotace
slouží žákům k usnadnění volby u rozsáhle zpracovaných témat. Anotace písemné zkoušky byly žákům poskytnuty ve výrazné
většině oborů (92,9 %). Podle stanovených pravidel vybírá ředitel školy z jednotného zadání pro řádný termín nejméně
tři témata písemné zkoušky, z nichž si žák volí jedno. Česká školní inspekce zjišťovala, zda ve volbě žáků některé téma
převažovalo, což se potvrdilo v 57,8 % oborů. Žáci si vybírali témata, která oni sami považovali za nejsnáze
zpracovatelná, dále témata probíraná v posledním ročníku a témata korespondující s vykonávanou praxí.
Časový limit písemné zkoušky
Časový limit, který je předepsán pro písemnou zkoušku (nejdéle 240 minut), podle názoru zkoušejících potřebám žáků plně
odpovídal v téměř všech oborech, pouze u dvou z nich byli zkoušející toho názoru, že stanovený limit je s ohledem na
potřeby žáků nedostatečný.
Praktická zkouška
V naprosté většině oborů (96,4 %) odpovídá podle názoru zkoušejících stanovená délka praktické zkoušky obsahu
jednotlivých témat a potřebám těchto oborů.
Vzhledem k požadované spolupráci středních škol a firem bylo také zjišťováno, v kolika oborech se praktická zkouška
konala přímo ve firmách. Praktická zkouška byla realizována ve firmách v necelé pětině oborů (18,5 %), v největší míře
ve skupinách oborů gastronomie, hotelnictví a turismus (obor kuchař-číšník), obchod (obor prodavač) a potravinářství a
potravinářská chemie.
V průběhu konání praktické zkoušky byl zjištěn pouze jeden nedostatek: ředitel školy nezohlednil posudek
pedagogicko-psychologické poradny a nestanovil konkrétní podmínky průběhu praktické závěrečné zkoušky vzhledem k
typu a stupni zdravotního postižení a jeho vzdělávacích potřeb. Při hodnocení žáka z praktické závěrečné zkoušky
nebylo přihlédnuto k povaze jeho postižení nebo znevýhodnění. Tím mohlo dojít k poškození žáka při skládání závěrečné
zkoušky.
Ústní zkouška
Jednotné zadání ústní zkoušky obsahuje nejméně 30 témat, z nichž ředitel školy může vybrat 25 a žák si jedno z nich
vylosuje. Při zjišťování počtu témat stanovených pro ústní zkoušku se potvrdilo, že ředitelé nejčastěji vybírali 25
(82,8 % oborů), zhruba v desetině oborů pak 30 témat.
U zbývajících oborů se počet vybraných témat pohyboval ve stanoveném rozmezí.
Časový limit předepsaný pro ústní zkoušku odpovídal podle názoru zkoušejících potřebám žáků v 93,4 % oborů. Dále bylo
zjišťováno, zda u ústní zkoušky byly zajištěny doplňující podklady, které usnadňují projev žákům s nižší úrovní
komunikačních dovedností (ukázky materiálů, výrobky, obrázky, schémata). Tyto doplňující podklady byly žákům k
dispozici ve více než dvou třetinách oborů (69,1 %).
Školní část
Školy mohou do závěrečné zkoušky zařazovat vlastní část nad rámec jednotného zadání. Školní část je zařazována do
písemné a praktické zkoušky a zcela za ni odpovídá škola. Z inspekčních zjištění vyplývá, že školní část je zařazována
do závěrečné zkoušky u 27 (10,5 %) z 268 navštívených oborů. V největší míře se jedná o obory elektrikář, elektrikář -
silnoproud, tesař a stravovací a ubytovací služby. Školní část je výrazně častěji využívána v praktické (25 oborů) než
v písemné zkoušce (3 obory).
Samostatná práce
V rámci samostatné odborné práce zpracovávají žáci písemnou formou komplexní úkol zaměřený na prokázání všeobecných i
odborných znalostí a dovedností, které úzce souvisejí s praktickými činnostmi v daném oboru. Při zpracování samostatné
odborné práce mohou žáci prokázat hlubší znalost určité odborné problematiky, samostatný tvůrčí přístup a mohou také
prezentovat výsledky své práce. Prezentace a obhajoba výsledků samostatné odborné práce je součástí praktické
zkoušky.
Samostatná odborná práce byla součástí praktické zkoušky v 28,2 % oborů, v největší míře v oborech kuchař-číšník,
cukrář a kadeřník.
