Co předchází
Závěrečné zkoušky jsou sice důležitým milníkem, protože jedině na jejich základě dostane absolvent výuční list, ale neméně významné je i to, co zkouškám předchází a co následuje. Ne každému žákovi, který nastoupí do některého učebního oboru, se podaří dostudovat. Mnohým učňům chybí motivace ke studiu, ani rodina jejich učení vždy dostatečně nepodporuje. Učit tyto žáky a udržet jejich zájem je pro pedagogy velmi těžký úkol. „Mezi žáky je velký rozdíl,“ říká Věra Pelcová, zástupkyně ředitele Akademie řemesel na pražském Zeleném pruhu. Jde o střední školu s více než 800 žáky, která nabízí řadu technických učebních oborů a také obory maturitní i nástavbové. „Někteří učni jsou šikovní, mají zájem a jde jim to ve škole i na praxi, někdo je ve škole horší, ale má šikovné ruce a řemeslo se naučí. Bohužel některým nejde ani jedno ani druhé – a ti se nám obvykle ze tříd ztrácejí,“ dodává zástupkyně Pelcová. To ztrácení platí doslovně. Obvykle to začne absencemi, které se opakují a prodlužují. Škola se pokouší komunikovat s rodinou i samotnými žáky, ti ale někdy nereagují ani na opakované výzvy a škole už se vůbec neozvou.
Koloběh žáků
A tak když je třeba v oboru Mechanik opravář motorových vozidel (dále Automechanik) ve třetím ročníku 20 žáků, je to o pět méně, než bylo na startu v 1. ročníku. Jenže navíc nejde o stejnou třídu. Žáků, kteří odešli, je ve skutečnosti víc, ale do třídy na druhou stranu přibyli ti, které škola přijala později. Většinou jde o žáky, kteří z různých důvodů neuspěli na jiné škole. „My jim dáme důvěru, aby si u nás zkusili školu dodělat. A záleží na nich, jestli se jim podaří opustit své špatné návyky, kvůli kterým museli z minulé školy odejít. Neznamená to ale, že bychom byli měkčí,“ objasňuje zástupkyně Pelcová. Ovšem fakt, že se žáci snaží najít školu, která na ně bude mít nižší nároky, je nepopiratelný. Znají současnou situaci, kdy školy bojují o žáky (protože s nimi přicházejí peníze), a své zkušenosti s jednotlivými školami si mohou vyměňovat přes sociální sítě…
Aby žák mohl skládat závěrečné zkoušky, musí mít uzavřený 3. ročník. To se některým nepodaří, nejčastěji kvůli absencím či špatnému prospěchu. V tom případě nejsou připuštěni k závěrečným zkouškám a v létě je čekají doplňkové nebo opravné zkoušky. Pokud je složí, tak mohou jít na zářijový termín. Ten je tedy opravný pro žáky, kteří v červnu u závěrečných zkoušek neuspěli, a náhradní pro ty, kteří byli nemocní nebo nebyli v červnu ke zkouškám připuštěni.
Vraťme se k oboru Automechanik na Akademii řemesel Zelený pruh. V červnu 2016 zkoušky skládalo 12 žáků - 3 prospěli s vyznamenáním, 8 prospělo a 1 neprospěl. Osm žáků ale nebylo ke zkouškám připuštěno. Tři z nich složili v létě opravné zkoušky z předmětů 3. ročníku a pak se v září dostavili k závěrečným zkouškám, nenapsali ale dobře písemku. Všem třem se to pak podařilo v prosinci. Zbytek žáků buď opakuje ročník, nebo se opět „ztratí“. „Z toho jsou pak nešťastní rodiče, kteří je tu tři roky drží a nic z toho není,“ uzavírá zástupkyně Pelcová.
Největší potíže dělají žákům písemky
Také zkušenosti ředitelky SOŠ a SOU Beroun Evy Jakubové jsou podobné. V učebních oborech technického zaměření měla škola ve 3. ročníku 66 žáků, k závěrečným zkouškám bylo ale v červnu 2016 připuštěno jen 49. Nejčastějším důvodem jsou opět absence. Například v oboru Automechanik muselo v létě skládat opravné zkoušky 5 žáků. V září šli tedy poprvé k závěrečným zkouškám, ani jeden je ale nesložil, problémy měli s písemkou. Opakování zkoušek v prosinci bylo úspěšné pro tři z nich, dva zbylí mohou zkoušku opakovat v červnu 2017. „Co budou do té doby dělat, to nevím. Mohou najít zaměstnání nebo brigádu. Zatím s tím nemáme zkušenosti, letos se to stalo poprvé,“ popisuje situaci ředitelka Jakubová.
V gastronomických oborech je podle ní situace trochu lepší. „Jsou tu také absence, žáci raději chodí na praxi do restaurace, než na teorii. Ale závěrečné zkoušky nakonec složili všichni, někdo v červnu, někdo v září. Jen jedna žákyně měla opakovat zkoušky v prosinci, ale nedostavila se.
Písemné zkoušky se v oboru Automechanik na této škole skládají už od června 2016 na počítači. „S e-zkouškou nemáme problémy, i když někteří učitelé se to museli trochu doučit. Také do výuky se snažíme zavést víc informatiky. Elektronická zkouška je pro nás zjednodušení práce a pro děti také. Mnohé z nich mají nečitelné písmo, takže v elektronické podobě se jejich práce lépe hodnotí,“ říká Eva Jakubová.
