K závěrečným zkouškám letos nastoupilo 23 žáků. Písemná část zkoušky, která se konala 4. června, byla pro ně zřejmě dost náročná a několik z nich ji nesložilo. Při praktické zkoušce byli chlapci rozděleni do čtyř skupin a postupně museli ukázat, že ovládli všechny podstatné činnosti ve svém oboru. Zkouška probíhala v několika dílnách a měla dvě hlavní témata: kabelové rozvody a propojení telefonní stanice v jednotné telekomunikační síti s konfigurací koncového zařízení (pobočková ústředna). Délka praktické zkoušky je stanovena na 6 hodin a v současnosti se zvažuje její prodloužení o hodinu. To bude stále odpovídat hodinové dotaci stanovené v RVP (7 hodin na den), žáci ale nebudou pod tak velkým časovým tlakem.
Jak zkoušky dopadly
„Bohužel výsledky žáků jsou nejhorší za posledních deset let mého působení ve zdejší škole,“ říká místopředseda zkušební komise René Zeman. Celkově neprospělo (u jedné nebo více zkoušek) 10 žáků. Naopak dva žáci prospěli s vyznamenáním. Učitelé školy vidí příčinu neúspěchu poměrně velkého počtu žáků v tom, že se studiu dostatečně nevěnovali, což se v této třídě projevovalo už od 2. ročníku. Přípravu na závěrečné zkoušky pak úplně podcenili. Rozhodně nebyl důvod jejich propadnutí u zkoušek v tom, že by se zvýšila náročnost jednotného zadání.
Jednotné zadání je dostatečně obecné
Pedagogové školy jsou s obsahem jednotného zadání spokojeni. „Zadání obsahuje všechna podstatná témata oboru a je dostatečně univerzální, aby si ho škola mohla upravit podle toho, jaký typ ústředny používá. Důležité je, že výsledek je stejný – lidé zvednou telefon a domluví se. Ale postup, jak se k tomu dostanou, je jiný,“ vysvětluje René Zeman. Absolvent ale podle něho přesto všechno může pracovat i na jiném modelu, než zná ze školy. Má ze svého učení dostatečný základ, v problematice se vyzná a relativně rychle se zaučí i na jiný model, podle toho, do jaké firmy nastoupí.
Pokud se jedná o jednotné zadání pro písemnu zkoušku, upozornil René Zeman i jeho kolegové ze sboru na několik otázek, které jsou podle jejich názoru nejasně formulované. Až budou pracovníci NÚV vypořádávat připomínky, jistě se nad nimi znovu zamyslí.
Po absolventech je ve firmách „hlad“
Jednotné závěrečné zkoušky pochválil i odborník z praxe Pavel Slavíček z firmy TEMO - telekomunikace a.s. „Spolupracujeme se školou asi 10 let a od té doby jsme zaměstnali cca 35 absolventů. Všichni odtud přichází velice dobře připraveni. Samozřejmě že je musíme naučit ještě spoustu věcí, ale mají ten správný základ.“ Pavel Slavíček se před lety na této škole vyučil a teď je jedním z vedoucích pracovníků své firmy.
Střední škola elektrotechniky a strojírenství v Záběhlicích klade podle Zemana velký důraz na praxi. „Už léta spolupracujeme s několika firmami z oboru a chlapci se tam střídají. Tím pádem mají možnost poznat také rozdíly mezi nimi, jaká je organizace práce i vztahy mezi lidmi. Mohli si „osahat“ konkrétní firmy a ty si zase ozkoušely naše žáky. To žákům i firmám usnadnilo rozhodování o další pracovní spolupráci,“ říká Zeman. „Rodičům žáků, kteří končí základní školu, se zdá perspektivnější obor Elektrikář. Přitom si zřejmě neumějí představit, jaký neskutečný hlad mají firmy po absolventech oboru Spojovací mechanik.“ Otázka ovšem je, jestli jim ty firmy vytvářejí dostatečně lákavé podmínky.
Zoja Franklová, Renata Pyrochtová