V necelých třech čtvrtinách oborů (72,4 %) se zkoušející domnívají, že časový prostor předepsaný pro řešení samostatné
odborné práce odpovídá potřebám žáků. Školy mají se zařazením samostatné odborné práce výrazně pozitivní zkušenosti.
Samostatná odborná práce rozvíjí podle zkoušejících odbornou profilaci, kreativitu a samostatnost žáků, propojení
teorie s praxí. V menší míře byly uvedeny informace, že samostatná odborná práce není vhodná pro obory kategorie E a
dále že teoretická část samostatné odborné práce je těžší než část praktická.
Hodnocení
Žáci byli u písemné a praktické zkoušky hodnoceni podle kritérií a pravidel stanovených v Jednotném zadání závěrečné
zkoušky u daných témat. U písemné zkoušky byly přiděleny body, které byly poté dle stanovených kritérií převedeny na
klasifikační stupně, u praktické zkoušky bylo hodnocení shodné s písemnou částí a u ústní zkoušky byli žáci hodnoceni
klasifikačním stupněm.
Hodnocení závěrečné zkoušky se kromě zkoušejících velmi často (v 89,4 % oborů vzdělání) účastnil také odborník z praxe,
což Česká školní inspekce považuje za velmi vhodné.
Zvýšené náklady u praktické zkoušky
Realizace praktické závěrečné zkoušky podle jednotného zadání si vynutila také zvýšené materiální náklady jak ze strany
školy, tak ze strany jednotlivých žáků, přičemž tyto náklady nejsou školám ani žákům nijak kompenzovány. Podle ředitelů
škol si realizace praktické zkoušky vyžádala u necelé poloviny oborů (44,8 %) zvýšené materiální náklady ze strany
školy. V průměru činila částka zvýšených nákladů na jednoho žáka ze strany školy 702 Kč, nejvyšší průměrná částka byla
zaznamenána ve skupině oborů stavebnictví (1 483 Kč) a elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (1 292
Kč).
U 13,9 % oborů (36 oborů) pak museli zvýšené náklady na praktickou zkoušku vynaložit také žáci. Průměrná částka
zvýšených nákladů na jednoho žáka se v těchto oborech rovnala 467 Kč, vyšší částky vynakládali žáci ve skupinách oborů
potravinářství a potravinářská chemie (536 Kč), gastronomie, hotelnictví a turismus (518 Kč) a obchod (510 Kč).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ani Národní ústav pro vzdělávání, který byl organizací procesu jednotných
závěrečných zkoušek pověřen, nedisponují statistickými informacemi o skutečném počtu žáků, kteří se v jednotlivých
oborech závěrečné zkoušky zúčastnili. Z tohoto důvodu není možné poskytnout přesné informace o skutečné výši celkových
nákladů, které musely školy a žáci na realizaci praktické části závěrečné zkoušky vynaložit, aniž by jim tyto náklady
byly jakkoli kompenzovány.
SHRNUTÍ
Při získávání podrobnějších informací o podmínkách, průběhu a hodnocení závěrečné zkoušky nebyly zjištěny žádné
vážnější nedostatky. Závěrečná zkouška probíhala u téměř všech oborů v souladu s organizačními pokyny uvedenými v
Jednotných zadáních závěrečné zkoušky, pouze u čtyř oborů byl zaznamenán nesoulad. Také při kontrole závěrečné zkoušky
v řádném termínu roku 2015 byl zaznamenán pouze malý počet porušení právních předpisů, která navíc neměla výraznější
dopad na průběh závěrečné zkoušky. Porušení právních předpisů byla zjištěna pouze v pěti oborech vzdělání na čtyřech
školách (na jedné z nich bylo zjištěno porušení ve dvou oborech), což představuje 1,9 % z kontrolovaných oborů
vzdělání.
Doporučení
S ohledem na zvýšené náklady škol i žáků na praktickou zkoušku doporučuje Česká školní inspekce zavést centrální
evidenci počtu žáků účastnících se v jednotlivých oborech jednotné závěrečné zkoušky a také podpořit technické
vzdělávání formou kompenzace zvýšených nákladů na realizaci praktické zkoušky, které musejí školy i jednotliví
žáci vynakládat.
O autorovi| PhDr. Ondřej Andrys, MAE, náměstek ústředního školního inspektora
Řízení školy, 4. 1. 2016, str. 5