Někteří třeťáci se na jaře neučí a pak to nemohou dohonit
V Integrované střední škole technické v Benešově věnují přípravě žáků na závěrečné zkoušky velkou pozornost. Žáci dostanou už v lednu okruhy otázek, které odpovídají loňskému jednotnému zadání, a podle toho by se měli připravovat. „Každý učitel má také konzultační hodiny, ale žáci je moc nevyužívají,“ říká zástupce ředitelky Antonín Vošický. K červnovému termínu závěrečných zkoušek není na této škole připuštěna přibližně čtvrtina žáků. „Ve třetím ročníku se někteří žáci od února do dubna neučí. Pak se to snaží dohonit, ale chybí jim základní informace. Řada z nich pak musí v srpnu na opravné zkoušky.“ Například v oboru Automechanik to loni bylo pět žáků. Ti pak skládali zkoušky v září společně se čtyřmi dalšími, kteří v červnu neuspěli. Dva žáci zkoušky neudělali v září ani v prosinci a mohou si je zopakovat ještě v červnu. „Přitom jeden z nich už pracuje a kvůli tomu, že nemá výuční list, dostává plat jako nekvalifikovaný,“ dokresluje situaci zástupce Vošický.
Největší problémy dělá žákům písemná zkouška. Budoucí automechanici ji loni skládali v elektronické podobě. „Žáci ale dosáhli horších výsledků, než kdyby psali písemku na papíře. Myšlenka je to výborná a systém dobře funguje, jenže šlo o slabší třídu,“ říká Antonín Vošický.
Žákům pomáhají soutěže
Střední odborné učiliště Hubálov leží na samotě mezi Turnovem a Mnichovým Hradištěm. Také tato škola připravuje žáky na závěrečné zkoušky dlouho dopředu v průběhu třetího ročníku. „Snažíme se, aby se žáci zúčastňovali různých soutěží. To, co udělají navíc, se jim pak náramně hodí při závěrečných zkouškách,“ říká ředitel školy Miroslav Kolomazník. „A když se zkoušky blíží, tak má příprava ještě větší intenzitu, mistři zkouší se svými žáky úkony, které budou potřebovat, aniž by ale prozradili konkrétní zadání.“
Také na této škole se najdou žáci, kteří nemají úspěšně ukončený třetí ročník, musí složit opravnou zkoušku a teprve v září mohou jít k závěrečným zkouškám. Nejde ale o příliš rozšířený jev. V červnu zkoušky skládá v průměru 70 žáků, v září to je deset a v prosinci jeden či dva, v některých letech nikdo. „Také u nás se občas něco zadrhne, žák začne mít ve 3. ročníku absence a skončí pak v březnu nebo dubnu bez zkoušek,“ říká ředitel. Účast těch, kteří jsou ke zkouškám připuštěni, je ale stoprocentní. V minulém školním roce získali výuční list všichni. To se týká i „éčkového“ oboru Opravářské práce. Z něj někteří žáci odejdou během studia, ale kdo se dostane k závěrečným zkouškám, ten je udělá.
Ručíme za kvalitu absolventů
Ani Střední škola umělecká a řemeslná Praha-Zlíchov není ušetřena velkého pohybu žáků. Poměrně často učni ze školy odcházejí nebo mění obory, a to přesto, že je přivedl zájem o obor a někteří museli složit talentové zkoušky. „Je to podobné jako na školách s ne-uměleckými obory,“ říká ředitelka Jana Porvichová. Ale zato úspěšnost žáků u závěrečných zkoušek je podle ní velká, nejvyšší u praktické, tu obvykle v této velké škole nezvládnou jen tři čtyři žáci. „Kámen úrazu je písemka, pro učně je problém vyjadřovat se písemně.“
Podobně jako jinde není část žáků připuštěna k červnovému termínu kvůli absencím či špatnému prospěchu. Pokud složí doplňující nebo opravné zkoušky, mohou tito žáci dělat závěrečné zkoušky v září společně s těmi, kteří byli nemocní nebo v červnu neuspěli. Prosincový termín tato škola nepořádá. „U uměleckých řemesel trvá praktická zkouška tři týdny, u uměleckého kováře dokonce čtyři týdny, to je při normálním provozu organizačně děsivé. Takže další opravný nebo náhradní termín je v červnu,“ popisuje zádrhele ředitelka.
Žáci 3. ročníků této školy provádějí odbornou praxi ve firmách a v některých pak mohou také složit praktickou zkoušku. Většinou jde o firmy truhlářské a kovářské, kterým to nezpůsobuje problémy. V jiných oborech se zkouška koná ve školních dílnách. „Vždycky ale žáci pracují na jednotném zadání, ne na objednávku firmy - pak nás kvůli tomu nemůže nikdo napadnout a výsledky žáků lze porovnávat. Tím také ručíme za kvalitu absolventů,“ dodává ředitelka Jana Porvichová.
- Červnový termín proběhl na 497 středních školách a zkoušky skládalo 28 755 žáků. Novinkou byla v některých oborech možnost vykonat písemku na počítači.